Architektonický, obytný a kulturní komplex rodiny Radzivilů v Njasviži(Bělorusko)
Rezidence šlechtického rodu Radzivilů (pol. Radziwiłł) se nachází v obci Njasviž ve středním Bělorusku. Z rodu Radzivilů, jehož příslušníci stavěli a vlastnili zámecký komplex od 16. století do roku 1939, pocházely jedny z nejvýznamnějších osobností evropské historie a kultury (například jeden z nejvýznamnějších představitelů reformace na Litvě, vévoda Mikuláš Radzivil zvaný Černý, mecenáš knihtisku a zakladatel mnoha kalvinistických škol). Díky těmto osobnostem se městečko Njasviž stalo ve své době střediskem věd, umění, řemesel a architektury.
Architektonický komplex tvoří zámecká rezidence a chrám Těla Páně s přilehlými stavbami. Zámek se skládá z deseti vzájemně propojených budov, které vytvářejí architektonický celek kolem šestiúhelníkového nádvoří. Ve své době se paláce a chrám staly vzory pro vývoj architektury ve východní Evropě a Rusku.
Historické centrum města Jaroslavl(Ruská federace)
Jaroslavl se rozkládá na soutoku řek Volhy a Kotorosli nějakých 250 kilometrů severovýchodně od Moskvy. Jaroslavl se už od 11. století rozvíjela jako významné obchodní středisko. Dnes je proslulá zejména svými četnými pravoslavnými chrámy ze 17. století a je vynikající ukázkou reformy urbanistického plánování, kterou carevna Kateřina Veliká nařídila všem ruským městům roku 1763. Město bylo obnoveno v neoklasicistním stylu na základě kruhového urbanistického konceptu, přičemž si však uchovalo některé z nejvýznamnějších historických budov. Zároveň zůstaly dochovány prvky ze 16. století ve Spaském klášteře (Spasskij monastir), jednom z nejstarších klášterů v oblasti horního Povolží, jenž byl vybudován koncem 12. století namístě pohanského chrámu a během staletí přestavován.
Okolí Starého mostu ve Starém městě v Mostaru(Bosna a Hercegovina)
Historické město Mostar, rozkládající se podél hlubokého údolí řeky Neretvy, získalo svoji podobu v 15. a 16. století jako osmanské pohraniční město a v 19. a 20. století pod správou rakousko-uherské monarchie. Mostar se proslavil svými starými domy a pochopitelně Starým mostem (Stari most), po jehož strážcích (mostari) byl pojmenován. Tato unikátní architektonická památka, postavená roku 1566 proslulým dvorním architektem sultána Sulejmana Nádherného Mimarem Hajruddinem, byla zničena v bosenské válce chorvatským generálem Slobodanem Praljkem roku 1993. Nedávno byl za přispění mezinárodního společenství a vědecké komise zřízené organizací UNESCO rekonstruován, a to společně s mnoha významnými stavbami Starého města. Tyto památky v předosmanském, osmanském, středomořském i západoevropském stylu jsou výjimečným příkladem multikulturního městského osídlení. Obnovený Starý most a mostarské Staré město je symbolem usmíření, mezinárodní spolupráce a soužití různých kulturních, etnických a náboženských společenstev.
Kunya-Urgenč (Turkmenistán)
Kunya-Urgenč se nachází v severozápadním Turkmenistánu, na jih od řeky Amu-darji. Kdysi to bylo hlavní město království Chorezm, jež bylo součástí říše perských Achajmenovců, později bylo téměř zničeno Čingischánem, aby postupně podlehlo turkizaci a koncem 16. století se stalo součástí Chivského chanátu. Staré město je plné památek zejména z 11. až 16. století, včetně mešity, brány karavanseraje, pevností, mauzoleí a minaretu. Tyto památky jsou důkazy výjimečných architektonických a řemeslnických úspěchů a vymožeností, jejichž vliv zasáhl i Írán a Áfghánistán a později v 16. století i architekturu Mogulské říše v Indii.
Východní EvropaMěsto-muzeum Gjirokastra (Albánie)
Historické město Gjirokastra, ležící v údolí řeky Drinos na jihu Albánie, je unikátním exemplářem zachovalého osmanského města postaveného zemědělci a rolníky velkostatku.
Ústředním bodem města je citadela ze 13. století, z níž se naskýtá překrásný výhled na typické věžovité domy (turecky kule). Tyto částečně opevněné stavby vznikaly od 17. století a jsou charakteristické pro celou oblast jižního Balkánu, přičemž v Gjirokastře se zachovalo několik výjimečných exemplářů, a to i z počátku 19. století.Kule má vysoké základy, první patro, které je obýváno přes zimu a druhé patro, kde se žilo přes léto a teplejší období. Interiéry jsou bohatě zdobeny a vymalovány květinovými motivy. V městě najdeme také původní bazar, měšitu z 18. století a dva kostely ze stejného období.
Struveho geodetický oblouk (Norsko, Švédsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Ruská federace, Ukrajina, Moldavsko)
Struveho oblouk je řetězem výzkumných triangulačních bodů táhnoucích se z Hammerfestu v Norsku až k Černému moři, přičemž prochází deseti zeměmi a je dlouhý přes 2 820 kilometrů. Tyto výzkumné body byly postaveny mezi léty 1816 a 1855 astronomem Georgem Wilhelmem Struvem a jednalo se o první přesné měření dlouhého úseku poledníku. To pomohlo určit přesnou velikost a tvar, respektive zakřivení naší planety a znamenalo důležitý krok ve vývoji přírodních věd a topografického mapování. Navíc se jednalo o výjimečný případ vědecké spolupráce mezi vědci z různých zemí a také o příklad spolupráce mezi různými panovníky kvůli vědeckým účelům.
Původní oblouk se skládal z 258 hlavních triangulačních bodů s 265 hlavními staničními body. Do seznamu světového dědictví bylo zaneseno 34 původních staničních bodů s různými značkami, například kameny s vyvrtanými otvory, železné kříže, mohyly či kamenné obelisky.