Významné události loňského roku očima redaktorů RFE/RL

1. Jaká byla podle Vás nejvýznamnější událost ve vaší zemi v roce 2005?

2. Jaká nejvýznamnější událost podle vás vaši zemi čeká v roce 2006?

ŽANYL ČYTYRBAJEVA – redaktorka kyrgyzského vysílání RFE/RL

 ad 1) Rok 2005 byl pro Kyrgyzstán značně komplikovaným a doslova historickým ro­kem. Došlo k mnoha „kohoutím zápasům“ (jak se nazývá hra popu­lární v oblasti), které však skončily několika úmrtími.

Zmanipulované parlamentní volby ze za­čátku roku urychlily události z 24. března, které jsou v zahraničí známé jako tuli­pá­nová revoluce, ale v Kyrgyzstánu se o nich spíše ho­voří prostě jako o „událostech“ nebo „pře­vratu“, než jako o „řešení“. Tyto události, při kterých bylo zabito ně­kolik demonstrantů, vyústily v pád režimu pre­zidenta Askara Akajeva, který vládl zemi téměř patnáct let. Akajev uprchl ze země a hlavní město Biškek bylo vyrabováno. Někdejší Akajevův důvěrník a bývalý pre­miér Kurmanbek Bakijev byl v létě zvolen prezidentem. Širokou podporu získal díky dohodě s bývalým viceprezidentem Felik­sem Kulovem, jenž se stal premiérem.

Revoluce nepřinesla očekávané rozsáhlé změny. Tři poslanci a několik veřejných činitelů bylo zavražděno a parlament, který byl zvolen za starého režimu a ve kterém nesedí ani jedna žena, nebyl roz­puštěn. Půl roku uplynulo, než začala pracovat nová vláda a „pánský parlament“ v ní dovolil zasednout pouze jedné ženě. Přes 300 000 lidí potřebovalo nové pasy, ale korupcí mařené pokusy o jejich získání neměly příliš úspěchů.

ad 2) Rok 2006 je rokem Kyrgyzstánu. Tandem Bakijev-Kulov začíná klopýtat, ale stále funguje. Existují pokusy v ruském stylu omezovat práci nevládních organi­zací, které hrály klíčovou roli při pádu bývalého režimu. Na podzim se uskuteční referendum, které by mělo určit státní sy­stém – prezidentský nebo parlamentní. Prezident Bakijev tvrdí, že společnost není na parlamentní systém připravena, ostatní jej však chtějí. Možná, že potřební konečně získají své cestovní dokumenty a bu­dou moci požívat sociálních výhod a odcestovat do Ruska či Kazachstánu, aby nakrmili své rodiny. A protože Kyr­gy­zové považují za své předky vlky, doufají, že Rok psa jim přinese prosperitu a mír.

EDIGE MAGAUIN – redaktor kazašského vysílání RFE/RL

 ad 1) Hlavní po­li­tickou událostí mi­nulého roku je podle všeho skutečnost, že pre­zident Nursultan Nazarbajev, který vládne Kazachstánu od roku 1989, zvítězil ve volbách, které mezi­­národní pozorovatelé označili za nespra­­vedlivé a zmanipulované, a s 91 pro­centy volebních hlasů tak získal další sedmiletý mandát, a může vládnout až do roku 2012.

Za geopolitickou událost roku lze pova­žovat spuštění ropovodu vedoucího ze zá­padního Kazachstánu do Číny. Ve vývozu ropy je tak Kazachstán v současné době mnohem méně závislý na Rusku, ovšem perspektiva budoucí závislosti na Číně děsí některé odborníky mnohem více.

ad 2) Podle předběžných údajů zaznamenala kazašská ekonomika v roce 2005 růst více než 9 procent. Pokud ceny ropy zůstanou na stejně vysoké úrovni jako loni, lze téměř s jistotou říci, že v roce 2006 ekonomika Kazachstánu poroste dále minimálně takovýmto tempem.

