Jde prý o poslední výspu romantiky ve Vilniusu, to pravé srdce Evropy či nejmenší stát na kontinentě. Republiku Užupis – doslova: „za řekou“ – vyhlásili na apríl roku 1997 obyvatelé stejnojmenné vilniuské čtvrti.
Stát nacházející se prakticky v centru litevské metropole vznikl částečně jako recese, částečně jako akt vzpoury a alternativa drahému a „konzumnímu“ bydlení na druhé straně říčky Vilny. Jeho občany jsou tak zejména mladí lidé, umělci a bohémové, včetně množství cizinců, okouzlených atmosférou „vilniuského Montmartru“. Dnes má republika vlastní ústavu, vládu, vlajku (jejíž barvy se mění podle ročních období), hymnu, měnu i diplomatické zastoupení například v Mexiku či Koreji. Stát dokonce vydává i víza, ale hraniční kontrolu nečekejte – klíčovým slovem pro Užupisany je přece svoboda.
Jediným státním svátkem je zde již zmíněný apríl, 1. duben. V tento významný den se Užupisané scházejí pod sochou zlatého anděla, postavené roku 2002 na rohu ulic Užupio, Maluno a Panio. Zde můžete vyslechnout projevy státníků či dostat razítko potvrzující vaše občanství, ovšem především se můžete výborně bavit při pouličním happeningu. Další významnou událostí v životě republiky je každoroční Mistrovství světa bláznů pořádané na 1. máje.
Prezidentem republiky a jejích sedmi tisíc obyvatel je filmař a písničkář Romas Lileikis, jenž tvrdí, že „Užupis je tak malý, že tu může žít každý“. Ministrem zahraničí je básník Tomas Čepaitis. Ten optimisticky hovoří o možnosti zorganizování olympijských her v roce 2012. Přesto má obavy, že Mezinárodní olympijský výbor nebude nadšen návrhem na změnu starého olympijského motta Citius, altius, fortius – Rychleji, výše, silněji na jím preferované Pomaleji, níže, slaběji… Otázkou také zůstává, jaké uplatnění by na olympiádě nalezl nejznámější užupiský sportovec Alois Lekevičius, soutěžící v disciplíně zvané „pomalé kouření dýmky“.
Užupiská ústava se skládá z 41 článků a ministr Čepaitis tvrdí, že nejdůležitější jsou tři poslední: „Nedobývej“, „Nebraň se“ a „Nevzdávej se“. Zdálo by se, že občané svobodomyslné republiky budou pohrdat takovým státním zřízením, jakým je monarchie. Opak je prý pravdou. Jak tvrdí prezident Lileikis, po celý jeden rok stála v čele státu královna a ke znovuobnovení monarchie může dojít kdykoliv (stejně jako k jejímu zrušení jakmile přestane lidi bavit).
Dřívější svérázné ghetto vyděděnců, žijících v polorozpadlých pavlačových domech a vyznávajících alternativní způsob života, se však pozvolna mění a stále větší zájem turistů vyvolává u některých obyvatel bohémské čtvrti obavy o zachování jejího jedinečného koloritu a atmosféry. Pokud se do Užupisu vydáte, můžete se levně ubytovat v hostelu v ulici Polocko 7 a třeba se vám poštěstí nachomýtnout se k zasedání místní vlády v kavarně příhodně nazvané Užupio kaviné.