Radek Novák
Slovinci v Itálii
V hlavním městě Italské republiky Římě panovalo letos o svátku sv.Valentina pěkné předjarní počasí, náměstí před Senátem bylo zalito sluncem. 14. únor 2001 byl určitě historický den. Senát Italské republiky přijal zákon o ochraně slovinské menšiny.
Zákon byl projednáván již v předchozích dnech. Po překvapivě jednoduchém a rychlém jednání, kdy senátoři přijali 13. února jednotlivě deset článků zákona a zamítli okolo sta pozměňovacích návrhů předložených stranami Národní spojenectví a Vzhůru, Itálie!, a po prvních zásadních vystoupeních představitelů parlamentních stran před hlasováním, zůstali přihlášeni do rozpravy již jen tři řečníci.
Představitel Národního spojenectví Giovanni Collino zůstal věrný stanoviskům, která zastával po celou dobu senátní rozpravy, a která zazněla také v připomínkách a pozměňovacích návrzích. Ještě jednou zdvihl hlas proti zákonu. Také tentokrát mu nejvíce vadilo, že zákon vůbec připouští přítomnost Slovinců v okolí Udine a obsahuje „mezeru“, která by při schválení zákona umožnila Slovincům užívat svůj mateřský jazyk také ve městě Cividale (slovinsky Čedad). „V Čedadu nikdy nebyli a ani teď nejsou Slovinci,“ tvrdil dokonce Collino.
Spolupracovník (v maření „slovinského zákona“) senátora Colliniho Giulio Camber ze strany Vzhůru, Itálie! bývalého předsedy vlády Silvia Berlusconiho ještě jednou prohlásil, že zákon, který chrání Slovince, škodí Italům.
Posledním řečníkem byl představitel koalice Olivovník senátor Mitja Volčič, Slovinec, který vyzval k soužití a přátelství mezi Italy a Slovinci v Itálii a prohlásil, že zákon nikomu neškodí, ale všichni z něj mohou mít prospěch.
Již před hlasováním bylo jasné, jak se jednotlivé strany zachovají, a že zákon bude přijat.
Co přinesl zákon?
V první řadě zákon uznává přítomnost Slovinců v italském kraji Furlánsko – Julské Benátsko, kterého se bezprostředně dotýká, a jejich ochranu s odůvodněním, že ochrana národnostních menšin a jejich jazyka patří k odkazu kulturního bohatství a dědictví. Pro realizaci této ochrany podle norem práva Evropské unie zákon ustanovuje Výbor pro otázky slovinské menšiny, který bude jmenován prezidentem republiky. Tento výbor je tvořen celkem 20 členy. 4 členy navrhne vláda, 6 členů krajský výbor Furlánska – Julského Benátska, 3 členy shromáždění vybraných znalců slovinského jazyka v krajské správě na území, kterého se tento zákon týká. Dalších 7 členů navrhne krajská rada Furlánska – Julského Benátska.
Zákon se vztahuje na oblasti kraje Furlánsko – Julské Benátsko, v nichž žije alespoň 15 procent italských státních občanů, kteří se hlásí ke slovinské národnosti a tuto skutečnost mají uvedenu v evidenci obyvatelstva. V článku 5 zákon také deklaruje ochranu německy hovořícího obyvatelstva v severních částech dotčené oblasti.
Mezi právy, která zákon Slovincům v Itálii přiznává, je užívání slovinských jmen a příjmení (a možnost jejich změny, pokud byli přinuceni je používat v italské podobě), používání slovinštiny na úřadech v ústním styku (v písemném je zatím nutné připojit italský překlad) a veřejné nápisy. V oblasti předškolního, základního a středního školství dovoluje užívat slovinštinu v úředním styku, přičemž ministerstvo školství ještě dále upraví některé postupy a jmenuje Krajskou školní komisi pro výuku ve slovinském jazyce.
Zákon dále upravuje podporu kultury (především slovinského divadla), spolkovou činnost a ochraňuje historické a kulturní dědictví, o které pečuje slovinská menšina. Hlásí se také k užší spolupráci s Republikou Slovinsko.
Článek 26 tohoto zákona pojednává o finančním krytí. Pro potřeby zvýšených výdajů vyplývajících z tohoto zákona bude letos vyčleněno 15,5 miliardy italských lir, příští rok bude částka navýšena na 20,5 miliardy.