Jaroslav Otčenášek
Magdeburk (Magdeburg)
Na území dnešního Magdeburku bylo slovanské osídlení zhruba od 8. století. Větší rozvoj ale nastal až v 10. století, kdy byl roku 937 Němci založen klášter sv. Maura a biskupství, jejichž cílem bylo šířit mezí místními Slovany křesťanství. Biskupství bylo roku 968 povýšeno na arcibiskupství, které pak působilo velmi intenzivně mezi vládci místních Polabských Slovanů. Postupně vznikalo mnoho kostelů a zrychloval se proces christianizace okolního obyvatelstva. Magadaburg (starší název Magdeburku) byl jedním z nejsilněji působících středisek křesťanské církve na území Polabských Slovanů vůbec.
Minsk
Město založené na území slovanského kmene Dregovičů patrně koncem 10. století, poprvé zmiňované roku 1067 v souvislosti s kyjevsko-polockými válkami. Bylo založeno na obchodní stezce z Kyjeva do Krakova v nížině řeky Němen. Silně bylo poškozeno ve 12. století kvůli válkám okolních knížectví. Jeho význam pozvolna stoupal, ale po zničující druhé světové válce je dnes více méně bez starších historických památek.
Nin
Na základech starořímského města Aenona byla asi v 8. století založena jižními Slovany osada, která rychle nabývala na významu. Již v roce 800 tu založil chorvatský král Višeslav kostel sv. Kříže a město se stalo královským sídlem. Později bylo stále sídlem správy jedné z chorvatských žup v Dalmácii. V dalších stoletích význam města upadal v souvislosti s častými válkami s Byzancí a následně s Benátkami.
Niš
Původem římské a následně byzantské město značného významu Naissus, ležící nad řekou Niš nedaleko od jejího ústí do řeky Moravy. V tomto místě se protínalo hned několik významných obchodních stezek. Nejprve bylo město vypleněno Huny a po obnovení císařem Justiniánem znovu zničeno Slovany. Počátkem 7. století bylo obnoveno jihoslovanskými Moravany. Postupně se ale ve snahách o získání nadvlády nad městem a celým regionem střetávaly zájmy Bulharska, Uher i Byzance. Niš se bez ohledu na válečné střety stalo již v 11. století opět důležitým hospodářským a administrativním centrem oblasti.
Nitra
Hradiště Nítrava vzniklo jako shluk šesti osad na západě dnešního Slovenska. Postupně zde vzniklo důležité obchodní i správní centrum, v 9. století bylo sídlem knížete Pribiny. V roce 833 byl Pribina vyhnán moravským knížete Mojmírem. V roce 880 se Nítrava stala sídlem biskupa a po vpádu Maďarů a vzniku uherského státu v 11. století správním centrem Horních Uher.
Novgorod Veliký (Novgorod)
Město na řece Volchov na křižovatce významných obchodních stezek na území nadilmeňských Slovanů vzniklo patrně koncem 9. století. Poměrně záhy se stalo významným řemeslnickým centrem s výrazným podílem dálkového obchodu. Město bohatlo a vznikla zde jakási obchodnická republika v čele s voleným knížetem, která ovládala široké okolí. Odhady udávají v 11. století asi 15 000 obyvatel a archeologické výzkumy potvrzují na tehdejší dobu vysokou životní úroveň novgorodského obyvatelstva včetně poměrně vysoké gramotnosti.
Ochrid
Na břehu stejnojmenného jezera stálo již v antice sídlo Lichnidus, které bylo zničeno v 6. století. Již v 7. století tu jihoslovanští Brsjakové zakládají novou osadu Ochrid. Počátkem 9. století připadlo město Bulharsku a ke konci století se sem uchýlili z Velké Moravy vyhnaní žáci Cyrila a Metoděje – sv. Kliment a sv. Naum. Ochrid se poté stal jedním z nejdůležitějších center slovanské vzdělanosti vůbec. V jedenáctém století nastal pomalý úpadek města, ač bylo stále administrativním centrem regionu.
