Jiří Bulan, Partner & CEO, RaulWalter CZ
Estonsko nám ukázalo, že o digitálním státu nemusí občan jen snít. Stal se realitou. Jednoduchou a bezpečnou. V roce 1991 Estonci znovu nabyli ztracenou samostatnost. A už o deset let později s rozvojem internetu odstartovali digitalizaci státní správy. V této době probíhala internetizace českých škol a o elektronizaci podpisu se vzrušeně hovořilo i v České republice. Jenže v Estonsku mezitím politici i úředníci opravdu konali. Všechny běžné služby jsou elektronické. On-line lze podat daňové přiznání, přihlásit nové auto nebo založit firmu. Estonci potom završili digitalizaci státu naprostým světovým unikátem. Funkčním a bezpečným internetovým hlasováním v demokratických volbách. Při těch posledních parlamentních hlasovala on-line téměř polovina voličů.
Digitální úspěch malé pobaltské republiky se udál souhrou několika faktorů. Nepříliš bohatí Estonci se rozhodli nepodporovat byrokracii sovětského typu, která je nákladná na úředníky a navíc potenciálně korupční. Vsadili na počítače, internet, transparentnost systémů, otevřené zdrojové kódy. Avšak neopomněli nejvyšší standardy bezpečnosti a kryptografie. Protože vždy hrozilo a stále hrozí nebezpečí, že někdo státní počítačové systémy zpochybní a zdiskredituje. Nebo že se dostane k soukromým údajům, dokonce těm nejcitlivějším ze zdravotních karet.
Osvícení politikové
Že se z celosvětové počítačové sítě internet stane informační dálnice si estonští politici uvědomili včas. Neváhali silně podpořit a motivovat soukromé firmy, aby rozvíjely datovou infrastrukturu. Protože vysokorychlostní internet a rychlá mobilní data budou určovat prostředí pro rozvoj celého státu. Nakonec se ukázalo, že v malém Estonsku už není nutné stavět reálné dálnice pro automobily. Vcelku postačí ty internetové. Politici ale i banky si uvědomili: lidé nemusejí nikam chodit. Mají internet a mohou tak díky němu dokumenty bezpečně podepsat z pohodlí domova nebo své kanceláře. Stát se zkrátka chová k občanům jako ke svým klientům. Minimalisticky a digitálně.
Základem je bezpečný čip
Základem funkčního digitálního estonského státu je občanský průkaz s bezpečným čipem. A samozřejmě i s přibalenou čtečkou, aby mohl tuto občanku každý v počítači okamžitě používat. Takže podepíšete dokumenty, smlouvy. Přihlásíte se do státního portálu. A v portálu pak vyřídíte naprosto všechno: zaplatíte daně, pošlete účetní uzávěrku, přehlásíte prodané auto, zkontrolujete dětem žákovskou knížku, vyřídíte recepty na léky. Jen ke sňatku, rozvodu a prodeji nemovitosti se musíte dostavit osobně. Kromě občanského průkazu se můžete přihlásit do internetového státního portálu mobilním telefonem. Přihlašovací kódy si tedy zadáte i přes ten nejstarší model telefonu. A před několika lety přišla i aplikace do chytrých mobilů, která přihlášení usnadňuje ještě více i majitelům moderních přístrojů.
Digitální stát volně k dispozici
Estonsko přitom nabízí své digitální systémy k okamžitému nasazení. Bez licenčních poplatků. Zadarmo. Kupodivu koncepci i hotová řešení si málokdo chce vzít za své. Velké IT monopoly zřejmě nechtějí přijít o svá sousta z veřejných zakázek. Úředníci ani politici Evropské unie digitalizaci příliš nerozumějí. Nebo možná ani rozumět nechtějí.
Skype. Estonský vynález
Estonský Skype se svého času stal synonymem telefonování. TransferWise se stává synonymem pro banku. Bolt zase pro taxislužbu. A to jsou jen tři nejznámější estonské značky z celého spektra úspěšných digitálních firem. Z čeho takové digitální úspěchy pramení? Estonský stát vždy podporoval výuku informačních technologií už od prvního stupně základní školy. A rovněž vždy podporoval rozvoj technologických firem a to, aby sídlily v Estonsku a měly tak k dispozici ty nejlepší programátory. Souhra šťastných okolností v Estonsku vedla k úspěchu. Zemi obývá jen 1,3 milionu obyvatel a politici jsou často o jednu či dvě generace mladší a tedy pružnější, než je zvykem u nás v Česku. Pojďme se od Estonska učit digitalizaci. Abychom se sloganem „Česko, země pro budoucnost“, mohli opravdu chlubit tak jako Estonci.
Bezpečně digitálně, ale i reálně
Estonsko nám ukazuje, jak se malá skandinávská země zapomenutá kdesi v Pobaltí stala světovým lídrem digitalizace a kybernetické bezpečnosti. Nelze však zůstat jen u bezpečnosti kybernetické. Estonsko sdílí s Ruskem třísetkilometrovou hranici. Pokud máte za humny takto nebezpečného souseda, nutí vás to k obezřetnosti. Estonci se jako jedni z mála mohou pochlubit dvěma procenty svého hrubého domácího produktu investovaného do obrany.
