Balkánský al-Azhar Rozhovor s dr. doc. Ismetem Bušatlićem, proděkanem Fakulty islámských věd v Sarajevu

Štěpán Macháček

Minulý rok byla v Navýchodu představena Filozofická fakulta Sarajevské univerzity a její nesnadná cesta mezi fungující a respektované vzdělávací instituce. Následující rozhovor je dalším příspěvkem k problematice bosenského vysokého školství. Přiblíží nám jinou sarajevskou fakultu, svým zaměřením pro nás poněkud neobvyklého charakteru. Sarajevská Fakulta islámských věd (Fakultet islamskih nauka – FIN) je nejprestižnější islámská vysoká škola v balkánských zemích. Pro balkánské muslimy představuje FIN jakýsi regionální al-Azhar, což je nejvěhlasnější, v Káhiře přes tisíc let fungující náboženské učiliště islámského světa.

 Krásně a citlivě zrekonstruovaná budova sarajevského FINu v neomaurském stylu s horizontálně okrovo-cihlovočerveně pruhovanou fasádou a výrazným ornamentálním vstupem stojí na návrší hned nad starou Baščaršijí, obchodním a řemeslnickým centrem osmanského Sarajeva. Tzv. neomaurský styl se rozvinul v Bosně a Hercegovině po příchodu rakousko-uherské správy jako snaha o alespoň formální přizpůsobení vzhledu nových, moderních státních budov místní orientální tradici. Budova FINu má velmi příjemné nádvoří s postranními arkádami a fontánou uprostřed. V jednom z křídel stavby je zabudován mesdžid, malá modlitebna zastřešená typickou kupolí. Stavbu, stejně jako mnohé další sarajevské budovy rakousko-uherské doby, projektoval český architekt v říšských službách Karel Pařík. O fakultě hovoříme s jejím proděkanem, profesorem dějin islámské kultury a civilizace dr. doc. Ismetem Bušatlićem. Doc. Bušatlić se narodil roku 1948 v Gornjim Vakufu. Roku 1981 absolvoval jako jeden z prvních Islámskou teologickou fakultu (dnes FIN) v Sarajevu. Na Madridské univerzitě obhájil doktorskou disertaci v oboru arabsko-islámská studia. Na FINu přednáší dějiny islámské kultury a civilizace.

Mohl byste krátce představit fakultu a stručně nastínit její historii?

Fakulta byla založena ještě za socialistické Jugoslávie v roce 1977, tehdy pod názvem Islámská teologická fakulta. V době svého vzniku se jakožto fakulta teologická nemohla stát součástí univerzity. Byla proto zcela samostatnou fakultou, jejímž zřizovatelem byla Islámská náboženská obec v Jugoslávii(Islamska zajednica – nadále v rozhovoru uváděna pod tímto bosenským názvem – pozn. autora), přesněji její ústředí, rijaset. Zatímco v jednotlivých jugoslávských republikách působily republikové rady Islamské zajednice, které spravovaly místní medresy (islámské střední školy, pozn. autora), spadala sarajevská fakulta přímo pod rijaset, který sídlil v Bělehradu. Fakulta byla tehdy jedinou svého druhu v Jugoslávii a vlastně jedinou islámskou vysokou školou v celém balkánském prostoru.

Říkáte, že fakulta byla založena až v roce 1977, je tedy poměrně nová. Krásně opravená budova, v níž sídlí, je ale očividně mnohem staršího původu…

