Výsledky průzkumu veřejného mínění v EU „Standard Eurobarometer 63“ z jara 2005
Co se budoucího rozšiřování Evropské unie týká, podporuje jej přesně 50 procent respondentů z 25 současných členských států. Tento výsledek se snížil o tři procenta oproti loňskému roku, proporcionálně tomu se zvýšil počet odpůrců této myšlenky (38 procent).
Podpora dalšího rozšiřování Evropské unie je nejsilnější v nových členských státech. Velikost rozdílu mezi výsledky získanými v 15 starých a v 10 nových členských zemích (27 procent) ukazuje na značnou odlišnost názorů vůči budoucímu zeměpisnému rozvoji Evropské unie.
Podpora rozšiřování je poměrně silná například ve Slovinsku (79 procent), v Polsku (76 procent) a na Slovensku (73 procent), oproti výhradám či přímo odporu k dalšímu rozšiřování zaznamenaném v Německu (60 procent), Lucembursku (60 procent) a Rakousku (58 procent).
Co se týče změn u skupiny zemí nejvíce kritických vůči dalšímu rozšiřování, odpůrců významně přibylo ve Francii (+ 7 procent) a Lucembursku (+ 6 procent), zatímco v Rakousku se jejich počet snížil o čtyři procenta oproti předchozímu průzkumu.
V zemích, které jsou na řadě s přistoupením k Evropské unii, Rumunsku a Bulharsku, podporuje rozšiřování sedm z deseti dotázaných. Zhruba stejného výsledku bylo dosaženo při průzkumech v Chorvatsku a Turecku.
Detailní analýza rovněž ukazuje, že existuje mnohem silnější podpora začlenění do EU stávajících členů Evropské zóny volného obchodu, tedy Islandu a hlavně Norska a Švýcarska.
Jeden ze dvou občanů EU je pro připojení Chorvatska a Bulharska. Názory jsou však rozdělené co se týče Rumunska, zatímco většina dotázaných je jasně proti udělení členství Albánii a proti Turecku (50 procent, resp. 52 procent respondentů jsou proti jejich členství).
Opět se jasně ukázalo, že občané nových členských států jsou otevřenější a pozitivněji naladění co se týče dalšího rozšiřování, než respondenti v 15 starých členských zemích. Pořadí preferencí se vyznačuje různou úrovní intenzity. Proto dotazovaní v 10 nových členských zemích podporují po Švýcarsku a Norsku víceméně jasně členství Islandu a kladněji se vyjadřují k členství Turecka (mezi nimi a občany starých členských států je rozdíl 16 procent).
Jak vychází z loňského podzimního průzkumu Eurobarometru, podpora rozšiřování EU o další země mezi občany České republiky výrazně vzrostla po květnu 2004, kdy se ČR stala novým členským státem Unie. Další rozšiřování EU tehdy podporovalo 66 procent českých občanů, což představovalo nárůst o 17 procent od předchozího průzkumu na jaře 2004. Po vstupu ČR zaznamenala třetí nejvyšší nárůst podpory mezi členskými zeměmi rozšířené Unie.
Podle letošního průzkumu Češi svůj názor na rozšířování nezměnili a s 66 procenty respondentů podporujících tuto ideu jsou na tom stejně jako Maďaři či Turci. Zdá se,že vlastní zkušenost s přistoupením naladila občany ČR na další rozšiřování. Naopak zajímavým zjištěním Eurobarometru je fakt, že nejvyšší podíl odpůrců dalšího rozšiřování byl zaznamenán v zemích, jež mají společné hranice s čerstvými členskými zeměmi Evropské unie.