Ateš Periša – ohnivý muž

Barbora Gergelová

Pro mnohé z nás trochu vzdálená Bosna a Hercegovina měla zejména v 19. a 20. století poměrně pestrou historii, která se odráží i v etnickém složení obyvatel. Po několik století bylo území pod nadvládou Turků a důsledkem toho je dodnes početná skupina zde žijících Bosňáků (dříve Muslimů) vyznávajících islám. Kromě nich tu také žijí velmi početné skupiny Srbů a Chorvatů a národnostní mozaika je doplněna ještě menšinami Židů (ti byli během 2. světové války většinou vyvražděni) a dalších národů, například i Čechů a Slováků.

Jak naznačuje zmíněné etnické složení jsou v Bosně a Hercegovině zastoupena tři náboženství – islám, katolictví a pravoslaví, která zde vedle sebe až do poměrně nedávné doby v klidu koexistovala. Vzájemná etnická a náboženská tolerance byla vhodnou půdou pro vznik žánrově i motivicky rozmanitého folklorního prostředí. Již tento krátký nástin historické a národnostní situace naznačuje, že čtenáře čeká v dalším svazku edice Mýty, pohádky a legendy. Ilustrovaná řada z produkce nakladatelství Argo zajímavé a dobrodružné čtení.

Kniha představuje českému čtenáři poprvé průřez ústní slovesností z území, které před ne až tak dlouhou dobou patřilo spolu s námi do jednoho státního celku – Rakouska-Uherska. Do češtiny byly z bosensko-hercegovského folklóru zatím přeloženy hlavně junácké písně, několik pohádek a humorek vyšlo v rámci srbských pohádek Vuka Stefanoviće Karadžiće. Editoři rozdělili knihu podle jednotlivých žánrů slovesného folklóru do třech oddílů – pohádky, humorky a legendy.

Nejpočetnější jsou pohádky, ve kterých se prolínají pohádkové motivy evropské s orientálními vlivy. Najdeme zde například v několika obměnách variant pohádky o třech vlasech děda Vševěda a zároveň se setkáme i z ryze orientálním prvkem jako je létající koberec. Reálný svět se do pohádkové fantastiky přenáší jednak v podobě postav hlavních hrdinů, jejichž jména Hero nebo Šišmael nám navozují místní atmosféru, a dále je realita zdejšího života vyjádřena v pro českého čtenáře nezvyklých názvech, odvozených z přežívající turecké kulturní tradice jako např. han (hostinec), kádí (soudce islámského práva) apod. V pohádkách se setkáme i s typickou postavou orientální pohádkové tradice Hodžou Nasredinem, který je hrdinou žertovných pohádek a humorek. Je to veselý chlapík, podobný např. Ulenspiegelovi z evropského prostředí, který svými šprýmy a vtipnými odpověďmi uvádí v úžas jak prosté vesničany, tak samotného sultána. Postava Hodži Nasredina je rozšířena od Pákistánu až po Chorvatsko.

V druhém tematickém celku knihy jsou shromážděny humorky, krátké veselé příběhy. Velká část humorek je vlastně satirou na duchovní představitele všech tří náboženství. Folklorní podání je bez větších rozdílů líčí jako chamtivé a lakomé postavy, které lidový hrdina celkem snadno obelstí a odhalí před světem jejich pokrytectví. V humorkách se také mnohem víc než v pohádkách odráží pestré národnostní složení. Často jsou zde do vzájemné konfrontace postaveny postavy Turka a křesťana, popa a Hodži. V balkánském folklóru je také poměrně častým hrdinou Cigán, v oblasti Bosny a Hercegoviny nazývaný Cigo. K jeho charakteristice patří chytrost a lstivost, postava však vystupuje v opačné poloze podvedeného hlupáka. Oblíbenými figurkami jsou v humorkách také nevěrní manželé či manželky.

Třetí oddíl je věnován legendám, nebo také legendárním pohádkám. Najdeme zde například i u nás poměrně silně v Evropě zastoupený variant podání o putování sv. Petra s Kristem, etologickou (příčinnou) legendu o stvoření blechy a další. Recenzovaná kniha Ateš Periša – ohnivý muž je zajímavým a přínosným pokusem o přiblížení tradice ústní lidové slovesnosti Bosny a Hercegoviny široké veřejnosti i odborníkům. Překladatelé Anežka Kindlerová a Jaroslav Otčenášek knihu doplnili o slovník cizích výrazů, seznam pramenů a stručný doslov obsahující důležité kulturně-historické informace, které čtenáři usnadní orientaci v poněkud nezvyklém prostředí balkánských reálií. K příjemnému dojmu z celé publikace nemalou mírou přispívají i vhodně zvolené ilustrace Jána Petroviče.

Ateš Periša – ohnivý muž. Legendy, pohádky a humorky z Bosny a Hercegoviny. Vybrali, přeložili a upravili: Anežka Kindlerová a Jaroslav Otčenášek, vydalo nakladatelství Argo, Praha 2006, 224 s., studie, slovníček a bibliografie.