Historie naší budovy je, myslím, dost zajímavá. Byla postavena v letech 1886-87 na vakufském pozemku, tj. pozemku, který byl součástí náboženské nadace – vakufu. Takový pozemek se podle šeriatského práva (šeriat, islámské náboženské právo – pozn. autora) nesmí prodat, věnovat ani dědit. Ze státních prostředků budovu postavila rakouská vláda jako školu pro kádíje, islámské právníky. To byla tehdy služba na pomezí náboženství a státu. Kádíjové byli totiž státními zaměstnanci, soudili však podle šeriatského práva. V roce 1937 ale tehdejší Království Jugoslávie již nemělo o takovouto školu zájem a přenechalo budovu i školu Islamské zajednici. Ta zde zřídila náboženskou školu, která se nazývala Vyšší islámská šeriatsko-teologická škola (VIŠT). Tato škola fungovala do konce druhé světové války. Poválečný komunistický režim neměl nejmenší potřebu, aby taková škola existovala, a tak byla výuka zastavena, budova vyklizena a předána novým nájemcům. Sídlila zde pak celá řada institucí, nejdéle ovšem Muzeum města Sarajeva. Při rozhodnutí rakouských úřadů postavit budovu na vakufském pozemku bylo dohodnuto, že po uplynutí 100 let se i budova stane vakufskou a přejde tak pod správu islámské náboženské organizace. Když lhůta v roce 1987 uplynula, vznikla iniciativa, aby se budova vrátila podle dohody Islamské zajednici. Ale tehdy ještě nebyla politická ani jiná atmosféra iniciativě nakloněna. Když nastaly demokratické změny, přišla otázka znovu na přetřes. Zůstal však problém kam přestěhovat zde sídlící muzeum. Válka v Bosně pak mnohé změnila. Po vypálení Národní knihovny a opakovaném ostřelování budovy muzea bylo rozhodnuto všechny hodnotné předměty ukrýt na bezpečném místě. Budova zůstala prázdná. Po válce byla jedině Islamska zajednica schopna sehnat finanční prostředky nutné na rekonstrukci zničené budovy. Stavba se tím vrátila náboženským účelům tak, jak bylo před více než 100 lety stanoveno v dohodě s rakouskými úřady.

Jak vlastně vypadá studijní program fakulty a jaké předměty se zde přednášejí? Může se na fakultu hlásit kterýkoliv absolvent střední školy?

Při svém založení měla fakulta jen jeden obor, a to teologii. Hlásit se sem mohli pouze absolventi medres. Postupně se však studijní program měnil. Vzpomenu v této souvislosti dva významné momenty. V roce 1995 byl vedle dosavadního teologického zaveden ještě pedagogický obor. Na tento obor se mohou hlásit absolventi všech středních škol, nejen medres. Druhým důležitý momentem po roce 1995 bylo otevření postgraduálního, tj. magisterského a doktorského studia. Oba obory mají společné základní předměty. Po celé čtyři roky studia se studenti učí arabštinu a angličtinu. Dále si během studia plní povinnosti z klasických náboženských předmětů. Těmi jsou kiraet (recitace a porozumění koránu – pozn. autora), tefsir (výklady koránu – pozn. autora), sunnet a hadis (muslimská tradice – pozn. autora). Vedle těchto náboženských disciplin se přednáší také usulu-l-fikh, to jsou základy šeriatského práva a později jeho konkrétní odvětví, např. vakufské, trestní či rodinné právo. Více se studují ta odvětví práva, která jsou do určité míry dosud živá, tedy především právo rodinné. Dalšími základními předměty jsou akaid (dogmatika – pozn. autora), ilmu-l-kelam (apologetika – pozn. autora) a islámská kultura a civilizace. Povinný je pro všechny jeden semestr bosenského jazyka, pro většinu studentů mateřského, a bosenské literatury. Říkám pro většinu, neboť máme také studenty z Chorvatska a Slovinska, z Makedonie, z Kosova, z Černé Hory a také z Turecka a z Albánie. Kromě náboženských předmětů se přednášejí také obecná filozofie, islámská filozofie spolu s tesavvufem (islámská mystika – pozn. autora), pedagogika, sociologie, psychologie. Ještě na jeden předmět jsem zapomněl! Nevím jak u vás v Česku, ale u nás za Jugoslávie byl povinný marxismus, později to nahradili nějakými předměty jako sociologie či společensko-politické uspořádání SFRJ, na univerzitách byl povinný pro všechny. Dokonce i na matematice. Teď, když už SFRJ a neexistuje a společensko-politické uspořádání Bosny a Hercegoviny se mění podle vůle vysokého představitele OSN, zavedli jsme místo toho předmět historie státu a práva.

Jaký je váš profesorský sbor, kde získali vaši profesoři kvalifikaci pro výuku na Fakultě islámských věd, když je tak mladá? Máte nějaké hostující profesory či zahraniční lektory?

