Radek Novák
Odpověď na tuto otázku hledali diváci v komorním prostředí pražského kina MAT na Karlově náměstí, kde ve dnech 16. – 18. dubna proběhla přehlídka pod názvem „Slovinský film v Praze“. Přehlídku pořádal Slovinský filmový fond a FAMU ve spolupráci s velvyslanectvím Republiky Slovinsko. Uvedeny byly filmy natočené během období samostatnosti Slovinska, tedy za posledních deset let.
Jako první byl uveden „nejstarší“ film celé přehlídky natočený v roce 1993 režisérem Franci Slakem pod názvem Ko zaprem oči (Když zavřu oči). Na začátku malá holčička Ana hledá v lese svého otce, který pracuje jako listonoš. Nalézá rozházené dopisy, poté i brašnu, a nakonec i svého otce – visícího ze stromu. Okolnosti jeho smrti nejsou známy. Po letech: Ana pracuje na poště a jeden den zastupuje na malé pobočce. Těsně před zavřením vtrhne na poštu ozbrojený lupič, kterého policie nemůže vypátrat.
Policejní vyšetřovatel: A měl nějaké zvláštní znamení? Jizvu, cokoliv? Ana: Ne. Ale když zavřu oči, tak ho vidím. Vyšetřovatel: Tak nám ho popište! Ana: Copak to jde!
Ana změní účes, pořídí si nové šaty, přátelé jí pomohou najít novou práci na magistrátu. Jednoho dne k její přepážce přistoupí povědomý muž. Je to onen lupič z pošty! Ana se rozhodne, že s ním naváže kontakt… Přes další peripetie, které provázejí její život (tetička, u které bydlí, umírá v nervovém sanatoriu, dovídá se okolnosti smrti svého otce a pronásleduje jí její ženatý nadřízený) ho vypátrá a navrhne schůzku. Divák v té chvíli tuší milostný příběh, který se zdárně vyvíjí: z místa schůzky v kavárně ljubljanského mrakodrapu chce nepozorovaně odejít, nicméně je spatřena a její ctitel k ní přistoupí do výtahu. Oba dojdou zcela beze slov až do Anina bytu, kde milostně vzplanou a divák spokojeně očekává šťastný konec. Nicméně do bytu se nepozorovaně vkrade Anin šéf, který lupiče zastřelí a Aně vyhrožuje podobným koncem jako zemřel její otec. Šokovaná Ana svého nadřízeného zastřelí. Film končí opět ve stejném lese jako začínal, kde se malá dívka Ana modlí za svého otce.
Druhý film, který lze charakterizovat jako černou komedii, nesl poněkud zavádějící název Porno film a natočil ho režisér Damjan Kozole v roce 2000. Čarli je profesionální aranžér a snaží se vyřešit svoji finanční krizi tím, že přijme nabídku svého bývalého spolužáka, aby se stal režisérem originálního slovinského pornofilmu světového formátu. John, který vede nelegální nevěstinec, angažuje skupinu ruských prostitutek. Životem zklamaný Čarli se zamiluje do jedné z nich, Kalinky, a snaží se jí trochu napravit. Film je převážně o náročných přípravách natáčení (např. jak naučit ruské prostitutky slovinsky) a o vývoji milostného vztahu mezi Čarlím a Kalinkou. Poměrně stojaté vody rozvlní skupinka Černohorců, kteří uprchnou z vězení a kterým děvčata dříve „patřila“. Černohorci „přepadnou“ celou skupinu těsně před natáčením a prostitutky odvážejí do Itálie. Odtrhávají také od sebe Čarliho a Kalinku.
Carmen je mýtus, Carmen je opera, Carmen je film, který natočil režisér Metod Pevec v roce 1995 a Carmen je jeho hlavní postava. Carmen je nemanželská dcera operního pěvce. Carmen je prostitutka, alkoholička, navíc epileptička. Neuvědomuje si jedno: touží po něčem nepopsatelném a zároveň nenávidí okolní svět. Se svojí matkou se smiřuje v okamžiku, kdy se dozví o jejím zhoubném nádoru. Goran je mladý básník, který, aby se uživil, píše pornografické texty, a do Carmen se zamiluje, jí chce pomoct. Na pohřbu své matky Carmen poprvé vidí svého otce. Opět propadá alkoholu a při odvozu na psychiatrii se zraní. Goran nevidí východisko ze situace, Carmen se mu ztrácí. Její bývalý pasák ho navštíví a řekne mu, kde je – v jednom luxusním nevěstinci na pobřeží. Goran se okamžitě vydává za Carmen, ona ho ale nepoznává – nebo nechce poznat?
