Estonská světová rada a Česko-estonský klub

Marju Rink-Abel (USA), President EWC do prosince 2020

Estonská světová rada (EWC) existuje od roku 1954, kdy byla ve Spojených státech založena za účelem sjednocení estonských komunit v zahraničí a pomoci mezinárodní koordinaci znovunastolení estonské nezávislosti. Mezi zakládajícími členy EWC byly tři velké ústřední organizace: Estonsko-americká národní rada, Estonská ústřední rada v Kanadě a Sdružení Estonců ve Švédsku. Kromě toho zde existovaly tři středně velké organizace (Asociace Estonců ve Velké Británii, Estonská společnost ve Spolkové republice Německo a Rada estonských společností v Austrálii) a tři menší (v Belgii, Francii a Jižní Africe). Poslední tři jmenované již nejsou členy, zato se ale EWC rozrostla o Česko-estonský klub, Lotyšsko-estonskou společnost, Estonskou komunita v Litvě, Ukrajinsko-estonskou společnost a Ruskou asociaci estonských společností.

Když Estonsko opět získalo nezávislost, zaměřila se činnost EWC na napomáhání činnosti jejích členských organizací, na podporu udržování estonského jazyka a kultury v zahraničí, na dokumentaci příslušné historie a na posilování vazeb mezi Estonci žijícími v zahraničí a estonskou vládou.

Česko-estonský klub je členem EWC od roku 2003 a je zastoupen svou předsedkyní Iivi Zájedovou, ktera je členkou rady EWC již řadu let. V roce 2018 byla zvolena viceprezidentkou jako první členka z východní Evropy na této pozici.

Iivi Zájedová věnovala velkou část své energie a pozornosti připomínce a zveřejnění informací o exodu z roku 1944, kdy desítky tisíc Estonců uprchly na Západ, aby unikly nastupujícímu sovětskému teroru, který přišel s okupací země. V okupovaném Estonsku (a dokonce i po znovuzískání samostatnosti) bylo málo informací o této tragické události a o osudu a aktivitách Estonců, kteří se usadili na Západě. Na popud paní Zájedové byla v posledních několika letech v Estonsku uspořádána řada vzpomínkových večerů, bohoslužeb, výstav a veřejných akcí s cílem upozornit na tuto historii. Cílem EWC, který navrhla paní Zájedová, je navíc přidání 19. září do oficiálního vládního kalendáře jako připomínku masového exodu.

Ministryně estonského obyvatelstva Riina Solmanová vytvořila globální komisi za účelem posílení vazeb mezi Estonskem a diasporou a pro vypracování vládního programu, který by podpořil toto úsilí. Paní Zájedová byla zvolena jednou ze zástupkyní EWC v komisi a zaměřila se zejména na to, aby byl zdokumentován hromadný exodus a historie Estonců žijících v zahraničí a aby se o těchto skutečnostech vyučovalo na školách.

Přestože je Česko-estonský klub jednou z nejmenších organizací Estonské světové rady, významně přispěl k práci EWC. Jeho energická předsedkyně Iivi Zájedová, jež je zároveň viceprezidentkou EWC, vždy jednala s cílem zdůraznit význam připomínání si našich dějin. Tak, aby bylo možné zajistit společné pochopení událostí z podzimu 1944 pro všechny Estonce.