Naši profesoři mají diplomy z různých univerzit světa, jejich diplomy pocházejí ze čtyř kontinentů. Máme profesory, kteří diplomovali v Americe a v různých evropských zemích, máme profesory s doktoráty z Afriky, z egyptského al-Azharu, máme profesory s diplomy ze Saúdské Arábie a z Malajsie. Takže náš kádr má rozmanité zkušenosti z různých světových univerzit. Objektivně se dnes profesoři z FINu ve společnosti a mezi univerzitními kolegy těší značné prestiži. Zahraniční profesory nemáme. Občas někteří profesoři hostují, ale není to součástí studijního programu, jde jen o mimořádné přednášky. Někdy se pokoušíme sehnat prostředky, abychom přivedli pro nás zajímavé osoby. Abychom se pochlubili, měli jsme na FINu několik velmi atraktivních návštěv. Byl zde Sajjid Husajn Nasr (současný islámský myslitel žijící v USA – pozn. autora), jméno, které světové islámské myšlení bedlivě sleduje. Měl tady přednášku a potom hovořil s kolektivem. Takových přednášek jsme měli každý rok několik. Jediný dlouhodobější pobyt cizích učitelů souvisí s pomocí ve výuce jazyků, v tomto případě arabštiny. Islámská mezinárodní organizace ISESCO (Islámská vzdělávací, vědecká a kulturní organizace, spadající pod Organizaci islámské konference, obdoba UNESCO – pozn. autora) umožnila v několika případech pobyt zahraničních profesorů tady v Sarajevu, a to nejen u nás, ale i na filozofické fakultě jako výpomoc pro profesory arabštiny. Měli jsme dvakrát, vždy po roce, přednášky těchto lektorů. Jeden byl Marokánec a jeden Súdánec. Financuje je ISESCO. Letos máme také profesora arabštiny, je z Egypta, ale to jde mimo ISESCO. Jedná se o spolupráci s egyptskou ambasádou – jeho pobyt v Sarajevu financuje Egypt.

Jaký je zájem o studium na FINu? Hlásí se i děvčata?

Každoročně přijímáme 40 absolventů medres na teologický obor a 20 zájemců na pedagogický obor. Studium trvá 4 roky, celkově máme ve 4 ročnících cca 200 řádných a dalších 200 dálkových studentů. Děvčata samozřejmě studují také, na FINu jich je o něco méně než chlapců, z 380 studentů v loňském roce bylo 125 děvčat.

Musí děvčata ve škole nosit hidžab (ženský muslimský šátek, pozn. autora)?

Fakulta nemá žádné interní předpisy týkající se oblékání studentů a studentek. Většina studentek však chodí s hidžabem. Jsou plnoleté a je to proto jejich věc, jak chodí oblékané. Mezi studenty jsou ovšem například i chlapci s dlouhými vlasy. FIN má jediný předpis týkající se chování studentů, a to zákaz kouření ve všech prostorách školy.

A mohou na fakultě studovat také nemuslimové?

Opět, v našich předpisech nikde není dáno, že studenti musí být muslimové. Dosud jsme však v praxi neměli ani jeden případ, že by se hlásil nějaký nemuslimský student.

 Viděl jsem, že v komplexu fakulty je i malá mešita, mesdžid. Přerušuje se výuka na fakultě v době pěti denních muslimských modliteb, aby se mohli studenti pomodlit?

Vyučování se kvůli modlitbám nepřerušuje, ale toleruje se krátkodobá nepřítomnost. Profesor, který má například přednášku od 12:00, přichází o něco později, aby se mohli studenti, kteří chtějí, v klidu pomodlit. Velká páteční modlitba, džuma, se koná ve školním mesdžidu, každý pátek se vybere jeden z řádných studentů a ten dělá hatiba (kazatele, který má při hlavní muslimské modlitbě v pátek v poledne k věřícím proslov – hutbu – pozn. autora). To je forma školní praxe. V pátek je minimum přednášek a jsou pouze dopoledne, takže pátek prakticky připojujeme k víkendu.

Jak to vypadá se stipendii do zahraničí? Jezdí studenti FINu na stáže do islámských zemí?

Fakulta samotná stipendia nenabízí. Studenti, především chlapci, si je však vyřizují sami z vlastní iniciativy přes jednotlivé cizí ambasády v Sarajevu. Nemáme o těchto stipendistech přesný přehled, neboť ne všichni jsou absolventy FINu. Studentům, kteří se vrátí ze zahraničí s diplomem, umožní FIN jeho nostrifikaci.