Hlavní hrdina filmu Outsider, který natočil režisér Andrej Košak v roce 1997, je osmnáctiletý student gymnazia Sead, který pochází ze smíšené rodiny: jeho otec je důstojník Jugoslávské armády a pochází z Bosny, matka je v domácnosti a pochází ze Slovinska. Děj se odehrává ve školním roce 1979-1980, kdy je otec převelen do Ljubljany a Sead nastupuje do maturitního ročníku. Pro svůj původ je svým okolím těžce přijímán. Spřízněnou duši nalezne zpočátku jen u školního „vyvrhela“, který opakuje ročník a má zároveň punkovou kapelu. Sead se zapojuje do činnosti této kapely a zároveň se zamiluje do spolužačky Metky. V té době je na klinice v Ljubljaně hospitalizován maršál Tito, jsou přijata bezpečnostní opatření. Sead se účastní výtržností společně se svými přáteli, generační konflikt se svým otcem nenechá na sebe dlouho čekat. Vrcholí v květnu: Metka otěhotní a je svými rodiči přinucena k aborci, otec je převelen a rodina se okamžitě musí stěhovat, Sead má za čtrnáct dní maturovat. Seadovi se zhroutil svět. Při ostré výměně názorů k nim dolehne zpráva, že zemřel Tito. Otec je šokován víc než jeho syn, kterému dále nevěnuje pozornost. Sead se zastřelí…
Další film Ekspres – Ekspres natočil v roce 1996 režisér Igor Šterk. Odehrává se ve vlaku, který je metaforou života. Poslední film, který byl v přehlídce uveden, se jmenuje V leru (česky Volnoběh), natočil režisér Janez Burger v roce 1999. Bohužel jsem neměl příležitost tyto dva filmy vidět, takže vám je nemohu přiblížit. Chci se ale pokusit odpovědět na otázku položenou v úvodu: jaký je slovinský film? Pokusím se jej charakterizovat ze vzorku čtyř zhlédnutých filmů natočených v 90. letech.
Dají se vystopovat prvky jednotlivých žánrů. Film Ko zaprem oči je zcela evidentně laděn zároveň jako detektivka i romantický příběh, podkreslený vhodnou hudbou na vhodných místech (Ana pod mapou hvězdné oblohy v lupičově bytě, cesta Any a lupiče noční Ljubljanou do jejího bytu). Porno film je podle českých měřítek černou komedií (ruské prostitutky trénují slovinskou výslovnost, Čarli se brání Černohorcům slovy „Ni razumem srbohrvaško!“ a další scény). Carmen je laděna více psychologicky (především scény vykreslující vztah Carmen a matky a Carmeniny návštěvy na hřbitově). Ve filmech jsou užívány naturalistické prvky zvýrazňující danou situaci nebo naturalistické ztvárnění některých situací. Jako příklad můžeme uvést projevy nevolnosti (Ko zaprem oči, Carmen, Outsider), po výstřelu z pistole velké průstřely a okolí potřísněné krví (Ko zaprem oči, Outsider) a způsob porcování masa určeného ke konzumaci (Carmen). Jako sympatický prvek na druhé straně může být hodnocen výrazný pláč u mužů, který zde nepředstavuje jen slabost a bezbrannost, ale hlavně zoufalství a neschopnost změnit situaci (Porno film, Carmen, Outsider). Všechny uvedené filmy mají jednu základní charakteristiku: postrádají šťastný nebo alespoň dobrý závěr.
Tento text nemá odradit od sledování slovinského filmu. Naopak, filmy, které jsem viděl, hodnotím některé opatrně, jiné výrazně kladně. Nicméně hluboce se ve mne zapsaly všechny. Je dobré vědět, že nejen česká kinematografie točí dobré filmy, jen pojetí a přístup ke zpracování je prostě pro nás méně obvyklý.