Přestože je ovlivněna kuchyněmi jiných národů, především sousedními řeckou a tureckou, zachovává si bulharská kuchyně svou jedinečnost. Tradiční bulharská jídla se často vyznačují jednoduchostí co do složení i co do přípravy. Jsou typická pikantností, rozmanitostí chutí a díky velkému podílu zeleniny také, na rozdíl od kuchyně české, příznivým vlivem na lidské zdraví. V mnoha případech lze navíc mluvit přímo o kulinářských fenoménech.
Prvním z nich jsou pečené papriky (pečeni čuški). Kdo je neochutnal, jakoby v Bulharsku ani nebyl. Konzumují se zpravidla jako salát, tzn. jako příloha k různým druhům masa, nebo jen s bílým pečivem. A nejlépe je prokládat je kvalitní bulharskou rakijí.
Jídelníčky bulharských restaurací a krčem jsou však plné dalších rozmanitých zeleninových pokrmů a čerstvých salátů. K nejoblíbenějším patří tradiční šopský salát, salát ovčácký či sněžanka. Součástí zmíněných salátů jsou i balkánský sýr a jogurt (kiselo mljako). Tím se dostáváme k dalším dvěma fenoménům bulharské kuchyně.
Kiselo mljako, které se objevovalo již na „jídelníčcích“ Thráků, je díky bakterii Lactobacillus bulgaricus jakýmsi praotcem dnes tak běžné potraviny jako je nám známý jogurt. Dlouhověkost a dobrá kondice balkánských či kavkazských národů nedávala vědcům dlouho spát, až se před zhruba sto lety podařilo najít jednu z příčin. Ať už ji odhalil Bulhar Stamen Grigorov či Rus Ilja Mečnikov, na léčivých účincích zázračné bakterie to nic nemění. Tento bulharský „jogurt“ se dnes vyrábí z kravského, ovčího i kozího mléka a zcela jistě jej najdete v každé bulharské domácnosti. Je také významným vývozním artiklem. Používá se nejen k přípravě salátů a mnoha dalších jídel, ale často je i samostatným pokrmem nebo přílohou, zředěný vodou pak výborným osvěžujícím nápojem. Je také základem proslulé a velmi oblíbené studené polévky tarator, jejíž osvěžující účinky jsou v bulharských parných létech blahodárné.
Balkánský sýr (sirene) se vyrábí z kravského nebo ovčího mléka. Pokud bychom však balkánský sýr tak jak jej známe z pultů našich obchodů chtěli srovnávat s tím bulharských, zcela oprávněně by se sirene mohlo urazit. Tento druh sýra se používá do salátů, plní se jím papriky (čuška bjurek) či banica, na kostičky či na plátky nakrájený se pojídá k pivu, vínu či rakiji, a výborný je také nastrouhaný na smažené hranolky.
Specifičnost bulharským pokrmům dodává pochopitelně také koření. Zde kraluje čubrica, u nás známá jako saturejka. Čubricou dochucujeme především masná jídla, zpravidla připravovaná na grilu. Ke klasickým pokrmům z masa patří čevabčiči (kebapčeta) a karbanátky (kjufteta) z mletého masa, různé druhy řízků (pržola) či ražniči. Spojením masa, zeleniny a dobrého koření pak vznikají vynikající v keramických miskách zapečené kavarmy.
Pokud se vydáte do této balkánské země, konzervy a paštiky nechte rozhodně doma, putování po Bulharsku je totiž především nezapomenutelný gurmánský zážitek.
Tarator – studená polévka
salátová okurka, česnek, vlašské ořechy, kiselo mljako (u nás bílý jogurt nebo kefír), olivový olej, vinný ocet, mletý bílý pepř, kopr, sůl, voda
Utřeme česnek se solí a pepřem a smícháme s nastrouhanou salátovou okurkou a jogurtem zředěným vodou. Přidáme nadrobno nasekané ořechy spolu s koprem, olivovým olejem a vinným octem. Podáváme vychlazené.
Zelné sarmy
20 zelných listů, cibule, rýže, olej, sladká paprika, čubrica, petržel
Osmahneme nakrájenou cibuli, přisypeme opláchnutou rýži a lehce opečeme. Posolíme, přidáme čubricu, petržel a papriku a zalijeme sklenicí vařící vody. Vaříme dokud rýže vodu nevsákne. Necháme trochu vychladnout a směs zabalíme do zelných listů. Sarmy vložíme na dno pekáče pokryté zelnými listy a zalijeme vařící vodou. Pekáč přikryjeme a dusíme při mírné teplotě asi 20 minut.
Sirene po šopski – sýr po šopsku
rajče, 10 dkg balkánského sýra, vejce, olej, koření čubrica
Do malé hliněné zapékací misky vložíme plátek balkánského sýra, na něj položíme na plátky nakrájené rajče, zakapeme olejem a posypeme čubricou. Dáme do předehřáté trouby a zapékáme asi 5 minut. Poté misku vyndáme, dovnitř rozklepneme jedno vejce a opět zakapeme trochou oleje. Zapékáme ještě asi 10 minut. Jako příloha se doporučuje bílé pečivo.
Vinné sarmy se sýrem
20 vinných listů, hrnek rýže, cibule, 15 dkg balkánského sýra, kostka bujónu, čubrica, pepř
Osmahneme nakrájenou cibuli, přisypeme opláchnutou rýži, přelijeme hrnkem bujónu a necháme rýži nasáknout. Hrnec odstavíme, do rýže přidáme sýr a koření a po ochlazení směs pečlivě zabalíme do vinných listů. Poté vyskládáme na pekáč a pečeme v troubě asi 20 minut. Podáváme s kyselým mlékem.
Pečené papriky – pečeni čuški
papriky, olej, ocet, cukr, sůl, česnek, petržel, celý pepř
Z paprik odstraníme vnitřek se semínky, opečeme a odstraníme slupku. Olej, ocet, cukr a sůl smícháme. Ve směsi namáčíme papriky a skládáme je do zavařovací sklenice. Prokládáme pepřem, kousky česneku a nakrájenou petrželí. Naplněnou sklenici uzavřeme a zaváříme asi 8 minut v horké vodě.
Vepřové s kysaným zelím
vepřové maso, sádlo, kysané zelí, cibule, sladká paprika, feferonka
Maso nakrájíme na větší kousky a opečeme na sádle. Poté maso vyjmeme a na tomtéž sádle osmahneme cibuli. Přidáme papriku, opět maso, zalijeme vařící vodou a necháme vařit. Zelí nastrouháme na tenko, vložíme do hrnce se zbylým sádlem a dusíme v troubě do změknutí. Poté do hrnce přidáme uvařené maso a nakrájenou feferonku, promícháme a vložíme zpět do trouby, kde dusíme ještě asi 15 minut. Podáváme s bílým pečivem.
Kebapčeta
vepřové maso + hovězí, telecí nebo jehněčí, cibule, kmín mletý, černý pepř mletý, sůl
Maso umeleme, osolíme, dobře promícháme a necháme několik hodin v chladu odležet. Poté přidáme pepř, kmín, najemno nakrájenou cibuli a trochu vody. Promícháme a opět necháme odležet v chladu 3-4 hodiny. Vytvarujeme kebapčeta ve tvaru válečků a grilujeme nejlépe na roštu na dřevěném uhlí. (Do základu na kebapčeta také někdo přidává namočený chleba nebo trochu piva.)