Jiří Brůna
Český básník, narozen 26.7.1955 v Praze. Své poetické texty publikuje od roku 1978 časopisecky, po roce 1989 již svou tvorbu vydává knižně. Do současné doby vydal 10 básnických sbírek, většinou v zrcadlovém překladu anglickém a francouzském. Je znám svojí ,,andělskou“ řadou čtyř knížek o andělech. Je to básník apolitický, který upřednostňuje popis obyčejných věcí a také se vroucně snaží ,,ukládat“ lásku a porozumění mezi lidmi.
Drahokamy
Není to cesta dlouhá
nemusíme čekat na kuropění
ani na stráň sluncem spálenou
trpělivými kroky potkávám ženy
jen ony znají smutky mateřské
jen ony vědí co je cudnost
nežli vše zakryjí mořské vlny
jež nedokáží si poradit s větrnou bouří
dlouhé karavaně života vládnou ženské oči
jen ony dokáží být tišší nežli stín
kolem ženských přání
krouží muži s kopím
na osedlaných neposedných jelenech
V srdci
Na voru v široké řece
žena již nedočkavě vyhlíží
kohože v košíku ještě nedopleteném
bude konejšit
stále zatím mrazivá šera
žhnoucí oči se nevzdávají
však ona se dočká a nalezne
tichý dětský pláč
předpokládá, že všichni kol smát se budou
již brzy zaplní se osamělý dům
v klidu najít si své ochránce
jen prosím o slunce
které může slabě ožehnout i křídla
nechť tedy není mlha tak mléčná
vždyť kráčíme životem
Zastavení
Když vracím se do dětství
trhám ve vinohradu jen sladké plody
slzy již dávno nehoří
smířen také s tím
ve vesmíru nesmím chodit hlučně
rozdávám bez ostychu úsměvy
na všechny kontinenty
kdo bude mě hledat v rozpálené zahradě
víte, umím společně smát se s trávou i stromy
ještě však musím rozeznat
které tóny z velkého zemského orchestru
jsou určeny jen pro mě…