Velký triumf DOS v „nejnudnějších“ srbských volbách

Yveta Matysová

„Dříve jsme potřebovali sílu a rozum, nyní je to již jednodušší, potřebujeme jen rozum“ slogan předvolebního plakátu DOS.

V předvečer katolických vánočních svátků se v Srbsku konaly volby do republikového parlamentu, v nichž stejně tak jako v zářijových federálních volbách triumfovala Demokratická opozice Srbska (DOS). Lidé svou volbou dali najevo touhu po změně a vyjádřili naději v lepší časy a zapojení Srbska do demokratických struktur Evropy.

Miloševićova Socialistická strana (SPS) zaznamenala ztrátu jednoho milionu voličů oproti zářijovým volbám. SPS zvítězila jen v některých volebních okrscích Kosova, v oblastech obývaných Srby, kde byly také zaznamenány největší neregulérnosti. Pro mnohé byl zklamáním neúspěch Draškovićovy strany, jež nezískala zákonem stanovených pět procent. Největším překvapením byl však úspěch strany válečného zločince „Arkana“, jež si zajistila 14 míst v srbském parlamentu. Její současný předseda Borislav Pelevič se však netajil zklamáním, když si srbskému deníku Danas postěžoval, že jeho strana počítala až s 50 křesly v srbském parlamentu.

 Voleb se zúčastnilo 58% obyvatel, což je o 10% méně, než v zářijových volbách. Pokles volební účasti je mimo jiné přičítán menšímu počtu volebních místností. Pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) označila volby za demokratické a transparentní. Volební průběh nebyl monitorován jen OBSE, ale také místní nevládní organizací CESID, jež ve spolupráci se studentskou organizací OTPOR byla přítomna ve všech volebních místnostech. Kolem 150 krátkodobých pozorovatelů z členských zemí OBSE se podílelo na pozorovatelské misi OBSE a to na základě pozvání Vojislava Koštunici. K zářijovým volbám nebyly přizvány ani místní ani zahraniční organizace.

Prosincové volby probíhaly za platnosti nového volebního zákona, s nímž vyjádřila spokojenost například mezinárodní organizace Human Rights Watch s tím, že zákon dává minimální prostor pro manipulaci či jakékoli další neregulérnosti. Jediná výhrada se týkala minimální hranice 5%, což fakticky vyřadilo účast stran menšinového obyvatelstva (etničtí Maďaři a Muslimové tvoří přibližně 3–4% srbského obyvatelstva). Reformovaná demokratická strana Vojvodiny a Demokratická strana Sandžaku se nakonec účastnily voleb na kandidátce DOS.

Strany, jež ve volbách uspěly: DOS 64,47 % (176 mandátů) SPS 13,50 % (37 mandátů) SRS 8,59 % (23 mandátů) SSJ 5,34 % (14 mandátů)

Strany, jež ve volbách neuspěly: SPO 3,74 % (133 910 hlasů) DSP 0,85 % (30 411 hlasů) SSDP 0,77 % (27 792 hlasů) JUL 0,37 % (13 507 hlasů)

Slovníček zkratek a stručný popis stran:

DOS (Demokratická opozice Srbska) – sestává z 18-ti polických stran různých velikostí a platforem, následuje výčet 3 největších a nejznámějších stran koalice:

– DS (Demokratická strana) – založena v roce 1989, předseda Zoran Đinđić

– DSS (Demokratická strana Srbska) – založena v roce 1992 Vojislavem Koštunicou odštěpením od DS, kde zastával funkci místopředsedy

– GSS (Občanský svaz Srbska) – jedna ze zakládajících stran DOS koalice, do roku 1999 vedena jedinou ženou ve funkci předsedy srbské strany Vesnou Pešić

SPS (Socialistická strana Srbska) – strana Slobodana Miloševiće, založena v roce 1990, byla vedoucí politickou stranou od voleb v roce 1990

SRS (Srbská radikální strana) – založena v roce 1991 sloučením Srbského četnického hnutí a Lidové radikální strany, předseda Vojislav Šešelj

SSJ (Strana srbské jednoty) – založena Željkem Ražnjatovičem známým pod přízviskem Arkan, který byl zabit v lednu 2000. Arkan byl odsouzen Haagským tribunálem jako válečný zločinec

SPO (Srbské hnutí obnovy) – založena v roce 1990 Vukem Draškovićem a Vojislavem Šešeljem, ten ale několik měsíců po založení ztratil důvěru a stranu opustil, počátkem roku 1999 byla přizvána do vlády tvořené SPS-SRS-JUL

DSP (Demokratická socialistická strana) – založena před 3 týdny dřívějším místopředsedou SPS Miloradem Vučelićem, Borislavem Jovićem a dalšími bývalými členy SPS SSDP (Srbská sociálně-demokratická strana) – předseda Zoran Lilić, bývalý jugoslávský prezident, zakládající člen SPS

JUL (Jugoslávská sjednocená levice) – založena v roce 1995, vedena ženou Slobodana Miloševiće Mirjanou Marković

Tagged:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *