Ukrajinistická překladatelská soutěž se u nás pomalu začíná stávat tradicí. Letos se na ní v úloze porotce podílel i známý český spisovatel Jáchym Topol.
V roce 2018 se již druhým rokem konala překladatelská soutěž z ukrajinštiny do češtiny. Účastníci tohoto klání tentokrát své schopnosti prověřovali na třech krátkých povídkách Artema Čecha (vlastním jménem Artem Oleksandrovyč Čerednyk, narozen roku 1985 v Čerkasech) ze sbírky Točka nul (Bod nula, 2017). Jednalo se sice o drobné texty, které svým rozsahem nekladly na překladatele vysoké nároky, skýtaly však řadu překladatelských úskalí v podobě četných reálií, vojenské terminologie či slangu. Artem Čech je současný ukrajinský prozaik, který debutoval v roce 2007. V témže roce s knihou Cjoho vy ne znajdete v Jandeksi (Tohle na Yandexu nenajdete) zvítězil v literární soutěži Městský mladý román (Miskyj molodižnyj roman). Píše prózu a non-fiction literaturu. Od května roku 2015 do července 2016 sloužil jako voják ukrajinské armády v ozbrojeném konfliktu na východě Ukrajiny. Na základě této zkušenosti vznikla výše zmíněná sbírka miniaturních povídek a reportáží Bod nula.
Soutěžní překlady hodnotila pětičlenná porota, kterou organizátoři postupně představili na webových stránkách České asociace ukrajinistů (www.ukrajiniste.cz). Kromě členů z předešlého ročníku (Radana Merzová, Tereza Chlaňová, Alexej Sevruk) pozvání přijal i spisovatel Jáchym Topol a vítězka minulého ročníku soutěže Jekaterina Gazukina. Soutěž zaujala třináct zájemců z různých koutů České republiky, ale i z Ukrajiny. Kromě několika účastníků z minulého ročníku se zde objevila jména nová.
Komise tentokrát udělila tři hlavní ceny (spojené rovněž s finančním ohodnocením) a tři čestná uznání. První místo si odnesl Miroslav Ottomanský, absolvent FF UK, který se doposud systematicky překladem z ukrajinštiny nezabýval (na kontě má překlad povídky L. Poderevjanského v antologii Expres Ukrajina a knižní překlad ze slovenštiny – Peter Švorc, Zakletá zem. Podkarpatská Rus 1918-1946, Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2007). Na druhé místo se z loňského třetího probojovala Karolina Juráková, absolventka FF UK (z ukrajinštiny jí vyšly časopisecky například překlady Viktorie Ameliny – Aluze 1/2017; podílela se na překladu povídek Tani Maljarčuk pro sbírku Bestiář, Brno: Větrné mlýny, 2018), kromě ukrajinštiny překládá rovněž ze španělštiny, ruštiny, bulharštiny, rumunštiny a katalánštiny). Třetí místo putovalo do Brna k Lindě Heinigové, absolventce brněnské ukrajinistiky, která se soustavně věnuje uměleckému překladu z ukrajinštiny (mimo jiné v rámci své magisterské diplomové práce přeložila román Ulase Samčuka Marija). Čestné uznání získaly Iveta Rusková, Eva Reutová a Monika Ševečková.
100. výročí smrti Nikoly ŠuhajeVítězné překlady se objeví v některém z letošních čísel časopisu Plav. Překlady Lindy Heinigové, Moniky Ševečkové a Evy Reutové naleznete v internetovém časopise Proudy (http://www.phil.muni.cz/journal/proudy/).
Soutěž pořádala Česká asociace ukrajinistů ve spolupráci s Velvyslanectvím Ukrajiny v České republice.