Současná charvátská literatura

Anežka Kindlerová

Co si vlastně studenti kroatistiky a slavistiky vůbec představí pod pojmem charvátská literatura? Studentům kroatistiky vytane na mysli Baščanská ploča, jako jedna z nejstarších památek charvátské literatury. Někteří si vzpomenou, že existuje bohatá renesanční literatura, která se rozvíjela především na charvátském pobřeží a na blízkých ostrovech a svého zenitu dosáhla dubrovnickou renesanční poesií. Většině je známo, že během tureckých vpádů se literatura na tomto území rozvíjela velice málo a že prvním světlejším obdobím je počátek 19. století, kdy dochází k charvátskému národnímu obrození, které se nazývá ilyrské období. To mělo za následek kodifikaci spisovného charvátského jazyka a jeho používání.

Dostáváme se k realismu a k moderně v charvátské literatuře. Tato období byla náležitě popsána a rozebrána, proto je nemožné, aby student, který potřebuje nějaké informace k tomu se vztahující, tyto informace nenašel. Moderna již zasahuje do 20. století. Tomuto století vévodí Miroslav Krleža, který začal psát již během 1. světové války a tvořil až do své smrti v r. 1981. Ale koho si studenti vybaví, jestliže se jedná o současnou charvátskou literaturu? Koho mají pokládat za hlavní představitele literatury v Charvátsku v poslední třetině tohoto století? Všem, kteří mají zájem dozvědět se nějaké informace o tomto období, bych doporučila knihu Dubravko Jelčiće Povijest hrvatske književnosti, Zagreb 1997. V krátké kapitole Postmoderna podává Jelčić přehled nejdůležitějších autorů 70. a 80. let.

Všem zájemcům o literaturu tuto knihu doporučuji jako výchozí materiál. Je možné si ji zapůjčit ve Slovanské knihovně, proto není nedostupná. Někteří současní spisovatelé byli také zahrnuti do přehledu Leksikon hrvatske književnosti, který byl vydán též v Záhřebu r. 1998. Je to zatím jeden z nejnovějších přehledů charvátských spisovatelů. Pod heslem Postmodernizam se můžete dozvědět bližší informace o literatuře 70. a 80. let. Někteří ze spisovatelů těchto let jsou stále činní a jejich díla jsou aktuální. Jako prvního bych zmínila autora, který začal psát svá díla již na počátku 70. let a nyní je jedním z nejdůležitějších představitelů charvátského literárního světa, Pavao Pavličić.

Tento autor, který se narodil ve Vukovaru r. 1946, je bezpochyby jedním z nejplodnějších autorů své generace. Nejenže píše romány, eseje a fejetony, ale také překládá, zabývá se teorií literatury a píše filmové scénáře. Do této doby vydal čtyřicet knih různých žánrů. Dnes přednáší na filosofické fakultě v Záhřebu literární komparatistiku. Pavličić, spolu s Goranem Tribusonem, patří mezi představitele fantastiky v charvátské literatuře.

V literatuře používá metodu obrazotvornosti a fantazie, neleká se žádných hranic a snaží se otevřít si cestu v ireálno. Některé jeho romány jsou hůře srozumitelné, proto bych doporučila zaměřit pozornost na jeho sbírku povídek Dobri duh Zagreba a romány Večernji aktKoraljna vrataKrasopisNevidljivo pismoDiksilendZaborav. Za zmínku také stojí kniha autobiografické prózy Dunav, reminiscence na rodný Vukovar. Všem studentům kroatistiky bych doporučila, aby si přečetli jedno z děl tohoto v Chorvatsku tak populárního autora. Do českého jazyka díla Pavao Pavličiće zatím bohužel nebyla přeložena.

Tagged:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *