Hlasy vyhnaných Výstava periodického tisku meziválečné emigrace ze sovětského Ruska

Lukáš Babka

Od počátku dubna do konce května mohou zájemci navštívit výstavou ojedinělé kolekce periodik z fondu pražské Slovanské knihovny zapsané do seznamu světového písemného kulturního dědictví Paměť světa organizace UNESCO.

V pražské Galerii Klementinum je od 3. dubna do 31. května 2009 přístupná výstava nazvaná Hlasy vyhnaných: Periodický tisk emigrace ze sovětského Ruska (1918–1945). Expozice je součástí souhrnného výstavního projektu Čechy – křižovatka Evropy pořádaného Národní knihovnou České republiky v rámci českého předsednictví v Radě EU. Ten zahrnuje rov něž druhou sbírku Národní knihovny zapsanou do seznamu Paměť světa. Výstava vůbec poprvé v podobném rozsahu představuje veřejnosti sbírku periodik z fondu Slovanské knihovny, vydávaných příslušníky mohutné emigrační vlny, která po pádu carského zřízení v Rusku a uchopení moci bolševiky opustila území budoucího Sovětského svazu a rozlila se do takřka celého světa. Vydavatelská činnost provázela Rusy, Ukrajince, Bělorusy a příslušníky dalších národností dané emigrační vlny doslova na každém kroku. Svědčí o tom i počet vydávaných titulů. Sbírka čítá kolem 2000 titulů časopisů a 2600 titulů novin publikovaných mezi léty 1918–1945.

Sbírka je výjimečná z několika hledisek. Kromě zmíněného rozsahu také pro svůj geografický rozptyl. Obsahuje tituly vydávané v celé řadě zemí všech kontinentů. Výjimkou nejsou periodika jihoamerická, australská a asijská. Periodika vydávaná v Číně (především pak v Charbinu) představují dokonce jednu z hlavních rarit celé kolekce. Nejčastěji jsou pochopitelně zastoupeny noviny a časopisy z hlavních center emigrantského života, z Německa, Francie, Československa, Jugoslávie a dalších evropských zemí.

Sbírka je mimořádná rovněž z hlediska svého obsahu. Dokládá šíři aktivit ruské emigrace, podává svědectví o širokém spektru veřejných, odborných a kulturních činností emigrantských komunit. Vedle periodik všeobecného zaměření, především řady společensko-politických deníků, vycházelo množství časopisů tematicky vymezených, včetně titulů určených bývalým vojákům Dobrovolnické armády, časopisů kozáckých, dětských, pedagogických atd. Oblibě se těšily časopisy ilustrované a humoristické, naopak největší vážnosti dosahovaly tituly literární, umělecké či církevní. Zvláštnostmi sbírky jsou například ručně psané časopisy z prostředí internačních táborů vydávané v pouhých několika číslovaných kopiích nebo tzv. odnodňovky – mimořádná jednorázová čísla novin vydávaná u příležitosti konkrétních událostí.

Za svůj vznik vděčí sbírka existenci Ruského zahraničního historického archivu, unikátní archivní a dokumentační instituce působící v letech 1923–1945 v Praze. Větší část tohoto období archiv patřil československému ministerstvu zahraničních věcí. Díky velkorysé finanční podpoře ze strany tehdejší československé vlády byly do Prahy z celého světa zasílány archivní sbírky, knihy a periodika spojené jak s činností emigrace, tak i s problematikou revolučních hnutí v carském Rusku, revolučního roku 1917 a následné občanské války, ale i soudobého vývoje v Sovětském svazu. Archiv disponoval sítí dobrovolných spolupracovníků a placených agentů, kteří po celém světě vybírali, zakupovali a prostřednictvím československých zastupitelských úřadů odesílali do Prahy celé soukromé knihovny a archivy. Budování sbírek Ruského zahraničního historického archivu bylo nuceně ukončeno v roce 1945, kdy byl archiv zrušen a jeho podstatná část předána do Sovětského svazu. V Československu zůstaly pouze knihovna a sbírka periodik zaniklé instituce. Obě části byly na sklonku čtyřicátých let předány pražské Slovanské knihovně, v jejímž držení se nacházejí dodnes.

Výstava představuje tematiku emigrantského periodického tisku z několika pohledů. Po úvodní informaci o fenoménu emigrace a okolnostech vzniku sbírky se návštěvník může podrobně seznámit s hlavními tematickými okruhy, jimž se emigrací vydávaná periodika věnovala. Následuje charakteristika geografického rozšíření emigrantského periodického tisku a místních specifik žurnalistické a vydavatelské činnosti. Výstava je zpestřena několika tematickými vitrínami věnovanými reflexi vybraných dobových problémů a událostí na stránkách periodik, ukázkami karikatur, výtvarných prací ukrajinských emigrantů ze sbírek Slovanské knihovny a pokusem o rekonstrukci pracoviště jedné z emigrantských redakcí.

Sbírka pochopitelně nepostihuje téma emigrantských periodik v úplnosti. Mnoho titulů je zastoupeno pouze torzovitě, jiné chybějí zcela. Na druhou stranu stovky titulů vyšly v pouhých několika číslech či zanedbatelným nákladem, přitom se nezřídka uchovaly v kompletním stavu. Skutečnost, že sbírka pocházející z celého světa se soustředila právě uprostřed Evropy, je vzhledem k dobovým poměrům příznačná, z dnešního pohledu však zcela unikátní. Jako celek představuje raritu světového významu. V žádné jiné knihovně nelze dnes nalézt podobně rozsáhlou a komplexní sbírku ruských, ukrajinských, běloruských a jiných emigrantských periodik meziválečného období. Svým obsahem kolekce přehledně a plasticky dokumentuje názorové rozpoložení a duchovní růst této několikamilionové vlny, která dala vzniknout kulturnímu fenoménu nazývanému „Rusko mimo Rusko“ a je důkazem jejího přínosu pro světovou vědu a kulturu.

Všechny zmíněné skutečnosti byly patrně důvodem k tomu, že sbírka byla v roce 2006 jako jedna ze dvou prvních sbírek z území České republiky zapsána do prestižního seznamu písemného kulturního dědictví Paměť světa zřízeného organizací UNESCO.

Při příležitosti výstavy byla vydána doprovodná stejnojmenná publikace v české, anglické a ruské verzi. Její členění je podobné členění expozice, řadě témat se však věnuje podrobněji a více do hloubky.

V průběhu konání expozice se rovněž uskuteční několik doprovodných akcí, které pomohou zlepšit přehled o složení a významu sbírky. Dne 16. dubna proběhne přednáška vedoucí redaktorky newyorského literárně společenského časopisu Novyj žurnal Mariny Adamovič věnující se významu toho časopisu vydávanému od roku 1942 pro ruskou emigraci. Dne 22. dubna seznámí posluchače s unikáty ukrajinských emigrantských periodik ve Slovanské knihovně a jejich významem pro amerického badatele americký odborník ukrajinského původu Alexandr Lushnycky. Význam a složení kolekce periodik vydávaných na území Číny přiblíží dne 13. května Olga Bakič působící v Torontu. Všechny přednášky se budou konat od 17 hodin v zasedacím sále pražského Klementina.

 

Tagged:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *