Radek Novák
Počtem obyvatel (přibližně 2,5 milionu) i rozlohou (64 589 km2) se Lotyšsko nachází uprostřed mezi Estonskem a Litvou, svými pobaltskými sousedy. Ze stávajících a kandidátských zemí bude v budoucnosti mít menší počet obyvatel pouze Lucembursko, Malta, Kypr, Estonsko a Slovinsko.
Oficiální přihlášku ke vstupu do Evropské unie podalo Lotyšsko v říjnu 1995. Samotná jednání o přistoupení byla ale zahájena až na jaře 2000. V průběhu prvního půlroku jednání se Lotyšsku podařilo předběžně uzavřít 5 z 31 kapitol (statistika, malé a střední podnikání, věda a výzkum, vzdělávání, společná zahraniční a bezpečnostní politika). Tento výsledek řadí Lotyšsko do skupiny s Bulharskem, Litvou, Maltou, Slovenskem a Rumunskem.
Z hodnocení poslední Pravidelné zprávy vyplývá, že Lotyšsko učinilo na své cestě do EU výrazný pokrok, nicméně i nadále se řadí mezi méně připravené země. Ze zprávy vyplývají také tři hlavní problémy, jejichž úspěšné vyřešení je předpokladem vstupu Lotyšska do EU.
Prvním problémem je otázka korupce, která je v Lotyšsku vážným problémem, na jehož řešení se bude muset vynaložit větší úsilí než doposud. Oblasti, jichž se to nejvíce týká, jsou celní správa, dopravní policie a soudní systém.
Druhým významným problémem, který nadále přetrvává, je otázka statutu obyvatel bývalého Sovětského svazu ruské národnosti žijících v současné době v Lotyšsku. Většina z těchto obyvatel dosud nezískala lotyšskou státní příslušnost, což s sebou přináší množství dalších problémů.
Třívrstvá Riga ukončených modernitTřetím problémem, na který Evropská komise poukazuje, je fungování soudního systému. Jeho posílení a zvýšení efektivnosti je považováno za nezbytné.
V oblasti plnění ekonomických kriterií je konstatováno, že Lotyšsko může být označeno za zemi s fungující tržní ekonomikou (stejné hodnocení obdržela i ČR). Přestože bylo jeho hospodářství značně ovlivněno hospodářskou krizí v Rusku v letech 1997 a 1998, podařilo se vládě přijetím vhodných opatření udržet ekonomickou stabilitu. Tato skutečnost byla pozitivně hodnocena a bylo dále konstatováno, že nepříznivý vnější ekonomický vývoj měl na lotyškou ekonomiku i určité pozitivní dopady. Především v tom smyslu, že přispěl k urychlení nezbytných transformačních procesů ve finančním sektoru a podnikové sféře.
V nadcházejícím období by Lotyšsko mělo i nadále klást důraz na udržení ekonomické stability, zvláště efektivní kontrolou využívaní rozpočtových prostředků. Vládní představitelé by se rovněž měli zaměřit na odstranění přetrvávajících bariér pro rozvoj podnikání a investic. Mimo jiné také tím, že bude dokončena privatizace významných, dosud státem kontrolovaných podniků.
V neposlední řadě by mělo Lotyšsko zaměřit svoji pozornost na zkvalitnění dopravní infrastruktury a zvyšování vzdělanosti a kvalifikace pracovní síly. Právě realizace těchto dvou priorit by mohla pozitivně ovlivnit příliv přímých zahraničních investic, od kterých lze následně očekávat pozitivní dopad na vývoj celého hospodářství.