Tomáš Vašut
Když na podzim roku 2004 vydalo nakladatelství LEDA Česko-albánský slovník a konverzaci autorek Mileny Hoxha a Lendity Jakupi-Gojani, byla to docela událost. Jedná se sice o poměrně malou a nenápadnou knížečku, avšak na zadní straně obálky stojí hrdě uvedeno, že v ruce držíte „první praktickou příručku albánštiny“. Co tedy v prvním slovníku najdete?
Překvapivý je především rozsah. Na první pohled taková malá brožurka velikosti obyčejné konverzace, avšak již při podrobnějším prolistování zjistíte, že je zpracovaná vskutku důkladně. Inzerováno je zde 5000 českých slov a výrazů, nejde tedy jen o zaznamenání nejfrekventovanější slovní zásoby. Hesla navíc obsahují gramatické údaje, což při malém kapesním formátu slovníku mile překvapí. Dále jsou zde uváděna i početná synonyma. Albánských výrazů je tím pádem údajně 6 800, přičemž zvlášť je pamatováno i na podstatné odlišnosti ve slovní zásobě, jimiž se vyznačuje severní Albánie a Kosovo.
Velká škoda, že slovník není alespoň částečně oboustranný. V případě potřeby ovšem můžete použít pro vyhledání významu albánských slov konverzační část. Místo abecedně je zde tématicky seřazeno asi 1 500 konverzačních obratů od běžných číslovek, určování času, měr a vah, přes pozdravy, osobní údaje, bydlení a zaměstnání až po témata typu Země – příroda, kde se dozvíte dokonce i názvy exotických zvířat a ještě všelijaké další zajímavosti, přičemž pomalu a nenásilnou formou zjistíte, že v Albánii vás může potkat věru leccos: „Na balkoně máme roj včel!“
Což o to, to se vážně může stát i v lepších hotelích. Zato ale skutečně ohromí kapitolka nazvaná Nespokojenost – rozhořčení. Kromě univerzálních stanovisek „Za koho mě máte. Vy jste se pomátl.“ je zde uvedena především celá řada výkřiků, určených patrně především pro ženy: „Promiňte, ale jste opravdu hlupák! Sprosťáku! Zmizte než se opravdu rozčílím! Vy jste ale surovec!“ Mužům je pak zřejmě určena kapitola Vyjádření lítosti: „Lituji, ale už jsem to nevydržel.“
Mnozí po takových konverzačních výrazech docela touží, je zábavné je číst a skládat si neznámé věty dohromady, Eugene Ionesco na tom ostatně založil myšlenku absurdního divadla, jen mi zde trochu uniká praktická použitelnost. Nejsem si totiž jist, zda v Albánii právě s tímhle repertoárem jako cizinec či cizinka zaujmete. V kritických situacích je ostatně nejlepší křičet co to jde, cokoliv a třeba i česky.
Ať již to považujete za drobný nedostatek či za trochu staromódní, ale jinak milou koncepci, spíše než syrová základní konverzační schémata potřebná pro nejnutnější domluvu očekávejte delší věty, jimiž budete moci elegantně vyjadřovat své postoje, tedy pokud se budou shodovat s tím, co je v knížce uváděno. Pokud jde o Klimatické a povětrnostní jevy, zde načerpáte především konverzační minimum pro řeči o počasí: „Ty černé mraky přinesou pořádný liják.“ Rovněž kapitola Koupání – potápění je zaměřena spíše na vyjadřování postojů a pocitů během celodenního plážování: „Líbí se mi, že bazén je hned u moře.“ A k dispozici máte dokonce i několik větiček použitelných při poetickém líčení svých úchvatných zážitků: „Vlny se rozbíjely o skály.“ Místy lze získat pocit, že by se z jednotlivých vět dala složit báseň. Rozhodně se tedy při učení frází nebudete nudit.
Kapitoly věnované cestování, ubytování, stravování v restauraci, nákupům či poště jsou ovšem zaměřeny ryze prakticky. Vyjadřování celou větou je zde také zachováno, avšak bohatě doplněno malými tématickými soupisy zpravidla velmi užitečných výrazů. Opakuje se zde sice mnoho slov ze slovníkové části, ale jak již jsem uvedl, můžete tak částečné nahradit neexistující albánsko-českou část slovníku.
Zatímco přehledná výslovnost je vždy samozřejmostí, mluvnické minimum je obvykle uváděno pouze ve velkých překladových slovnících. Zde je mluvnice samozřejmě uváděna jen na několika málo stránkách a ve značně zjednodušené formě, nicméně gramatický systém albánštiny leccos umožnil, takže veškeré skloňování podstatných a přídavných jmen se směstnalo na 7 stránek formátu A6. Zájmena jsou vždy trochu složitější, takže ve slovníku je najdete jenom zjednodušeně, a skutečně složitý je také systém albánských sloves. Pro základní domluvu však určitě vystačíte s pouhým oznamovacím a spojovacím způsobem, který albánština používá místo našeho infinitivu, což je doplněno ještě příčestím. A když se k tomu ještě naučíte tvořit jeden budoucí čas a nejčastěji užívaný čas minulý – čili perfektum, tak to myslím bude perfektní a v Albánii větší nedorozumění nehrozí. Ostatně ta mluvnice je velkou výhodou také proto, že můžete i v konverzační části vědomě rozlišovat, co vlastně říkáte a popřípadě své výpovědi podle potřeby mírně přetvářet.
Koncepci malého slovníku s konverzací doplněnou gramatickým minimem tedy považuji za velice zdařilou. Knihu ocení zejména turisté. Vejde se i do té nejmenší kapsy a pohromadě v ní máte to nejnutnější, abyste se na své cestě mohli alespoň trochu domluvit opravdu s každým. Albánie je navíc vskutku krásná, mírně exotická země a za návštěvu rozhodně stojí. Albánci jsou národ chovající se k cizincům velice přátelsky a ani víza už nemusíte složitě obstarávat, přeji tedy šťastnou cestu. S průvodcem od Kudrny, jehož druhé opravené a doplněné vydání se právě chystá, a s novým slovníčkem se v té podivuhodné zemi určitě neztratíte.
Dalším naším krokem na nikdy nekončící cestě do Evropy je tak vlastně i Česko-albánský slovník a konverzace. I sebemenší podpora česko-albánské kulturní výměny může být vskutku prospěšná i pro nás samotné. Ostatně, byla to právě Evropa, jež vytvořila na této zeměkouli civilizaci, která se otevřela cizím světům, aby se od nich mimo jiné učila.