OGULJAMAL ÝAZLYÝEWA – redaktorka turkménského vysílání RFE/RL

 ad 1) V roce 2005 byly veřejné kni­hovny ve venkov­ských oblastech přidány na dlouhý seznam věcí v Turkmenistánu zakázaných. Prezident Saparmurat Niyazov – Turkmenbashi, „Otec všech Turkménů”, vysvětlil své nařízení slovy: „Stejně už nikdo nechodí do knihoven a ne­čte knihy.“ Turkméni ale vyrostli zvyklí na používání knihoven. Je pravdou, že kni­hovny v éře turkménské nezávislosti potřebují být mo­dernizovány a stát se at­rak­tivnějšími pro čtenáře. Ale pro turkménské úřady je jed­nodušší je zavřít, než do nich investovat a učinit je užitečnějšími a přitažlivými pro lidi.

Další událostí loňského roku bylo, když ruští kosmonauti s sebou vzali do vesmíru Ruchnamu, Turkmenbashiho rádoby du­chovní knihu. Téměř každý v Turkmeni­stánu, od školních dítek po státní úředníky či taxikáře, je nucen Ruchnamu studovat a skládat z ní zkoušky, ale knihovny musely být vyprázdněny, a kromě Ruchnamy toho v nich mnoho nezůstalo.

ad 2) Z významných událostí tohoto roku v Turkmenistánu bych zmínila dvě meziná­rodní konference, které budou zaměřené na studium historického a kulturního dě­dictví turkménského národa a na prezen­taci komplexnějších informací o tomto dě­dictví světovému společenství. Tyto konference budou uspořádány za podpory UNESCO a ocení historicko-kulturní hod­noty a rozhodnou o způ­sobu ochrany pa­mátek svě­to­vého dědictví nacházejí­cích se na území Turkmenistánu. Je mezi nimi i starodávná Margiana, která je nově po­važována za něk­dejší středisko světové civilizace, i prastaré město Merv. O jeho světovém významu svědčí fakt, že má za sebou při­nejmenším 2500 let historie.

RÄFIS CÄMDIXAN – redaktor kazaňského byra tatarsko-baškirského servisu RFE/RL

 ad 1) Rok 2005 byl v Ta­tarstánu na výz­namné události bohatý a Tatarstán se pokusil dát o sobě vě­dět celému světu. Jde o to, že Tataři již po staletí žijí v naději na svou státní samostatnost. Po rozpadu Sovětského svazu zde bylo pár pokusů o odtržení se od Ruska, dokonce bylo do­saženo i několika úspěchů, ovšem po nástupu Vladimira Putina k moci byl Ta­tar­stán donucen těchto ús­pěchů se vzdát. Bez ohledu na to se Tatar­stán v loňském roce všemožně snažil o zacho­vání své vlastní iden­tity a jedinečnosti.

Kazaň, která je hlavním městem a centrem těchto snah nejen v rámci Tatarstánu, ale i pro téměř 10 milionů Tatarů žijících za hra­nicemi republiky, oslavila 1000 let své existence. Byla to největší událost v životě Tatarstánu a Tatarů. Mohli jsme ukázat ce­­lému světu cestu rozvoje, který byl ně­ko­lika zahraničními politiky nazván „model Ta­tarstán“. Naše vláda vidí budoucnost Ruska ve federalizaci a „model Tatarstán“ je způsob rozvoje republiky vlastní cestou a v mírových podmínkách. Dá se říct, že oslavy 1000 let Kazaně ukázaly funkčnost tohoto modelu.

ad 2) Jsem přesvědčen, že rok 2006 bude dalším stupněm k uznání Tatarstánu. Tento rok je v naší republice vyhlášen rokem kultury a umění, což je významná událost. Celá staletí ruské a sovětské impérium tvrdilo, že právě Rusové přinesli kulturu ná­rodům obývajícím tato území. Věřím, že rok kultury a umění může dokázat pravý opak – vždyť tatarský národ má písemné pa­mátky staré přinejmenším jeden a půl tisíce let. Je to velký odkaz, který Rusko odmítalo uznat. Avšak v tomto roce se budou ruští představitelé účastnit oslav výročí významných tatarských osobností. Rok kultury a umění bude tedy dalším významným krokem na cestě světového uznání Tatarstánu a tatarského národa.

Tagged:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *