A zase ten Tatarstán…

Dne 29. října 2004 prošel v ruské Státní dumě prvním čtením návrh zákona prezidenta Vladimira Putina na zrušení přímé volby představitelů výkonné moci jednotlivých federálních administrativních jednotek. Ne všichni regionální představitelé s prezidentovými centralizačními snahami souhlasí, a proto pokračují v boji a vyjednávání s Kremlem. Vůdčím subjektem tohoto odporu je Tatarstán.

Dne 24. října 1991 si tatarská Státní rada, republikový zákonodárný orgán, odhlasovala přijetí Zákona o státní nezávislosti Republiky Tatarstán a Moskvu stálo velké úsilí donutit v roce 1994 Kazaň k podpisu smlouvy o rozdělení kompetencí mezi Ruskou federací a Tatarstanem. Ačkoliv za Putinovy vlády Kreml donutil Tatarstán upravit skoro všechny jeho zákony tak, aby byly v souladu s těmi federálními, Kazaň neustoupila ve všem, naopak, snaží se o právo na samosprávu bojovat. Na počátku října 2004 se Tatarstán dostal do sporu s federálními úřady kvůli kauze abecedy. Tatarský parlament už v roce 1998 rozhodl, že tatarština bude zapisována místo cyrilice latinkou. Ruský Ústavní soud v listopadu 2004 tuto změnu zamítl, neboť Duma prijala zákon o tom, že státní jazyky federálních subjektů musí být zapisovány azbukou. Když se pak měl tatarský parlament oficiálně vyjádřit k nejnovějším Putinovým reformním návrhům, zaujal rozhodné stanovisko proti.

Kreml takový odpor ze strany tatarských orgánů neočekával. Tatarský poslanec Tufan Miňnulin prohlásil: „Iniciativa prezidenta Putina je zaměřena na likvidaci národních republik Ruska“. Prezident Tatarstánu Mintimer Şäymiev sice parlament uklidňoval slovy: „Pokud si to prezident Putin přeje, měli bychom jeho návrh podpořit,“ zároveň ale vyslovil konkrétní varování určené Kremlu: „V žádném případě nebudeme souhlasit a postavíme se proti rozpuštění Státní rady“.

Podle navrhovaného zákona může ruský prezident rozpustit jakýkoliv regionální parlament, který dvakrát odmítne jím navrženého kandidáta. Şäymiev chápe bezvýslednost snah odvrátit přijetí zákona Dumou, ale pokouší se pozměnit návrh tak, aby byly regionům ponechány aspoň nějaké rozhodovací pravomoci. K tomu prohlásil: „Naše republika bude rozhodně prosazovat několik pozměňovacích návrhů při druhém čtení zákona ve Státní dumě.“ Federální úřady na Şäymievova slova reagovaly velmi agresivně. Podle listu Nězavisimaja gazeta prezidentův pověřenec pro Volžský federální okruh Sergej Kirijenko prohlásil, že není podstatné, zda Tataři na Putinův návrh přistoupí, neboť i bez toho bude zákon přijat. Předseda Státní rady Färit Möxämetşin vyjádřil naději, že snad aspoň „některé návrhy“ předložené Tatarstánem „budou brány v potaz“.Tatarstán není jedinou částí Ruské federace, která odmítla nové návrhy týkající se rozpouštění místních parlamentů. Samarská oblast podala pozměňovací návrh, jenž by měl dát místním orgánům právo předložit ruskému prezidentovi ke zvážení vlastní seznam kandidátů. Také zastupitelé Amurské, Novosibirské, Astrachaňské a Krasnojarské oblasti, města Moskvy a Republiky Čuvašsko vyjádřili svůj nesouhlas s navrženým zákonem.

Tváří v tvář vlně odporu Kreml zmírnil stanovisko. Alexander Kosopkin, prezidentův zplnomocněnec ve Státní dumě připustil, že by návrhy regionů měly být projednány před druhým čtením zákona. Sám Putin 10. listopadu prohlásil: „Mechanismus rozpuštění legislativního orgánu, jenž dvakrát odmítne prezidentova kandidáta, by měl být doplněn smírčí procedurou“. To ale neznamená, že Putin přistoupil na požadavky regionů. Prezidentova varianta kompromisu zní, že pokud místní zákonodárci dvakrát odmítnou jeho kandidáta, přijde na řadu smírčí proces. Nebude-li v něm dosaženo výsledku do 30 dnů, prezident může parlament rozpustit. To pochopitelně není kompromis, o který Şäymiev s kolegy usiluje. Şäymiev navíc prohlásil, že tento návrh odporuje článku 85 ruské ústavy.

Napětí mezi Kremlem a regiony pokračuje a výsledek střetu bude znám až poté, co Putinův zákon projde v Dumě druhým čtením. To bude zlomovým okamžikem ruských dějin. Udrží si místní orgány svůj díl moci a samostatnosti, nebo se opět stanou pouhými vazaly centrální vlády?

 

Tagged:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *