Jan Kravčík
Alexandru Cumpănaşu se narodil roku 1981. Studuje práva v Sibiu a mezinárodní vztahy a evropská studia v Bukurešti. Je spoluzakladatelem Sdružení pro implementaci demokracie (Asociaţia pentru Implementarea Democraţiei, AID) a od roku 2004 i jeho výkonným ředitelem.
Kdy a kým bylo Sdružení pro implementaci demokracie založeno?
AID založila v roce 2001 skupina mladých lidí, mezi nimiž byli bývalí političtí představitelé, obchodní manažeři a předsedové nevládních organizací. Ti všichni dodnes v AID působí.
Proč tato organizace vznikla a jaké jsou její hlavní cíle?
Co se týká cílů a vůbec poslání naší organizace, dovolím si citovat z internetových stránek AID, a to ze sekce „Vision“, která velice dobře představuje ducha, postoj a právě onu vizi moji a mých kolegů.
Významnou částí našeho působení je podpora a snaha o zdokonalení rumunských vedoucích pracovníků. Myslíme si, že je důležité mít jakousi novou, vizionářskou „třídu“ vedoucích představitelů, lídrů, ať už na poli politiky, obchodu, nevládních organizací, masmédií či veřejné správy. Ve všech našich programech a aktivitách se snažíme podporovat ty osoby, které sdílejí jisté morální a etické hodnoty. AID věří, že dobrý lídr musí začít tím, že si stanoví hodnoty a principy, které jej samy definují jako „vůdce“. Dále také nesmí postrádat jistý cit, směr, „vizi“ pro celé své působení v daném oboru.
AID tedy podporuje vznik takové nové generace vedoucích činitelů v Rumunsku, kteří by se při všech svých krocích řídili souborem zásad a hodnot, jež z nich učiní skutečně zodpovědné a důvěryhodné vedoucí představitele. Pro dosažení tohoto cíle tým AID realizuje programy v různých oblastech reformních procesů, ať už jde o reformu politického a volebního systému či reformu veřejné správy, a také v oblasti místního a regionálního rozvoje. Všechny tyto programy se snaží především pomoci zlepšit život rumunských občanů. Postoje těchto nových lídrů by měly být hmatatelné v produktech, zboží a službách, pokud jde o podnikatele, ale ještě viditelněji v přístupu k veřejnosti, což je pro některé rumunské politiky stále ještě pojem méně pochopitelný či dokonce irelevantní.
Jak AID pracuje? Jaké konkrétní projekty jste zahájili a nakolik jsou nebo byly úspěšné?
AID realizuje několik souběžně probíhajících projektů, jejichž názvy hovoří samy za sebe – Rozvoj vedoucích pracovníků, Institucionální transparentnost, Boj proti korupci, Politická reforma… O každém z nich bych rád řekl alespoň několik vět. Program rozvoje vedoucích pracovníků je projekt probíhající už dva roky a klade si za cíl zlepšit nejenom politickou kulturu vedoucích představitelů naší země. V jeho rámci se snažíme svým způsobem vychovávat mladé politiky.
Další důležitou oblastí, které věnujeme pozornost, je reforma rumunského parlamentu. V současnosti i v budoucnu hodláme rozvíjet sérii projektů, jejichž cílem je pracovat s poslanci a zlepšovat jejich interakci s občany-voliči. Těmito projekty jsou či budou: Národní iniciativa za parlamentní transparentnost, Integrita, zodpovědnost a transparentnost pro rumunský parlament, Příručka pro tým poslance parlamentu, Průvodce dialogem mezi poslanci a občany a další.
Transparentnost vlády, boj proti korupci a rozpočtová transparentnost jsou dalšími důležitými tématy, o které se naše organizace zajímá, a také jich se týká několik našich projektů. Jejich cílem je zhodnotit vnímání korupce a najít nástroje pro boj s ní a donutit vládu a parlament ji omezit. Mezi tyto projekty patří například Vnímavost poslanců vůči korupci či Integrita a zodpovědnost při vytváření místních rozpočtů a další. Většina těchto programů je realizována ve spolupráci s vládou či místními samosprávami, poslanci parlamentu a rumunskou pobočkou Transparency International.
Jak je vaše iniciativa přijímána těmi, kterých se zřejmě týká nejvíc – politiky?
Zpětná vazba od politických představitelů ohledně našich aktivit je velmi dobrá. AID se ve volebním roce 2004 podařilo prezentovat jako nezávislá, nadstranická organizace, která spolupracovala se všemi parlamentními stranami, které měly v našich programech rovnoměrné zastoupení. AID je jedinou rumunskou organizací, jež se všemi politickými stranami podepsala smlouvu o zlepšení kvality volební kampaně se zvláštním důrazem na volební debaty mezi kandidáty.
Zmínil jsi, že vaše sdružení vychovává mladé politiky – mohl bys být konkrétnější? Jak taková „výchova“ probíhá?
Protože jsme si vědomi významu výrazných osobností jako vzorů pro vývoj společnosti, pokoušíme se vytvořit takový vzor ideálního představitele v politice, obchodu či masmédiích. Proto mladé lídry vzděláváme v duchu jakéhosi „pozitivního vůdcovství“, snažíme se, aby při svých krocích zohledňovali morální a etické hodnoty a nabízíme jim příležitost naučit se řízení veřejné správy v konzultacích s velvyslanci zemí Evropské unie a jiných států zastoupených v Bukurešti.
Proto každý měsíc organizujeme ve spolupráci s některým z velvyslanců pracovní oběd, na který AID pozve až deset nadějných mladých lidí k diskuzi o významu politiky pro Rumunsko – tímto způsobem se připravují na velkou politiku. Jsme proto rádi, že tři členové nové rumunské vlády a deset poslanců ze všech parlamentních stran byli a jsou účastníky výše zmíněného programu.
Jaké jsou ohlasy od občanů? Jaká byla odezva například na vaši bezpochyby užitečnou příručku „Občanův volební průvodce“?
Občané hrají v našich programech klíčovou roli, vždyť jsou „konečnými příjemci“ našich aktivit. V loňském roce jsme s nimi byli v nepřetržitém kontaktu díky takzvaným Občanským skupinám, které vznikly na různých místech po celé zemi a ve kterých občané měli příležitost setkat se se svými parlamentními zástupci, členy vlády či představiteli místních zastupitelství.
Co se týče Občanova volebního průvodce, rád bych řekl, že tuto iniciativu považujeme za velký úspěch celého sdružení. Během prvního týdne, kdy byla tato útlá brožurka obsahující přehled všech parlamentních politických stran a nástiny jejich programů představena veřejnosti, navštívilo naše internetové stránky s její elektronickou verzí více než 10 000 návštěvníků, a to nejenom z Rumunska, ale byli mezi nimi i Rumuni žijící v zahraničí. Průvodce současně zveřejnilo celkem sto periodik a rozhlasových a televizních stanic z celé země, takže veřejná odezva na tuto příručku byla velice pozitivní.
Teď aktuální téma – v ČR skandál ohledně financování premiérova bytu vyústil v pád vlády a možná dojde i na předčasné volby, premiér však dlouhou dobu rezolutně odmítal jakékoliv diskuze o své vině, natožpak demisi. Jaká je situace v Rumunsku? Rovněž se politici snaží udržet ve svých funkcích takřka „do posledního dechu“?
Ano, a musím říci bohužel. To samé existuje i v Rumunsku, kde vidina „rychle vydělaných peněz“ a státní prebendy jsou pořád tím nejdůležitějším důvodem pro vstup do politiky. Nedávno byl například nový rumunský prezident Traian Băsescu obviněn z toho, že současně využívá celkem tři státní rezidence. Bohužel, takové věci se vyskytují v Rumunsku poměrně často a korupce je zde stále nejvážnějším problémem, jak potvrzují i představitelé EU ve své hodnotící zprávě o Rumunsku. Tyto a podobné aféry jednoznačné ukazují na stále trvající nedostatek důstojnosti a zodpovědnosti vůči daňovým poplatníkům.
Ovlivňuje skutečnost, že je vaše organizace sponzorována americkým velvyslanectvím v Bukurešti, její obraz v očích rumunské veřejnosti? Poslední dobou bývají lidé v Evropě k věcem označeným nálepkou „U.S.“ velmi nedůvěřiví…
To je velice oprávněná otázka. Kdykoliv jsou tvé zdroje financování zredukovány na jeden, existuje riziko, že budeš nějak zařazen, že ztratíš svoji objektivitu a nadstranický přístup. My jsme byli několikrát podpořeni americkou ambasádou a také – prostřednictvím různých agentur – americkou vládou. Loni naše sdružení zahájilo důležitý reformní program právě s americkou podporou, a proto nám různá média a některá občanská uskupení dala právě takovou nálepku.
Protože ale nechceme být finančně svázáni pouze s jedním dotačním subjektem, musím objasnit, že mezi institucemi, které financují naši organizaci jsou i další velvyslanectví, například německé, rakouské, švýcarské, norské, finské, dánské, britské, dále rumunská pobočka Transparency International a další. Bohužel bylo velvyslanectví Spojených států jediným zastupitelským úřadem v Rumunsku, jenž se loni rozhodl podpořit projekty týkající se reformy volebního systému.
Jinak ale musím upozornit na to, že v Rumunsku je situace trochu jiná než na Balkáně či ve Střední Evropě, protože veřejnost obecně podporuje vše a důveřuje všemu, co je americké. Rumuni dokonce v posledních letech viděli v americkém velvyslanci jedinou a poslední „naději“ v boji proti korupci. Takže takové spojení je pro nás stále velmi pozitivní, přestože nevím, jak dlouho to potrvá…
Je tu ještě něco, na co jsme se nezeptali a co považuješ za důležité sdělit?
Určitě, chtěl bych poděkovat za příležitost podělit se o naše představy s vašimi čtenáři. Myslím, že vaše úsilí o lepší informovanost české veřejnosti o dění na „Východě“ je výborným nápadem a já ho z celého srdce podporuji.
Rumunská královská armáda v ČSR 1944–1945