Jaké uplatnění mohou vůbec absolventi Fakulty islámských věd očekávat?

Absolventi většinou pracují jako imamové (místní islámská duchovní autorita – pozn. autora) a hatibové v mešitách. Tuto práci nezastávají ženy, takže pro dívky připadá v úvahu spíše pedagogická práce: výuka náboženství na státních školách, výuka dětí v mektebech (odpolední náboženská škola pro děti a žáky základních škol, často funguje jako součást mešity – pozn. autora) či v medresách.

Můžete ještě říci, z jakých zdrojů je fakulta financována a zda se studenti finančně podílejí na studiu?

Studium se neplatí, platí se pouze fixní vstupní poplatky, které jsou celkově na FINu mnohem nižší, než například na Sarajevské univerzitě. Stejně je tomu i u magisterského a doktorského studia.Fakultu dosud financovala především Islamska zajednica. Částí financí přispěl také Sarajevský kanton. Financování univerzit v Bosně teď totiž přešlo na kantony. Od kantonu to jsou ale jen symbolické prostředky. Zatím je to jen druh pomoci, kterou získávají také katolická vzdělávací centra a další.

A existují například nějaké nadace, které podporují fakultu?

Momentálně nikoliv. Fakulta i medresy ale mají významnou každoroční finanční podporu, která pramení z jedné z náboženských povinností muslimů, totiž zakátu (almužna, jeden z pěti pilířů islámu – pozn. autora). Jelikož Bosna není islámský stát, zakát se nedává státu, ale lidé, kteří to cítí jako náboženskou povinnost, dají část svého majetku, nějaké procento, Islamské zajednici. Druhým zdrojem prostředků, který se opakuje každý rok, jsou kurbany (tzv. Velký svátek, kdy muslimové na celém světě porážejí při příležitosti pouti do Mekky ovci či jiné zvíře – pozn. autora). V moderní společnosti lidé, kteří žijí ve městech, bydlí v bytech a panelácích, nemají podmínky k vykonání kurbanu. Aby si splnili tuto náboženskou povinnost, zaplatí peníze Islamské zajednici, ta se postará o obstarání zvířat a jejich zabití a pak samozřejmě to maso, které se získá, je významnou položkou stravy studentů medres, takže se sníží náklady školní kantýny. Kurban je jeden z významných každoročních zdrojů příjmu.

Takže kromě financování ze strany Islamské zajednice, ze zakátu, kurbanu a symbolického příspěvku kantonu jiné zdroje financování nemáte?

Nemáme. Získáváme granty na některé konkrétní projekty. Například obnovu budovy. Tehdy jsme získali grant od státu Katar a z jeho prostředků byla budova obnovena. To bylo asi před pěti lety, v roce 1998. Některé drobné granty jsou vázány na projekty na fakultě. Měli jsme grant na jeden vydavatelský projekt, překlad výkladu koránu z arabštiny od Sajjida Qutba (egyptský reformistický a fundamentalistický islámský myslitel, popraven Násirovým režimem v Egyptě v roce 1966 – pozn. autora). Tento projekt na fakultě je již dokončen, jedná se o dosti objemné dílo, 30 svazků. Některé země nám pomáhají tím, že platí našim studentů kurzy a pobyt. Nejvíce v tomto směru učinil Egypt. Egyptská ambasáda v Sarajevu posílá v rámci různých projektů do Egypta skupiny profesorů a studentů na 15-40denní kurzy. Profesory kvůli oživení si arabštiny a studenty samozřejmě za účelem výuky.

Obligátní otázka závěrem: co vás čeká?

Fakulta dodnes není součástí univerzity. Jelikož se teď očekává přijetí nového zákona o vysokém školství a protože probíhají reformy vzdělávacího systému v celé Evropě a Bosna a Hercegovina chce do Evropy, znamená to, že i Sarajevská univerzita musí podstoupit tyto reformy. My chceme udělat v souvislosti s reformami dva kroky. První do Sarajevské univerzity, což je spíše technickou otázkou, a druhý spolu se Sarajevskou univerzitou do Evropy.