Opole
Město založené v 8. století na řece Odře ve Slezsku na území kmene Opolanů. Silný rozkvět zažilo Opole především v 10. století, kdy se stalo řemeslnickým a obchodním centrem širokého regionu středního Slezska. Ve 13. století bylo centrum města přeneseno na druhý břeh řeky.
Orle (Werle)
Dnes město Werle v Meklenbursku v Německu. Původně hradiště Obodritů na řece Varně. V 9. a 10. století bylo hradiště silně opevněno a stalo se jedním z center pobaltských Slovanů. Jeho úloha byla obzvláště důležitá při válkách se Sasy ve 12. století. V roce 1160 se stalo centrem odporu obodritského knížete Niklota a jeho synů. Ve 13. století bylo město opuštěno.
Perejaslav
Dnes Perejaslav Chmeľnickij na Ukrajině, dříve jedno z významných center Kyjevské Rusi a sídlo biskupství. Založeno bylo patrně v 9. století a již v 10. století bylo významným obranným bodem před nájezdy stepních kmenů. V průběhu 11. a 12. století zažilo město silný rozvoj řemesel a obchodu a stavbu mnoha významných budov (včetně brány po vzoru kyjevské Zlaté brány). V roce 1239 bylo město zničeno Tatary.
Polock
Hradiště Polock bylo založeno na řece Západní Dvině na území slovanského kmene Krivičů na severu dnešního Běloruska někdy v 8. až 9. století. Jeho rozvoj nastal po osamostatnění od vlivu Kyjeva, ale při válkách v 10. století byl Polock zničen. Kníže Izjaslav město znovu vybudoval na novém místě. Polock se v průběhu 11. a 12. století stal významným obchodně-administrativním střediskem celé oblasti a sídlem biskupa. Úpadek města nastal ve 13. století kvůli rozmachu přístavu Rigy.
Postupim (Potsdam)
Hradiště založili Stodorané v jezerní krajině na řece Havole poblíž dnešního Berlína. Poprvé je Postupim připomenuta v roce 993. Počáteční rozvoj hradiště byl přerušen založením německé osady na protějším břehu Havoly ve 12. století.
Poznaň (Poznań)
Patrně již na přelomu 8. a 9. století bylo založeno hradiště na území kmene Polanů v bažinách řek Varty a Cybiny. Sídliště městského typu vzniká kolem hradiště v průběhu 9. století. Růst významu města pokračoval. V roce 968 se stala Poznaň sídlem biskupství a poté jedním z nejdůležitějších měst piastovského Polského království. Poznaň byla zničena nájezdem českého knížete Břetislava v roce 1039, ale byla obnovena. Její význam však poněkud poklesl na úkor Krakova.
Preslav Veliká
Sídliště původně na území kmene Seveřanů v dnešním severovýchodním Bulharsku. V 9. a 10. století byla Preslav sídlem bulharských panovníků. V tomto období se sídliště značně rozrostlo a stalo se řemeslnickým, obchodním i kulturním centrem. S úpadkem Bulharska v 10. století pak souvisel i pokles významu Preslavi. Ještě v 11. století byla jedním z byzantských správních center, ale její význam za druhého bulharského státu spíše klesal.
Pskov
Město v západním Rusku. Založeno bylo někdy v průběhu 8. století na území kmene Krivičů a stalo se důležitým správním centrem celého regionu. Město bylo původně samostatné, ale v průběhu 11. století se dostává do závislosti na Novgorodu Velikém, od něhož přebírá i jeho systém správy. Hospodářský i kulturní rozkvět pokračuje i ve 12. a 13. století.