Související
Estonsko a estonština v bodechV roce 2007 Estonsko čelilo nejmasivnějšímu kybernetickému útoku v dějinách. Hackeři z Ruska útočili na servery všech nejdůležitějších státních, bankovních i mediálních institucí. Útoky následovaly bezprostředně po odstranění sochy sovětského vojáka v Tallinnu a neměly za následek zásadní přímé škody. Hackeři zahlcovali enormními požadavky běžné služby a znemožňovali jejich použití. Odborníci se shodli, že útok na Estonsko byl zcela bezprecedentní a že se z něj v dobrém i špatném může učit celý svět. A že Estonsko správně investovalo do své obranyschopnosti ve fyzickém světě, ale i v tom kybernetickém.
E-Residency: staňte se digitálním Estoncem
Pokud si chcete vyzkoušet, jaké to je být digitálním Estoncem, objednejte si estonskou e-Residency kartu. Umožní vám elektronicky podepisovat dokumenty, založit si v Estonsku svou vlastní firmu a naučí vás pracovat se státním digitálním portálem. Z jakéhokoliv místa na světě se stanete virtuálním občanem Estonska. Kartu si objednáte on-line a vyzvednete na kterékoliv vybrané ambasádě Estonska. Estonským e-občanem je třeba i papež František.[1]
Polovina Estonců volí své politiky přes internet
Několik let vydává český stát občanský průkaz s elektronickým čipem. Bohužel prakticky nikdo neví, jak s čipem naložit. Jak třeba v Estonsku čip v občanském průkazu souvisí s volbami? V Estonsku se právě pomocí čipu v občance volí po internetu. V roce 2019 volilo on-line rekordní množství Estonců. Celých 44 procent voličů v parlamentních volbách odevzdalo svůj hlas elektronicky.
S volbami po internetu začali Estonci před 14 lety. Někteří lidé už ani nevědí, kam by vůbec šli do volební místnosti. Jste na dovolené? Na služební cestě? Nevadí, nemusíte cestovat domů nebo na stovky i tisíce kilometrů vzdálené ambasády. Ale kdo dává přednost osobní volbě, může do volební místnosti stále dojít. Stát jich ale potom nepotřebuje tolik. A ušetří i na odměnách volebním komisařům. Ale i elektronické hlasování má stále zachovány základní parametry. Volba je tajná, i když běží přes počítač. Nikdo jiný než vy neví, pro koho konkrétně jste hlasovali. Čip občanského průkazu a PIN vás identifikují stejně, jako když v klasickém volebním okrsku ukazujete občanský průkaz volební komisi. Hlasovací lístek se fyzicky vkládá do obálky. V tom elektronickém případě se ještě navíc vloží do virtuální obálky, kterou může odemknout pouze centrální volební komise.
Elektronický volební systém je z počítačového hlediska zcela transparentní a auditovaný nezávislými odborníky. Jediná tajnost systému je klíč k odemčení elektronické volební obálky. A ten má pouze centrální volební komise. Je tedy zachováno rovné, všeobecné a přímé volební právo tajným hlasováním. Základní parametry demokratického hlasování tak zůstávají zachovány.
Elektronické volby v Estonsku mají ještě několik pro nás neznámých pravidel. Systém musí mít u voličů důvěru. Musí přesvědčit i skeptiky. Internetové volby začínají v týdenním předstihu před fyzickým hlasováním. Hlasuje se po celý týden. Započítává se váš poslední hlas. Volbu můžete tedy měnit až do posledního dne hlasování. Fyzický volební lístek z volební místnosti přebíjí hlas elektronický. Tím se odrážejí všechny možnosti elektronických útoků. I kdyby se v nejhorším případě celý systém rozklížil, je stále možné dojít do volební místnosti. I kdyby vás někdo donutil volit elektronicky pod nátlakem, dojdete v den voleb do volební místnosti a odvolíte osobně.
Mnoho činností děláme denně výhradně elektronicky. Píšeme e-maily, smsky, komunikujeme na sociálních sítích, a přitom se dlouhodobě potýkáme s nezájmem občanů o volby. A nejsou to zdaleka jen mladí voliči, kdo by chtěl svůj hlas odevzdat elektronicky. Estonci přesvědčili postupně své občany, že se opravdu nemusejí bát. Začali od komunálních voleb, a teprve potom přešli k celostátním. Systém internetové volby si získával své příznivce postupně. Statistici se věnovali srovnání internetové a fyzické volby. Nezjistili žádné významnější rozdíly. Nevyplnil se hlas kritiků, že by internetoví voliči volili zásadně jinak než ti, kdo došli do volební místnosti. Estonské řešení elektronických voleb je připravené pro celou Evropu. Stačí ho vzít, připojit do stávajícího systému sčítání hlasů a začít používat.
[1] https://e-resident.gov.ee/