Radek Čermák
| je prepádenost umíšljena, je obvézna poslédica samévanja? v njej níkdar celôte, sámi obróki in spomíni, ki se jih níti ne dŕznem dotakníti, četúdi so môji, med čŕke odlágam prepovédane rádosti, da neizrekljívo in srámno hírajo. vídno oksidíram, ustvárjam šelést. vôzli úma preskakújejo v písane clip monsters in odmor zgódnjih dní nepreklícno fiksíra izhod. z nékaj preblíski zasvédram navzgor in navzdol. kóst ráste. ne da bi bila z njím, eden tŕdi, da ga ljubím. rés je. | ….. | je zděšení výmysl, je nutným důsledkem osamění? v něm nikdy není celek, jen samé dávky a vzpomínky, jichž se neodvážím ani dotknout, i když jsou moje. mezi řádky odkládám zapovězené radosti, až se nevyslovitelně a stydlivě vytrácí. zřetelně oxiduji, vytvářím šelest. uzly myšlení přeskakují do pestrých clip monsters a odpočinek časných dní definitivně určuje východ. několika záblesky se zavrtám nahoru a dolů. kost roste. aniž bych byla s ním, jeden tvrdí, že ho miluji. je to tak. |
Maja Haderlapová – korutanská Slovinka, narozena 8. března 1961 v obci Lepena u města Železna Kapla v rakouské části Korutan, po maturitě na celoveckém gymnáziu vystudovala divadelní vědu a germanistiku na univerzitě ve Vídni. Její básně vyšly v několika (i německých) antologiích. Píše i divadelní hry. Pracuje jako dramaturgyně německého Městského divadla v Celovci.
Báseň pochází z knihy Bajalice (Založba Drava-Založništvo tržaškega tiska Terst 1987), kterou si lze vypůjčit ve Slovanské knihovně. Jinak zmiňme její první sbírku Žalik pesmi (1983) a české překlady z pera Františka Benharta, jež vyšly v antologii Místo v prostoru (Host/Weles Brno 1998). Ve své tvorbě autorka s ironickým nadhledem nepřemítá jen nad vymírajícím slovinským živlem v dnešním Rakousku, sympateticky vnímá své okolí i sebe samu, plna citu. Ačkoliv neužívá nabubřelých projevů, dokáže pojmenovat přímo i prostřednictvím neotřelých metafor. Známý slovinský literární vědec Matjaž Kmencl dokonce v doslovu ke sbírce Bajalice napsal: Popolnoma nova vrsta lirike v sodobni slovenski literaturi na Koroškem, z verzi, ki so zagotovo med nejzanimivejšimi, če že ne najboljšimi v današnji slovenski poezii…