Ratiboř (Ratzeburg)
Ratiboř leží na břehu Ratibořského jezera (Ratzeburger See) na území Šlesvicko-Holštýnska a byla jedním z hlavních center Polabských Slovanů. Založení města bývá spojováno s knížetem Ratiborem (1. polovina 11. století), první písemná zmínka je z roku 1062. V této době je zde založeno i biskupství. V roce 1140 dobyli Ratiboř Sasové.
Rjazaň
Sídliště Rjazaň bylo založeno původně na území ugrofinského kmene Mordvinů na řece Oce v severovýchodní Rusi. Mordvini v této oblasti podlehli slavizaci. Hradiště bylo založeno v 10. století. Již v 11.století jeho význam vzrostl natolik, že se Rjazaň stala sídlem knížectví a počátkem 13. století se město stalo i sídlem biskupství přeneseného z Muromi. V roce 1237 bylo město postiženo vpádem Tatarů a jeho význam značně klesl.
Smolensk
Hlavním centrem východoslovanského kmene Krivičů bylo hradiště Smolensk, založené někdy v 9. století. První zmínka o něm je z roku 862. Význam města rostl a ve 12. století bylo sídlem knížectví. V roce 1141 byl Smolensk obehnán hradbami a jeho rozvoj pokračoval dále i ve 12. a 13. století.
Starogard Vagrijský (Oldenburg)
Jedno z významných sídlišť pobaltských Slovanů poblíž dnešního Lübecku v severním Německu. Hradiště vzniklo asi v 7. až 8. století a v přilehlém podhradí byla založena trhová osada. Rozvoj sídliště pokračoval i v 10. a 11. století. Ve 12. století město trpělo častými nájezdy Sasů a biskupství zde založené v roce 968 bylo přeneseno roku 1160 do Lübecku.
Štětín (Szczecin)
Osídlení na území dnešního Štětína sahá až do doby lidu kultury lužické. Slovanské hradiště tu bylo založeno v 8.-9. století. Postupně se v průběhu 10. a 11. století v podhradí rozvíjela řemesla a obchod. V 11. a 12. století měl Štětín charakter obchodnické republiky, ale v následujícím století byl germanizován.
Turov
Hradiště Turov v dnešním Bělorusku bylo hlavním centrem východoslovanského kmene Dregovičů v Polesí na řece Pripjať. Založeno bylo nejpozději v 10. století, první zmínka o něm je z roku 980. V 10.-13. století byl Turov sídlem údělného knížectví a dál se rozvíjel. Počátkem 12. století se stal i sídlem biskupství.
Viněta
Legendární slovanské obchodní středisko při ústí řeky Odry do Baltu, které zmizelo v moři. Podle legend se v 9.-11. století jednalo o jedno z nejbohatších obchodnických měst na Baltu, totožné s Volynem.
Vladimir
Město založené začátkem 12. století na řece Klazmě v Rusku knížetem Vladimírem. Kolem hradiště se rozvinulo obchodní a řemeslnické středisko.
Vladimir Volyňský
Západoukrajinské hradiště prvně vzpomenuté roku 988. Ve 12. století byl Vladimir sídlem knížectví Haličsko-vladimirského.
Volyn (Wolin)
Přístav založený v 8. až 9. století na Volyňském ostrově pobaltskými Slovany. V 10. století pak obchodní a řemeslnické středisko, které se v průběhu 10. a 11. století stává největším slovanským městem na Baltu. Vznikla tu forma obchodnické republiky, chránící pohanskou kulturu. Neustálé nájezdy Dánů a Sasů ve 12. století postupně přivedly město k úpadku a jeho úlohu převzal Štětín.
Záhřeb (Zagreb)
Na místě původní římské osady Andautanie byla na obchodní stezce nad řekou Sávou založena slovanským kmenem Chorvatů osada. Zpočátku podléhala celá oblast Franské říši, ale v 11. století bylo Chorvatské království připojeno k Uhrám. Záhřeb byl již v 11. století sídlem biskupa a městská práva získal ve 13. století.