| Přibližné údaje o počtu příslušníků národnostních menšin v Polsku, uveřejněné na stránkách Hlavního statistického úřadu (Główny Urząd Statystyczny) www.stat.gov.pl | |
| Slezané | 173 200 |
| Němci | 152 900 |
| Bělorusové | 48 700 |
| Ukrajinci | 31 000 |
| Romové | 12 900 |
| Rusové | 6 100 |
| Lemkové | 5 900 |
| Litevci | 5 800 |
| Kašubové | 5 100 |
| Slováci | 2 000 |
| Židé | 1 100 |
| Arméni | 1 100 |
| Češi | 800 |
| Tataři | 500 |
| Karaimové | 50 |
Národnost byla v Polsku předmětem zkoumání pouze v meziválečném období při sčítání lidu v letech 1921 a 1931, přičemž během toho druhého byla národnost určována na základě vyznání, případně mateřského jazyka. Loňské sčítání lidu v Polsku, které probíhalo od 21. května do 8. června, tak bylo prvním poválečným sčítáním, které národnost zohledňovalo.
Pro Polsko bylo toto sčítání mimořádně významné, neboť poslední podobný výzkum proběhl v roce 1988 a od té doby země prošla hlubokými společensko-hospodářskými změnami. Tyto procesy byly doprovázeny rovněž změnami demografickými a změnami sociální a profesní struktury společnosti.
Výsledky sčítání ukázaly, že z celkového počtu obyvatel Polska se 36 983 700 osob, tedy plných 96,74 % hlásí k polské národnosti. Příslušnost k jiné než polské národnosti uvedlo 471 500 respondentů (1,23 %) a svoji národnost odmítlo uvést 774 900 (2,03 %) osob. Překvapením celého výzkumu byl nezvykle vysoký počet respondentů, kteří se přihlásili k národnosti slezské – 173,2 tisíce, čímž se Slezané stali nejpočetnější národnostní menšinou Polské republiky.