Diana Petrova
Přání začlenit se do evropského společenství vede Albánii v těchto dnech ke snaze ukončit středověké tradice krevní msty prostřednictvím čtyřměsíční sociálně zaměřené kampaně nazvané Mjaft (Dost), jež začala 15. března tohoto roku. Kampaň vyzývá Albánce k respektování lidských práv a toleranci. Má také za cíl vylepšit obraz Albánie v zahraničí a podpořit vývoj moderní občansko-právní společnosti.
Zákon krevní msty je totiž v některých albánských krajích stále uplatňován. Tradice říká, že jestliže je některý člen rodiny zabit, je nutné pomstít tento čin zabitím kohokoli z mužských příbuzných pachatele. Důsledkem pravidla „oko za oko, zub za zub“ však je, že stovky chlapců zůstávají celá léta uzamčeny ve svých domech nebo k tomuto účelu vystavěných opevněních. Krevní msta tak vytváří bludný kruh a může přetrvávat až desítky let. V současnosti je jen v severní Albánii v krevní mstě „zapleteno“ na 1370 rodin, což je údajně téměř 7000 jedinců!
Pravidla krevní msty byla v minulosti formulována a kodifikována zvláštním kodexem, jenž byl nazván podle feudálního vladaře Leka III. Dukagjina (1459–1479). Tento kodex sloužil jako občanskoprávní zákoník upravující společenské vztahy v případě chybějící vlády či sporů mezi albánskými kmeny. Albánský folklorista Shtjefen Gjecovi shromáždil přehled dobových zvyklostí, který vydal v roce 1913. Následná Gjecovova vražda však zabránila vydání všech sebraných materiálů týkajících se právě krevní msty.
Krevní msta značně ustoupila do pozadí během vlády komunistického politika Envera Hoxhy, nyní se však země vrací do předkomunistického období. O krevní mstě se v Albánii nikdy příliš nemluvilo, Albánci – a zvláště ti z horských oblastí – ji chápou jako neměnnou součást svého života. Právě proto je tady nyní kampaň Mjaft, jež má za cíl povzbudit Albánce k tomu, aby se otevřeně postavili proti společenským přežitkům. Otázkou nyní zůstává, jestli silná albánská vůle k zapojení se do mezinárodního společenství převáží nad věrností k tradicím.