Východní Evropa – jak jsme na tom s korupcí

Již od poloviny 90. let každoročně vydavá Transparency International, největší mezinárodní nevládní organizace věnující se boji proti korupci, takzvaný Index vnímání korupce (Corruption Perceptions Index – CPI), jenž hodnotí míru úplatkářství v nejrůznějších zemích světa. Index za rok 2003 byl zveřejněn loni na podzim a jako vždy přinesl zajímavé údaje a možnost jejich srovnání.

CPI letos hodnotí 133 zemí na základě rozšíření korupce státních úředníků a politiků té které země, tak jak ho vnímají její občané, podnikatelé, ekonomičtí analytici či akademici, ale i zahraniční investoři a experti z mezinárodních institucí. Žebříček je sestavován na základě průzkumů a anket od 13 nezávislých mezinárodních institucí (mezi nimi např. Gallupův institut, Columbia University, konzultantská společnost PricewaterhouseCoopers, nevládní organizace Nations In Transit, Světová banka ad.). Podstatné je, že v těchto průzkumech jsou dotazováni nejen občané jednotlivých států, ale také cizinci, kteří mají s dotyčnou zemí své zkušenosti. Ukázalo se totiž, že obyvatelé některých zemí s vysokou mírou korupce jsou s existencí tohoto jevu víceméně smířeni a nehodnotí jej jako výrazné negativum, zatímco např. obyvatelé zemí, které obecně nemají s úplatkářstvím výrazné potíže (zejména skandinávské státy) velmi citlivě reagují byť na ojedinělé případy korupčního chování. Maximální dosažitelnou známkou je 10, první Finsko má 9,7, poslední Bangladéš 1,3.

Jak bylo zmíněno, CPI 2003 hodnotí 133 zemí světa. V roce 2002 zahrnoval index pouze 102 země, v roce 2001 jen 91. Bylo by proto chybou domnívat se, že země s nejnižším bodovým hodnocením jsou nejkorumpovanějšími zeměmi světa. Jedná se pouze o země s nejvyšší mírou korupce z těch, jež jsou v CPI zahrnuty.

Při porovnávání údajů z jednotlivých let je rovněž nutné si uvědomit, že nelze srovnávat pořadí v žebříčku, nýbrž bodové hodnocení. Pořadí se drasticky mění v závislosti na počtu hodnocených zemí i změnách metodologie výzkumu. Za postupný nárůst počtu hodnocených zemí vděčí Transparency International tomu, že se jí podařilo nalézt nové, důvěryhodnější a přesnější zdroje. Podmínkou pro zařazení země do žebříčku je totiž existence nejméně tří nezávislých analýz.

Ze zemí východní Evropy a bývalého Sovětského svazu se letos v CPI poprvé objevily Arménie, Bosna a Hercegovina, Kyrgyzstán, Makedonie, Srbsko a Černá Hora a Tádžikistán – a jejich výsledky nejsou zrovna lichotivé. Jedinou zemí z tohoto prostoru, která není v CPI hodnocena, tak zůstává Turkmenistán, o němž byly k dispozici pouze dvě analýzy.

Zaměříme-li se podrobněji na postsocialistické země, nejlépe z nich si tradičně vedou Slovinsko (5,9) a Estonsko (5,5), následovány Maďarskem (4,8) a Litvou (4,7) – všechny tyto státy si však od loňska o desetinu bodu pohoršily. Zajímavým zjištěním je, že míra korupce v těchto zemích někdejšího východního bloku je menší, než u členských států Evropské unie Itálie (5,3) a Řecka (4,3). Česká republika se s 3,9 bodu nachází např. až za Běloruskem (4,2), na stejném místě společně s Bulharskem a Brazílií. V těsném závěsu následují Lotyšsko (3,8), Chorvatsko (3,7) a Polsko (3,6).

Mezi zeměmi, u nichž byl zaznamenán oproti loňsku nebezpečný propad, je uváděno Bělorusko a Polsko (společně například s Kanadou, Izraelem, Lucemburskem či USA). Naopak mezi těmi, které se v porovnání s loňským rokem výrazně zlepšily, není v tiskové zprávě Transparency International výslovně uvedena žádná ze zemí bývalého sovětského bloku. Oproti roku 2002 si totiž jako jediné trochu více polepšily Moldavsko, Česká republika a Rumunsko, o něco méně Lotyšsko a Kazachstán.