Vyrazíte-li v létě k moři na chorvatský poloostrov Pelješac, nemůžete minout městečko Ston a blízké monumentální hradby táhnoucí se v impozantní délce pěti kilometrů a strážící vstup na poloostrov. Ston je další z mnoha položek na seznamu chorvatských architektonických kuriozit a určitě se vyplatí seznámit se s ním blíže. Jde totiž o jedno z prvních měst v Evropě, jež bylo postaveno podle urbanistického plánu.
Ston a jeho sourozenec Mali Ston stojí v místech, kde se poloostrov spojuje s pevninou a přirovnání k dvojici strážných nikterak nekulhá. Jedná se totiž po Dubrovníku o dvě nejopevněnější města někdejší Dubrovnické republiky. Výstavba velkorysého fortifikačního systému započala ve 14. století, poté co Dubrovník odkoupil bohatý Pelješac od dynastií, kterým do té doby patřil – srbskému králi republika zaplatila vysokou cenu a s bosenským bánem byl dojednán roční pronájem.
Oddělení poloostrova od pevniny mohutnou a neobvykle dlouhou hradební zdí a plánovaná výstavba obou městeček je některými historiky považována za největší fortifikačně-urbanistický počin v tehdejší Evropě. Bylo také co chránit – sůl ze stonských odsolovacích polí byla jedním z pilířů dubrovnického bohatství a z něj vyplývajícího kulturního rozmachu republiky. Ston se také měl stát opěrným bodem Dubrovnických při plánované expanzi dál do střední Dalmácie.
Jak vlastně celá hradební soustava vypadá? Ston je opásán vlastními, kilometr dlouhými hradbami, které tvoří nepravidelný pětiúhelník s věžemi v rozích. Od severozápadního rohu se hradby zvedají k vrcholku hory Pozvizd, kde se spojují se stejnojmennou pevností, a od svého severovýchodního rohu se táhnou přes horskou šíji na její druhou stranu, kde se napojují na hradby Malého Stonu. V jihozápadním koutě stonských hradeb stojí největší městská pevnost Veliki kaštio. Od ní se zeď táhne dál na východ podél pobřeží. Celý tento komplex budovali Dubrovničtí mezi lety 1333-1506, a přestože byl částečně poškozen nedávným zemětřesením v roce 1996, hradby jsou postupně renovovány a jejich část je zpřístupněna pro turisty.
Pro ty však zpravidla nejsou zajímavé jen obdivuhodné zdi či dodnes fungující odsolovací pole, většinou sem míří také kvůli ústřicím a mušlím z Malostonské zátoky. Tato podmořská rezervace s průzračně čistou vodou je plná dřevěných sádek s chutnými mlži, kteří platí za největší delikatesu i na britském královském dvoře.