Přeložila Marta Burdiak
Makedonie řeší problém referenda o přejmenování státu, Srbsko je připraveno na válku s Kosovem a prosí o pomoc Rusko.
Srbové jsou připraveni silou bránit svá práva v severní části Kosova. Jedná se o odpověď na provokační cestu kosovského prezidenta Hashima Thaçiho na území, které se nachází pod kontrolou Srbska. V doprovodu jednotek zvláštního nasazení navštívil vodní elektrárnu Gazivode, kde čtvrt hodiny strávil v motorovém člunu na stejnojmenné vodní nádrži, která je dosud součástí energetické soustavy Srbska, nikoliv Kosova.
Odpovědí na tuto akci se stalo uvedení srbské armády do bojové pohotovosti. Vojska NATO nacházející se v regionu jsou také v pohotovosti. Stojí teď u hranic mezi severním „srbským” Kosovem a územím Republiky Kosovo, které je osídleno většinou Albánci. Jako nezávislý stát ji uznala jen část zemí – Srbsko a Rusko mezi nimi nejsou.
V této situaci Moskva považuje za přípustné provádět vojenská cvičení společně s Bělehradem. Je možná ale i jiná pomoc, pokud o ni Srbsko poprosí, uvedl tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Srbský prezident Aleksandar Vučić pro změnu oznámil, že 2. října přijede do Moskvy, kde bude projednávat možnou podporu Ruska ve vyřešení vzniklého problému.
Rusko se během posledních měsíců celkově chová na Balkáně velmi aktivně. Před nedávnem, 21. září, ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov navštívil Bosnu a Hercegovinu. Jedná se o další potenciálně rizikový region, který je rozdělený do tří částí: chorvatskou, muslimskou (tyto dvě části mezi sebou těsně spolupracují) a srbskou. Přitom Moskva si s Republikou srbskou, která je částí bosenské federace, aktivně pohrává. Není nejspíš náhoda, že návštěva ruského ministra se odehrála ve stejnou dobu, kdy vrcholila předvolební kampaň v Bosně a Hercegovině, kde se 7. října konaly volby do tříčlenného předsednictva (řídící orgán federace) a dolní komory parlamentu.
Nezapomeňme na ještě jednu menší bývalou jugoslávskou republiku, Makedonii. Právě takto zní v podstatě její oficiální název: Bývalá jugoslávská republika Makedonie, jelikož Řecko už pár desetiletí blokuje její přijetí do OSN a do jiných mezinárodních organizací. V Athénách se obávají, že pokud bude Makedoncům dovoleno nazývat svůj stát Makedonií, začnou usilovat o část řeckého území, kde se nachází stejnojmenný region.
Momentálně se vláda v Skopji již téměř domluvila s Řeky na přejmenování. Proti tomu se postavil pouze prezident Ďorge Ivanov, velký přítel Ruska. Podobný silný vztah k Rusku mají i prezidenti Republiky srbské Milorad Dodik a Srbska Aleksandar Vučić.
Referendum o schválení dohody s Řeckem týkající se změny bývalé jugoslávské republiky na Severní Makedonii se konalo 30. září, přičemž 90 % voličů přejmenování podpořilo. Ovšem vyskytl se jeden problém: účast sotva překročila 30 %, bylo však třeba, aby dosáhla 50 %. Nezbývalo tedy nic jiného, než prohlásit referendum za neplatné.
To nezabránilo makedonskému premiérovi Zoranu Zaevovi, faktickému autorovi dohody a lídrovi koalice „Jdi (hlasovat) Za evropskou Makedonii“, v tom, aby označil referendum za úspěšné. Slíbil, že parlament v nejbližší době odhlasuje rozhodnutí o přejmenování, což umožní státu pod tímto názvem Severní Makedonie podat žádost do EU a NATO.
Toto prohlášení se samozřejmě Kremlu moc nelíbilo. Podle řecké vlády se Moskva snažila bývalou jugoslávskou republiku a postoj oficiálních Athén ovlivnit. Probíhalo to prostřednictvím neformálních kanálů a skončilo vyhoštěním několika ruských diplomatů za činnost nesouvisející s jejich statusem.
Tímto způsobem se Rusko aktivně účastní života balkánských států a nestydí se občas zasahovat i do vnitřních věcí nebo navíc, jako v případě Srbska, naznačovat přímou pomoc, pokud dojde k válečnému konfliktu. Členy NATO v tomto regionu jsou momentálně jenom Řecko, Bulharsko, Chorvatsko (všechny jsou v Evropské unii) a Černá hora, kde se podle místní vlády krátce před připojením k Severoatlantické alianci v červenci roku 2017 ruská agentura snažila o státní převrat.
Možný vstup ostatních balkánských států do EU a NATO znepokojuje Moskvu, která se netají svým přáním tomuto zabránit. Kreml poslední dobou navázal velmi úzké partnerské vztahy s vládami Slovinska a Chorvatska. Tradičně se Rusové přátelí s mnoha politiky v Srbsku, v srbské části Bosny, v Makedonii, v Bulharsku a také v Řecku, i když v roce 2018 se vztahy razantně zhoršily.
Tak či onak, vliv Moskvy je očividně veliký a může být zaměřen na destabilizaci situace na Balkánu celkově, pokud nezačnou balkánské státy ruskému hledisku naslouchat.
Ústavní krize v Makedonii po referendu, rozdělení Bosny a Hercegoviny, hrozba vojenských akcí mezi Srbskem a Kosovem – to ještě není úplný výčet doutnajících (nebo už jiskřících) konfliktů na Balkáně. Otázkou je, zda chce Moskva „odpálit situaci”, nebo je zatím připravena spokojit se se svým vlivem v rovině argumentů a hrát si na „geopolitický odpor” vůči EU, NATO a USA.
*Text byl poprvé otištěn na www.rosbalt.ru
