Prezentace bulharské kultury v České republice

Asen Milčev

Příznivci Bulharského kulturního institutu v Praze, který má svou dlouholetou tradici (byl založen již roku 1948), vědí, že již několik let institut sídlí v budově bul­­har­ské školy Dr. Petra Berona (bývalé obchodní zastoupení při velvyslanectví Bulharské republiky v ČR) v Dejvicích – Praha 6. V současné době se vedení institutu snaží o zís­kání pro jeho činnost vhodnější budovy v centru města, která by měla k dispozici vícefunkční sál pro pořádání vý­stav, koncertů, divadelních představení, filmových projekcí a jiných kulturních a propagačních akcí.

Prozatím BKI tento nedostatek kompenzuje tím, že pro své významnější akce využívá nejrůznější prestižní kulturní stánky jako je sál Rudolfina, sály Senátu ČR, Národní kni­hovny, Karlovy univerzity a dalších. To předpokládá i úzkou spolupráci jak s českými institucemi, tak i s ostatními za­hra­ničními kulturními středisky v ČR a místními občanskými sdruženími Bulharů jako Văzraždane a Zaedno v Praze, Sdružení pro Bulharsko v Brně, kulturně-informační spo­lek krajanů v Olomouci a dalšími.

Kromě organizování a pořádání tradičních koncertů, vý­stav, divadelních představení, projekcí, literárních večerů a jiných akcí se BKI v Praze aktivně účastní na propagaci všech druhů turizmu v Bulharsku. Zajišťuje účast bulharských umělců na mezinárodních soutěžích a festivalech jako je Zlatá Praha (na loňském ročníku byl promítán film-taneční produkce světoznámé bulharské trenérky mo­derní gymnastiky Nešky Robevové a jejích svěřenkyň) či Pražské jaro (v roce 2005 se festivalového etnomaratonu zúčasnila skupina Julangelo). Zvláště úspěšná byla účast sofijského souboru Zdravec na 13. mezinárodním festivalu dětských folklorních souborů Písní a tancem v Luha­čo­vi­cích, který se konal pod záštitou premiéra Jiřího Paroubka. Malí bulharští zpěváci a tanečníci uchvátili početné publikum neopakovatelnými kroky a figurami národního tance răčenica a variantami chora z šopského kraje, z Dobrudži, Trákie, Rodop a Pirinska. Zaujali také různorodými kroji a nádhernými písněmi.

Je těžké vybrat to nejdůležitější z činnosti Bulharského kulturního institutu v Praze za uplynulý rok 2005. Nelze nevzpomenout výjimečně prestižní výstavu fotografií Bul­harsko před přijetím do Evropské unie uskutečněné v Se­nátu ČR. Stejně tak je nutné zmínit autorskou jednoaktovku Kontra-já ředitele Satirického divadla v Sofii, herce a hu­debníka Raška Mladenova na scéně Divadla Na Fid­lo­vačce v Praze. Představení se mohlo uskutečnit díky pomoci Čes­kého centra v Sofii a s obrovskou podporou a osobní účastí dlouholetého příznivce Bulharska, světoznámého režiséra a herce Jiřího Menzla.

Česká kulturní obec si připomněla také 80. výročí narození známého bulharského básníka a překladatele Vătja Rakovského, významného bohemisty, který zasvětil více jak půl století svého života překladům české poezie. Za tuto dobu přeložil více jak 40 sbírek současných českých básníků a uspořádal několik antologií české poezie. Díky svým zásluhám na šíření dobrého jména české kultury v zahraničí obdržel z rukou náměstka ministra kultury ČR Petra Koutného medaili Artis Bohemiae Amicis, která tak byla poprvé udělena bulharskému občanovi.

Obdivovatelé bulharského folkloru si mohli vychutnat kon­cert virtuózních hudebníků Petăra Ralčeva (jenž je podle francouz­ské encyklopedie Historie akordeonu světovým akordeo­nistou číslo jedna) a houslisty Georgiho Janeva, který se konal v klubu Roxy. Jejich improvizace na základě tradičních nepravidelných rytmů tak opět ukázaly bohatství bulharské lidové hudby. Český rozhlas vysílal o hosto­vání těchto hudebníků zvláštní pořad. Vystoupení mělo pro široké publikum zajímavé pokračování ve speciální před­nášce obou umělců na téma Bulharská hudební dialek­­to­­logie. Přednášky se účastnili bulharisté z FF UK, studenti Pražské konzervatoře a odborníci na hudební vědu.

V souvislosti se vstupem Bulharska do EU má BKI vlastní program účasti v mnoha probíhajících disku­zích (např. Kdo má obavy z dělení evropské banice?), kulatých stolech (jako Život cizince a přijímání cizinců do zaměstnání v ČR) a konferencích. Tyto jsou organizo­vány různými meziná­rodními organizacemi a českými občan­skými sdruženími a obecně upozorňují na výhody a pří­padná nebezpečí při rozšiřování EU o Bulharsko a Rumunsko. Pozornost věnují také osudu národnostních menšin ve sjednocené Evropě, tomu, jak se bude proměňovat cizi­necká pracovní proble­matika v rámci EU a dalším otázkám.

Jaké jsou a budou nejzajímavější počiny BKI v Praze v roce 2006? Již proběhla dokumentární výstava fotografií v rámci programu UNESCO věnovaná výročí 100 let od narození významného bulharského básníka, spisovatele a pře­kla­da­tele Atanase Dalčeva. V Olomouci proběhl pořad o bul­har­ském filmu a na přelomu ledna a února byl v rámci 13. Dnů evropského filmu v Praze a Brně promítán film Vyprahnutí (Izpepeljavane) režiséra Stanimira Trifonova. Připravujeme výstavu fotografií Iva Chadžimiševa Bulharsko – kolébka dávných civilizací, která bude instalována v Eurocentrech, která česká vláda otevírá v krajských městech ČR. Začát­kem března se v Brně a v Olomouci ve spolupráci se Sdružením pro Bulharsko uskutečnily koncerty folklorního souboru Zlatica a výstava bulharských knih v Knihovně Jiřího Mahena.

Plánována jsou rovněž vystoupení operních umělců či výstava bibliofilií současných bulharských bás­níků ilust­ro­vaných současnými bulharskými malíři. Ve spolupráci s Čes­kými centry se 20. dubna uskutečnila Noc literatury – projekt čtení úryvků z děl různých současných evrops­kých spisovatelů. Čtení se zhostili známí čeští herci a proběhla na několika historických místech Prahy. Napří­klad povídku Jordana Radičkova četla Petra Špalková v galerii Oliva. Koncem dubna také proběhl v Rock-café koncert skupiny Karandila. Počátkem května byla zas v rámci veletrhu Svět knihy zahájena výstava bulharského ilustrátora Venelina Vălkanova.