Literární cena s trochu krkolomným názvem

Visegrad Eastern Partnership Literary Award

Čtvrtým nositelem literární ceny Visegrad Eastern Partnership Literary Award se stal východoukrajinský spisovatel Vladimir Rafejenko. Jak se ale cena uděluje a proč vznikla?

Arménie, Ázerbájdžán, Moldavsko, Gruzie, Ukrajina, Bělorusko na jedné straně; Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko na straně druhé. To vše jsou země, které jsou zapojeny do literární ceny s poněkud krkolomným názvem – Visegrad Eastern Partnership Literary Award. Pojďme si říct podrobněji, co znamená. Cena je cenou „visegradskou“, neboť v komisi, která rozhoduje o jejím udělení, jsou zastoupeni odborníci ze zemí Visegradské čtyřky. „Eastern Partnership“ pak odkazuje na země Východního partnerství, jejichž zástupci mohou do této soutěže nominovat své literární favority – autory, kteří vydali za poslední tři roky knihu poezie, prózy či literatury faktu, jež měla mimořádný ohlas a vliv na společenský život své země. Cílem této literární ceny je zpřístupnit středoevropským čtenářům málo známé literatury zemí Východního partnerství a podpořit tvůrčí osobnosti z těchto zemí. Součástí tohoto ocenění je i vydání vítězné knihy v jednom z jazyků států V4. 

Zárodek tohoto konceptu vznikl podle slov jeho zakladatele Ĺubora Matejka (Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě) v podstatě náhodou, při běžné debatě o životě a literatuře. Je v moci literatury způsobovat výraznější společenské změny? Jak vlastně literatura reaguje na transformaci postsovětského prostoru?  Takové a podobné otázky způsobily, že z drobného zárodku postupně začala vznikat celá koncepce literární ceny, která by měla podchytit a popularizovat právě  díla schopná hýbat společností či přinejmenším hlouběji prorůstat do vědomí čtenářů. Díky podpoře Visegradského fondu se podařilo odstartovat rozsáhlý projekt, který se rozběhl na začátku roku 2014.  Ihar Babkov, Akram Ajlisli, Sofija Andruchovyčová… To jsou jména tří autorů, kteří se stali vítězi prvních tří ročníků…  Minutka, Kamenné sny, Felix Austria… To jsou názvy tří vítězných knih. Bělorusko, Ázerbájdžán, Ukrajina… To jsou tři země, do nichž tato literární cena putovala. Slovenština, čeština, maďarština… to jsou jazyky, do nichž byly vítězné knihy přeloženy. První jmenovaná do slovenštiny, druhá v pořadí do češtiny a poslední do češtiny a maďarštiny.

V letošním roce, kdy se projekt opět po roční pauze rozběhl, komise při svém pražském zasedání vybírala ze čtrnácti nominovaných knih z pěti zemí (Arménie, Moldavsko, Gruzie, Bělorusko a Ukrajina). Nakonec po dlouhém rokování zvítězil Vladimir Rafejenko (1969) a jeho próza Dlouhé časy (Dolgota dněj, Fabula, 2017; ukrajinský překlad M. Kijanovské  Dovhi časy vyšel v témže roce v nakladatelství Vydavnyctvo Staroho Leva). Jedná se o knihu zkušeného autora, který má za sebou více jak dvacetiletou literární dráhu, donedávna psal poezii i prózu v ruštině, nyní činí první pokusy v ukrajinštině. V roce 2014 odjel ze svého rodného Doněcka a usadil se v Kyjevě. Dlouhé časy jsou v podstatě autoterapeutickou knihou, řečeno slovy samotného autora – „pokusem zpracovat válečné trauma“, jedná se o „mystérium zrození nové Ukrajiny“, kde „smrt je vnímána jako šance znovu se narodit“.  Byť kniha byla zpočátku zamýšlena jako realistické vyprávění, v průběhu psaní autor zjistil, že v této rovině není schopen text udržet. Tak začal krystalizovat svérázný fantasmagorický svět pohádek pro dospělé. Jako návnadu pro čtenáře snad můžeme dodat názor polské badatelky Agnieszky Matusiakové, jež označila tuto knihu za nejdůležitější dílo ukrajinské literatury od doby, kdy vyšla Moskoviáda Jurije Andruchovyče a Polní výzkum ukrajinského sexu Oksany Zabužkové – dvě klíčové prózy postsovětského období. 

The project Visegrad Eastern Partnership Literary Award project is co-financed by the Governments of Czechia, Hungary, Poland and Slovakia through Visegrad Grants from International Visegrad Fund. The mission of the fund is to advance ideas for sustainable regional cooperation in Central Europe.