Číslo 3/2018 Archivy

Čeští aktivisté brání demokracii a svobodu projevu

V posledních letech se v českém mediálním prostoru stále častěji setkáváme s pojmem aktivista. Pro řadu lidí je ale tento pojem téměř sprosté slovo. O tom, co znamená být aktivistou, kdo se účastní pokojných protestů v České republice a zda podobné akce mohou upozornit na důležité problémy ve společnosti, jsme mluvili s Otakarem van Gemundem (1969) – zakladatelem skupiny Kaputin.

Ukrajina a potlačení pražského jara

Česko Ukrajinaby Radko Mokryk 12 min read

Před 50 lety se odehrála jedna z nejdůležitějších událostí poválečných dějin Evropy. Do Československa vstoupily sovětské tanky, aby potlačily reformní hnutí pražského jara. Nehledě na to, že se formálně jednalo o společnou operaci států Varšavské smlouvy, v Československu tehdy dobře věděli, že okupaci má na svědomí Kreml a tanky běžně označovali jako „ruské“. Několik dnů před kulatým výročím ale předseda Komunistické strany Čech a Moravy Vojtěch Filip prohlásil, že za invazi nese zodpovědnost Ukrajina, nikoli Moskva. Jak to tedy na Ukrajině v roce 1968 doopravdy vypadalo?

Na karnevalu dějin (úryvek)

Ukrajinaby Martin Vrba 11 min read

Nakladatelství Triáda připravuje české vydání pamětí ukrajinského matematika a disidenta Leonida Pljušče Na karnevalu dějin (Na karnavale istorii, 1976). V tomto čísle časopisu NaVýchod vám přinášíme ukázku, která je v souladu s hlavním tématem čísla věnována dění na Ukrajině v srpnu 1968.

Ukrajinský disident na karnevalu dějin

Ukrajinaby Hana Kosáková 5 min read

Matematik Leonid Pljušč (1938–2015) patří k významným ukrajinským disidentům. Strávil několik let v sovětských psychiatrických léčebnách, díky solidárním projevům světové veřejnosti ho ale v roce 1976 propustili a on mohl vycestovat na Západ, kde se věnoval studiu ukrajinské kultury a také podpoře jiných stíhaných disidentů. Jeho paměti Na karnevalu dějin (Na karnavale istorii, 1976) vyjdou díky vydavatelství Triáda na podzim i česky.

Vrávorání české východní politiky

Českoby Pavel Havlíček 6 min read

Situace v regionu východní Evropy se i nadále odvíjí od bezprecedentní ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2014, kvůli které došlo k zásadnímu přehodnocení vztahů mezi jednotlivými zeměmi regionu a členskými státy EU, respektive NATO. Rusko se ocitlo v mezinárodní izolaci a byly na něj uvaleny sankce, kdežto tři země Východního partnerství (Ukrajina, Gruzie a Moldavsko) postupně podepsaly asociační dohodu s EU. V souvislosti s tím vypadají zahraničněpolitické zájmy České republiky poměrně jednoznačně. ČR však prozatím nedokázala významněji posílit svou pozici ve východní Evropě ani přispět ke zvýšení stability a bezpečnosti v regionu, a to navzdory svému nekonfliktnímu postavení (například neexistence společné hranice a problémů z toho vyplývajících, minimální historická zátěž vztahů či hustá síť zastupitelských úřadů v regionu).

Levitující konvičky, hrací kostky a ‚městonauti‘. Malíř vrací Varšavě lesk Paříže severu

Polskoby Filip Harzer 5 min read

Před 74 lety, v říjnu 1944, bylo po urputných dvouměsíčních bojích poraženo varšavské povstání proti nacistům. Němci při něm polské hlavní město téměř úplně srovnali se zemí. Varšava pak po válce vznikla znovu, od stolu a v době, kdy se dostalo ke slovu socialistické plánování. Z původního rázu města zbylo jen velmi málo. Sentimentální představy Poláků o předválečné „Paříži severu“ ale ožívají v surrealistických akvarelech polského malíře a architekta Tytuse Brzozowského. V rozhovoru mluví o svém díle i o vztahu Poláků ke své velmi mladé metropoli.

Rusko v syrské válce

Ruskoby Pavel Kopecký 4 min read

Mezinárodní politika někdy vážně připomíná cirkusovou manéž, v níž jsou mezinárodní právo a morální apely na lidskost obvykle jen způsobem, jak zakrývat vlastní národní zájmy. A podle toho se také hovořívá (nebo mlčí) o těch či jiných civilních obětech, nenapravitelných škodách na světovém kulturním dědictví, anexích a podobně.

Boj o mešity v postsovětském Rusku: Republika Karélie a Murmanská oblast

Ruskoby Ondřej Barac 6 min read

Oblast Arktidy asi není tím prvním, co člověku ytane na mysli, když se řekne Rusko a islám. Nejedná se ovšem o žádný protimluv. V severněji položených končinách této země jsou totiž mešity čím dál častějším jevem, a Severozápadní federální okruh není v tomto směru žádnou výjimkou. Podle posledního sčítání lidu, které se uskutečnilo v roce 2010, byli nejpočetnějšími muslimskými národy v rámci zmíněného okruhu Tataři (63 tisíc), Ázerbájdžánci (34 tisíc), Uzbekové (29 tisíc), Tádžikové (15 tisíc) a Kazaši (3 tisíc). Celkové číslo však bude několikanásobně vyšší, neboť mnoho středoasijských migrantů zde pobývá ilegálně. Řada ruských muslimů zase není v SZFO úředně přihlášena. To platí především pro přistěhovalce ze severokavkazských republik (Čečenci, Dagestánci).

Ukrajinci v ČR

Ukrajinaby Olena Braiko 2 min read

Na Ukrajině jsme měli dobrá zaměstnání. Manželka pracovala jako vrchní sestra. Já jsem vystudovaný inženýr-konstruktér v automobilovém průmyslu. Dlouhou dobu jsem pracoval v oboru, byl jsem vedoucím konstruktérské kanceláře. Později jsem měl počítačovou firmu, dělal jsem rekonstrukce a taky pomáhal ostatním. Jak jsem to všechno stíhal? Když tě to baví, najdeš všechno – jak čas, tak i sílu.

První letní škola Borise Němcova v Praze skončila

Českoby Stanislav Tumis 3 min read

V Praze proběhl první ročník letní školy, pojmenované po zavražděném ruském liberálním politikovi Borisu Němcovovi. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se setkalo 30 mladých novinářů především z postsovětských zemí. Spolu s Akademickým Centrem Borise Němcova, které bylo založeno v únoru tohoto roku, jde o další pražský projekt Fondu Borise Němcova.