Ondřej Kolář, vedoucí Oddělení historického výzkumu Slezského zemského muzea
Výstava Lidé z východu, která vznikla za účasti odborníků z pražské a opavské univerzity, ukazuje každodenní život ukrajinské komunity v České republice. Autorem snímků je významný český fotograf Jindřich Štreit.
Osobnost fotografa Jindřicha Štreita (1946) jistě není třeba blíže představovat. Jeho snímky dokumentující život lidí na geografické či sociální periferii již desítky let fascinují návštěvníky tuzemských i zahraničních galerií díky své unikátní atmosféře a smyslu pro detail.
Tentokrát se předmětem Štreitova uměleckého zájmu stala komunita Ukrajinců v České republice. Na třiceti snímcích fotograf zachycuje všední i sváteční dny představitelů jedné z nejvýraznějších národnostních menšin v současné české společnosti. Štreitovy fotografie nás zavádějí do prostředí manuálně pracujících přistěhovalců, stejně jako mezi lékaře a vědecké specialisty z Ukrajiny, kteří ve stále větší míře nacházejí uplatnění v ČR. Nechybějí ani momentky z folklorních slavností a dalších kulturních akcí ukrajinské komunity.
Výstava s názvem Lidé z východu vznikla v rámci výzkumného projektu Ministerstva kultury, programu Národní a kulturní identity (NAKI) II. Na rozsáhlém výzkumném záměru s názvem Právní, historické a společenskovědní aspekty nových a tradičních menšin v České republice se podílejí vědečtí pracovníci Univerzity Karlovy v Praze, Historického ústavu Akademie věd ČR, Slezské univerzity v Opavě a Slezského zemského muzea v Opavě. Jedním z výstupů projektu se stala právě Štreitova výstava, která byla k vidění od července do září letošního roku v Opavě. V následujících měsících bude nabízena jako putovní výstava různým institucím.
Výstavu doprovází též katalog, který připravili opavští historici a sociologové. Kniha, určená široké veřejnosti, stručně shrnuje historii ukrajinské imigrace do českých zemí a věnuje se současnému postavení ukrajinské menšiny. Důležitou součást textu tvoří výsledky sociologického dotazníkového výzkumu, v němž respondenti – Češi i Ukrajinci – sdělovali svoje dojmy ze Štreitových fotografií. Odpovědi mimoděk prozrazují, jak eská veřejnost vnímá Ukrajince a jak oni sami vnímají svou situaci v ČR. Analýza těchto stereotypů a autostereotypů dokládá vysokou míru integrace Ukrajinců do české společnosti a převládající pozitivní či neutrální přístup Čechů k této etnické minoritě, byť povědomí o ukrajinských reáliích je omezené. Nejviditelnější skupinou Ukrajinců z pohledu většinové populace zůstávají manuálně pracující, především ve stavebnictví. Silné jsou také asociace s ozbrojeným konfliktem na východě Ukrajiny.
Přikládáme několik úryvků z katalogu:
„Mám takovou asociaci, že to je paní, která přijela za prací co ČR a velmi dobře vaří, je pracovitá a tím si může vydělat nějaké peníze, větší než u sebe doma. Každopádně ta paní na fotografii vypadá spokojeně.“
„Vidím pracovitou ženu, tak asi první asociace je ta, že Ukrajinky dobře vaří nebo aspoň jsem to tak několikrát slyšela. Takže možná i to chtěl autor této fotografie říct.“
„Mně se zdá, že to je šéfkuchařka, ne nějaká číšnička. Má černou barvu oblečení, to znamená, že je vedoucí. Nevím, jak je to tady, ale u nás na Ukrajině to znamená vedoucí místo.“
100. výročí smrti Nikoly Šuhaje
„(smích) Tak na této fotografii je mně velmi, velmi blízká osoba, je to moje dcera, vyrůstala v ČR od osmi let a má tady zavřené oči a je spokojená. Ona miluje vše ukrajinské a prožívá velmi tu hudbu a tu atmosféru.“
„Slečna si užívá hudbu. Možná si vzpomíná na něco ze svého dětství. Možná, že jí něco chybí v Česku a vzpomíná na to, co se stalo na Ukrajině.“
„To je tradiční košile, vyšívanka, která se na Ukrajině hodně používá. Dnes se nosí celkem dost. I hudební školy existují a mladí se v té oblasti vzdělávají. (…) Já taky občas nosím kroj.“
„Ti lidé např. na té stavbě, vypadají špinaví a zmatení, to však neznamená, že jsou doma chudí, doma je to třeba boháč. Každý Ukrajinec, který tady pracuje, se má dobře. Mohla bych ukázat fotky, jaké domy mohou mít doma, v našem okolí, kde my na Ukrajině bydlíme. Když tady pracuje, tak žádný Ukrajinec neutratí peníze, co zde vydělá, tady. Odnese je domů, a je to vidět na jeho domě, manželce, dětech… Já si myslím, že když Čech vidí vždycky špinavého zaprášeného dělníka, tak si myslí, že on je chudý, že žije v bídě, ale nemusí to tak být. Může to být i tak, že je bohatý. On je tady kvůli penězům.“
„To bohužel vypovídá, jak vidím toho muže na fotografii, že na Ukrajině není jednoduchý život, a bohužel chudoba existuje a je vidět, že ten člověk je hodně sedřený, jak se říká. Ale vypadá celkem spokojeně. Ukrajinci jsou trpěliví a pracovití.“
„Pravděpodobně to je dělník, což není pro nikoho novinka, že tady žije hodně Ukrajinců, kteří se snaží vydělat na život, uživit svoje rodiny… A v jeho očích cítím smutek a strach, že třeba se bojí o svou rodinu nebo o svou budoucnost, pokud tu rodinu nemá.“ „Stavba. Je to někde na lešení. Takový člověk může být zedníkem, může dělat fasádu… Nevím, co přesně dělá, ale Ukrajinci, kteří chtějí dělat, dělají pěknou práci.“