Marijan Lipovac
Josip Broz Tito (1892–1980), zakladatel a prezident někdejší socialistické Jugoslávie, byl zvolen největším Chorvatem všech dob v anketě, kterou uspořádal záhřebský politický týdeník Nacional. Ten svým čtenářům nabídl výběr ze sta jmen chorvatské historie, od středověkých knížat z 9. století po dnešní politiky, umělce a sportovce. V anketě hlasovalo 7779 respondentů, kteří hlasy pro své favority zasílali poštou, krátkými textovými zprávami nebo přes internet.
Tito zvítězil s přehledem s počtem 2050 hlasů. Druhým v žebříčku je známý vynálezce Nikola Tesla (1856–1943) s 1644 hlasy a třetím fyzik a astronom Ruđer Bošković (1711–1787). Na čtvrtém místě se umístil pravděpodobně největší chorvatský spisovatel Miroslav Krleža (1893–1981), na pátém první chorvatský prezident Franjo Tuđman (1922–1999), na šestém největší chorvatský basketbalista Dražen Petrović (1964–1993) a na sedmém současný prezident Stjepan Mesić (1934). Za nimi následují první chorvatský král Tomislav (vládl v letech 910–928), Rahim Ademi, generál, původem kosovský Albánec, který se na svobodě hájí před Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu, někdejší významný komunistický politik a sociolog Stipe Šuvar (1934), dnes předseda malé Socialistické dělnické strany, lyžařka Janica Kostelićová (1982) a mezi největšími Chorvaty se ocitl dokonce i kuchař – Stevo Karapandža (1951), jenž byl před dvaceti lety populární osobností televizní obrazovky.
Organizátoři ankety zdůraznili, že jejich záměrem nebylo vybrat ani nejlepšího ani nejvzornějšího Chorvata, nýbrž člověka, který zanechal v chorvatských dějinách nejvýraznější stopu. Výběr Tita je proto pochopitelný – muž, který 35 let vládl Chorvatům a ostatním národům tehdejší Jugoslávie a zároveň jediný chorvatský politik, jenž si získal světový věhlas a uznání, si jistě podle těchto kritérií zasluhuje zvolení největším Chorvatem všech dob. Vzpomeňme i jeho zásluhy coby vůdce antifašistického hnutí ve druhé světové válce, skutečnost, že byl jediným komunistickým vůdcem, který se úspěšně vzepřel Stalinovi a poté neméně úspěšně balancoval mezi východem a západem, a také významnou roli spoluzakladatele Hnutí nezúčastněných zemí. Tentokrát stály stranou temné stránky Titovy vlády – politická pronásledování, porušování lidských práv (navzdory proklamovanému „socialismu s lidskou tváří“), díky nimž se Tito v některých jiných anketách ocitl mezi deseti největšími diktátory 20. století. Tyto stránky totiž nezmenšují význam, který Tito pro chorvatské a světové dějiny měl. Přestože dnes mají mnozí Chorvati k Titovi pozitivní vztah, neboť s nostalgií vzpomínají, jak za jeho dob dobře žili, výsledky ankety zároveň naznačily, že ne všichni jej považují za nejpozitivnější osobnost.
Umístění Nikoly Tesly na druhém místě je určitým překvapením, protože Chorvati mezi své největší velikány tradičně zahrnují téměř výlučně politiky a velmi zřídka vědce. Tesla byl jinak národností Srb, ale protože se narodil a vyrůstal v Chorvatsku, později se nechával slyšet, že je stejně hrdý na svoji srbskou národnost jako na svoji chorvatskou vlast. Až donedávna jej mnozí Chorvati právě kvůli jeho etnické příslušnosti odmítali coby chorvatského vědce uznat. Anketa však ukázala, že i tyto postoje se mění. Ze všech Chorvatů je Tesla zcela jistě jediný, jenž svými vynálezy (jako například rádia, které vynalezl před Marconim, nebo generátoru a transformátoru, jimiž umožnil praktické využití elektrické energie) přímo ovlivnil život každého člověka na Zemi a svými objevy předjímal mnohé další, například internet a četné jiné výdobytky 20. a 21. století. Mnozí proto předpovídají, že se Teslův význam pro lidstvo projeví také v budoucnosti. Teslův život se však stal alespoň částečně známý většině vzdělaných Chorvatů díky pozornosti, která na něj byla zaměřena minulý rok, kdy se připomínalo 60. výročí jeho smrti.
Velikým překvapením, s ohledem na to, že se jedná o dalšího nepolitika a člověka i přes své vědecké objevy málo známého, je umístění Ruđera Boškoviće – jezuity, fyzika, matematika, filozofa, astronoma a diplomata z Dubrovniku. Průměrní Chorvati jej však znají a považují za významného, protože jeho jméno nese záhřebský ústav pro atomovou fyziku, protože se jeho tvář nacházela na bankovkách chorvatského dináru, dočasné chorvatské měny v letech 1991–1994 a protože jeho jméno nese státní vyznamenání, které prezident uděluje vědcům.
Umístění Miroslava Krleži ukazuje, že ačkoli jeho díla nečtou, přesto si Chorvati svého největšího literáta váží. Krleža poznamenal chorvatskou literaturu 20. století a svojí bohatou tvorbou, obzvláště romány, dramaty a eseji ovlivňoval generace chorvatských spisovatelů a intelektuálů, zvláště těch levicových.
Díky skutečnosti, že se jedná o člověka, pod jehož vedením Chorvatsko dosáhlo nezávislosti a mezinárodního uznání a ubránilo se srbské agresi, poněkud překvapí, že se Franjo Tuđman umístil až na páté příčce. Faktem je, že i dnes nese Chorvatsko následky některých chyb Tuđmanovy politiky, zejména v ekonomice, rozvoji demokracie a přibližování EU. To pravděpodobně ovlivnilo Chorvaty natolik, že mu nepřisoudili takové místo v dějinách, které by si jako první prezident a zakladatel moderního chorvatského státu zasluhoval.
Mezi překvapeními je i vysoké umístění generála Ademiho, jenž si získal popularitu v roce 2001, kdy narozdíl od generála Anteho Gotoviny, který je od roku 2001 na útěku, dobrovolně odešel do Haagu. Zde mu bylo později umožněno, aby se proti obžalobě z válečných zločinů hájil na svobodě.
Špatně se umístily některé z největších chorvatských historických osobností, jako např. politici Stjepan Radić (1871–1928), Ante Starčević (1823–1896), bán Josip Jelačić (1801–1859), básník Antun Gustav Matoš (1873–1914). Některé významné osobnosti autoři ankety dokonce ani nenabídli – např. komunistického politika Vladimira Bakariće (1921–1983), jenž vládl Chorvatsku oficiálně i neoficiálně téměř 40 let, či velkého literáta Ranka Marinkoviće (1913–2001).
Anketa má tedy, stejně jako každá podobná, své nedostatky. Tato byla provedena po vzoru anket ve Velké Británii a Německu, kde byli největšími osobnostmi zvoleni Winston Churchill, respektive Konrád Adenauer. Stejně jako obyvatelé těchto zemí i Chorvati zvolili za svého největšího krajana politika. Bude zajímavé pozorovat, zda výsledek podobné ankety bude stejný i za několik let, nebo zda se významnými stanou osobnosti nové.
v