Hostování současných slovinských autorů v České republice

Tatjana Jamnik, Soňa Blažková

Ve dnech 4.–9. května proběhlo v Brně, Olomouci a Praze několik literárních setkání současných slovinských autorů s českými čtenáři. Pětidenní turné bylo organizováno slovinským lektorátem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a lublaňským nakladatelstvím Študentska založba. Na autorských večerech mělo české publikum možnost poznat tvorbu mladé generace slovinských spisovatelů, reprezentované autory vydávajícími pod hlavičkou tohoto nakladatelství v rámci edice Beletrina.

Do ČR přijeli prozaici Dušan Čater, Nina Kokeljová, Maja Novaková, Andrej E. Skubic, Dušan Šarotar, básníci Jurij Hudolin, Aleš Šteger a literární kritici Matej Bogataj a Mitja Čander. Edice Beletrina, jejímž šéfredaktorem je jeden z jejích zakladatelů Mitja Čander, vznikla roku 1997 z podnětu skupiny studentů literární komparatistiky lublaňské univerzity. Během své šestileté existence si vybudovala pevnou pozici na slovinském knižním trhu a stala se jednou z nejvýznamějších řad krásné literatury ve Slovinsku. Kromě vydavatelské činnosti poznamenala slovinský literární prostor také svou literárně-kritickou činností a organizací kulturních akcí, z nichž zmiňujeme alespoň mezinárodní festival Dny poezie a vína v Medaně, který se letos bude konat již po sedmé.

Cílem českého turné Beletrinců bylo představit vlastní literaturu formou autorských čtení a přednášek a seznámit tak nejen české studenty slovenistiky, ale také širší veřejnost se slovinskou literaturou a v neposlední řadě navázat osobní kontakty a přátelství se zástupci některých českých nakladatelství (Host, Petrov, Periplum, Větrné mlýny).

Již v den příjezdu do České republiky, 4. května, proběhlo v Brně neformální setkání skupiny slovinských autorů se studenty slovenistiky. V rámci autorského turné se konaly na Filozofické fakultě MU dvě přednášky věnované aktuálním problémům slovinské literatury a jazyka. V pondělí dopoledne vystoupili Mitja Čander a Matej Bogataj s tématem „Tendence v současné slovinské próze“, v úterý přednesl Andrej E. Skubic příspěvek na téma „Užití slangu ve slovinské literatuře“. Obě setkání byla zakončena živou diskuzí přednášejících a studentů.

V pondělí večer proběhlo v galerii Střepy na Skleněné louce autorské čtení slovinských spisovatelů. Celým večerem diváky provázela lektorka slovinštiny působící na FF MU Tatjana Jamnik, která rovněž iniciovala český překlad ukázek z děl slovinských autorů. Na překladech, které publikovala Beletrina v samostatné miniantologii nazvané Česko-slovinská literární setkání – výbor ze současné slovinské literatury, se podíleli studenti MU v Brně a UK v Praze a František Benhart. Po autorském čtení ukázek z vlastních děl ve slovinštině přednesli studenti brněnské slovenistiky české překlady. Formální část tohoto setkání byla zakončena projevem velvyslance Slovinské republiky v ČR Drago Mirošiče, který zdůraznil význam takovýchto setkání pro posílení vzájemných česko-slovinských kulturních vztahů. Tímto celý večer neskončil, pokračoval v uvolněné atmosféře navazování osobních přátelství autorů, studentů a všech zúčastněných, za zvuku zpívané poezie Dane Zajce v podání autora a Janeze Škofa.

Z moravské metropole vedla cesta skupiny slovinských autorů, doprovázené novináři a známým slovinským filmovým režisérem Igorem Šterkem, který o tomto turné natáčel dokumentární film, do Olomouce. I zde proběhlo literární setkání s českými čtenáři a studenty olomoucké bohemistiky zorganizované ve spolupráci s docentem české literatury olomoucké univerzity Lubomírem Machalou, který na Univerzitě Palackého usiluje o zřízení lektorátu slovenistiky . Součástí tohoto programu bylo i setkání s šéfredaktorem časopisu Aluze Jiřím Hrabalem.

Poslední zastávkou literárního turné Beletrinců bylo ve čtvrtek 8. května Malé Nosticovo divadlo v Praze. Na čtení se opět, jako v předchozích městech, podíleli jak autoři, tak studenti, tentokrát z Univerzity Karlovy pod vedením slovinské lektorky dr. Jasny Honzak-Jahić. Akce byla prvním společným počinem obou slovinských lektorátů v České republice a jistě se stala podnětem pro další spolupráci. Pražské literární setkání znovu poctil svou účastí i slovinský velvyslanec, který poděkoval všem, kteří se na tomto turné podíleli.

Již dnes je možné říci, že turné mělo konkrétní výsledek v podobě navázání přátelských vztahů s lidmi různých profesí příznivě naladěných vůči slovinské kultuře. Snaha zástupců edice Beletrina o propagaci slovinské literatury byla záhy po skončení turné korunována úspěchem v podobě konkrétních nabídek na spolupráci ze strany českých nakladatelů. Tento způsob prezentace literatury vlastní země je pro nás trochu nezvyklý, ale ukazuje se být velmi efektivním, ne-li jediným možným, v případě země, která má pouhé dva milióny obyvatel. Nebylo by od věci, kdyby si čeští nakladatelé vzali ze slovinských kolegů příklad. Ti tímto způsobem již na svou tvorbu upozornili v řadě evropských zemí, např. v Polsku, v Pobaltí či v zemích bývalé Jugoslávie. Vždyť český knižní trh oslovující deset miliónů obyvatel také zdaleka není soběstačný.