Gruzínský premiér Zurab Žvania byl pohřben v sobotu 6. února a stal se tak 101. osobností uloženou k věčnému spánku v panteonu na Didubském hřbitově v Tbilisi. Při uctění premiérovy památky v tbiliské katedrále sv. Trojice stál prezident Micheil Saakašvili a jeho důvěrníci v povzdálí, skoro jako by tím potvrzovali zvěsti o tom, že se Žvania stal obětí nepřetržitého boje o moc mezi ním a Saakašviliho týmem.
Opravdu jen málo lidí v Gruzii věří, že Žvania a jeho známý Raul Jusupov zemřeli na otravu plynem unikajícím ze špatně nainstalovaného teplometu v Jusupovově bytě.
Analytici již upozornili na skutečnost, že ministr policie a veřejné bezpečnosti Vano Merabišvili oznámil příčinu Žvaniovy smrti ještě před tím, než byly zveřejněny oficiální výsledky pitvy. Krevní testy dokázaly v obou tělech přítomnost smrtelné dávky kysličníku uhelnatého. Nezávislá expertka Maja Nikoleišvili však o výsledcích pochybuje a společně s dalšími odborníky požaduje, aby vyšetřování premiérova úmrtí bylo co nejtransparentnější.
Mnoho spekulací koluje o posledních hodinách premiérova života. Vyšetřovatelé hledají osobu, která ve středu 2. února kolem půl dvanácté v noci volala Žvaniovi na mobil. Po telefonátu Žvania ve spěchu opustil svůj byt. Během návštěvy u Jusupova pak tělesní strážci premiéra nezkontrolovali několik hodin, ačkoliv podle předpisů tak mají činit každých třicet minut. Přestože se v úředním prohlášení píše, že v době úmrtí oba muži hráli vrhcáby, premiérovi přátelé tvrdí, že vrhcáby nesnášel a je nepravděpodobné, že by kvůli této hře jel o půlnoci za Jusupovem, který ani nebyl nijak blízkým přítelem. Rovněž se spekuluje o tom, že Žvaniova smrt mohla posloužit těm, kteří po tzv. růžové revoluci ztratili svůj politický a ekonomický vliv. Proto mezinárodní pozorovatelé pochybují o oficiální verzi Žvaniova úmrtí a zástupci zpravodajských agentur oznamují, že zůstanou v Tbilisi do vyjasnění jeho okolností. Do Tbilisi má také dorazit tým z americké FBI, aby pomohl gruzínským úřadům s vyšetřováním nejen Žvaniovy smrti, ale také bombového útoku v Gori, při němž 1. února zahynuli tři policisté a 26 lidí bylo zraněno. Někteří analytici i politici vidí mezi oběma tragickými událostmi souvislost – mají prý destabilizovat již tak křehkou politickou situaci v zemi. Při chvalořečích na Žvaniově pohřbu prezident Saakašvili i další politici hovořili – ve zjevné narážce na Rusko – o „vnějších nepřátelských silách“.
Podle gruzínské ústavy by měl prezident Saakašvili jmenovat nového předsedu vlády 10. února, ve stejný den, kdy hodlá přednést v parlamentu svoji zprávu za rok 2004. Saakašviliho volba významně ovlivní rovnováhu mezi momentálně vládnoucími politickými silami. Ze Žvaniových přívrženců jsou potenciálními kandidáty ministr financí Zurab Noghaideli, ministr hospodářství a infrastrukturních reforem Kacha Bendukidze, ministr školství Kacha Lomaja a místopředseda parlamentu Micheil Mačavariani. Některé zdroje však tvrdí, že Saakašvili už dlouho na roli premiéra připravuje svého blízkého spolupracovníka Irakliho Okruašviliho, momentálně ministra obrany a iniciátora nedávné slovní přestřelky mezi Saakašviliho a Žvaniovými přívrženci. Dalším kandidátem ze Saakašviliho tábora je předseda Nejvyššího soudu Kote Kemularia. Současně se ozývají hlasy z obou stran vyzývající ke zrušení funkce předsedy vlády, který byl prý vytvořen speciálně pro Žvaniu.
Gruzínská média rovněž spekulovala, že nabídku na křeslo předsedy vlády obdržela i předsedkyně parlamentu Nino Burdžanadze. Ta však tuto informaci odmítla. „Pro vládu bude těžké najít kandidáta na post premiéra, který bude mít stejnou politickou váhu jako Žvania, ale jednání musí začít co nejdříve,” řekla novinářům.
Gruzie tak vstupuje do své „postžvaniovské“ politické éry. Analytici se jednomyslně shodují, že Žvaniova smrt nenaruší gruzínskou prozápadní zahraniční politiku. Velké obavy však panují ohledně nevyváženého mocenského klimatu uvnitř země už nyní postižené politickou nestabilitou. Bývalý gruzínský prezident Eduard Ševardnadze připustil, že „vychovával Žvaniu jako vlastního syna“ a dodal, že pokud jeho nástupce půjde ve Žvaniových šlépějích, zemi to jenom prospěje.