Nová vláda prognózám navzdory

Ivana Skálová

Pesimistické předpovědi, že hladký průběh parlamentních voleb v Makedonii ještě nemusí znamenat stejně bezproblémové sestavování nové vlády, se nenaplnily. V souladu s výsledky zářijových voleb byla sestavena koaliční vláda premiéra Branka Crvenkovského, kterou parlament během svého posledního říjnového zasedání schválil.

 Volby se konaly v neděli 15. září a na jejich výsledku jsou patrné ještě nezahlazené stopy loňského ozbrojeného konfliktu makedonské většiny s albánskou menšinou. I předvolební kampaň, která začala na konci června, byla vedena v duchu přisuzování viny za konflikt a podněcování nepokojů jedné či druhé straně. Opozice, jejímž nejvýznamnějším uskupením byla koalice Společně pro Makedonii složená ze Sociálně-demokratického svazu Makedonie (SDSM), Liberálně-demokratické strany a několika dalších politických subjektů, přičítala vládnoucí straně vinu na loňské krizi a obviňovala ji z korupce. Vůdce Liberálně-demokratické strany Risto Penov označil volby za rozhodující pro „přežití“ Makedonie. „Tyto volby musíme vyhrát, abychom zachránili jednotu Makedonie a integrovali ji s Evropou,“ prohlásil Penov.

Vůdce vládnoucí pravicové Vnitřní makedonské revoluční organizace – Demokratické strany makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) a premiér Ljubčo Georgievski vyzval voliče k podpoře jeho strany a veškerá obvinění odmítl . Naopak poukázal na skutečnost, že v roce 2000 byla Makedonie označována za zemi „vedoucí v reformách v jihovýchodní Evropě“. Ministr financí a první muž na volební listině strany ve Skopji Nikola Gruevski v této souvislosti přislíbil občanům nová pracovní místa, růst hrubého domácího produktu, další snížení daňového zatížení, snížení cel na dovoz automobilů, nové byty a zvýšení důchodů a platů státních zaměstnanců. Nepřítelem číslo jedna zůstala pro VMRO-DPMNE albánská Demokratická unie pro integraci (DUI) Aliho Ahmetiho a především její vůdce sám. Ministr vnitra Ljube Boškovski ujišťoval voliče, že splnil všechny své sliby, kromě jednoho – uvěznění Aliho Ahmetiho a přislíbil nápravu během svého dalšího mandátu.

 Právě Demokratická unie pro integraci v čele s bývalým mluvčím albánských povstalců z Národní osvobozenecké armády (UÇK) Alim Ahmetim měla s předvolební kampaní značné problémy. Své plánované mítinky v makedonském hlavním městě musela zrušit z obavy před možnými incidenty spojenými s vystoupením svého lídra. Vedení unie tak jednalo i v souladu s doporučeními představitelů mezinárodních institucí přítomných ve Skopji.

Podle předpokladů proběhlo hlasování občanů Makedonie zcela na etnickém základě, pod vlivem událostí loňského roku a současné stále napjaté situace. Makedonci dali svůj hlas straně, která v době konfliktu byla v opozici a na jeho průběhu ani výsledku tak podle nich nenese vinu. Albánci se vyslovili pro stranu, která byla utvořena na bázi bývalých vojenských struktur UÇK a byla tudíž v konfliktu vůdčím elementem. Strany, které se snažily prosazovat umírněnou politiku, ve volbách zcela propadly.

Jednoznačným vítězem voleb se tak stala levicová opozice. Koalice Společně pro Makedonii získala ve stodvacetičlenném zastupitelském sboru přesnou polovinu mandátů. Za volební porážku lze považovat 33 křesel pro dosud vládnoucí pravicovou VMRO-DPMNE v koalici s Liberální stranou. Společnost makedonských stran v parlamentu doplňují už jen socialisté. Nejsilnější albánskou stranou se stala Ahmetiho DUI, která získala 16 mandátů. Do nového parlamentu se dostala ještě další tři albánská uskupení, která dohromady obsadí 10 křesel.

 Poražená nacionalistická VMRO-DPMNE nesla výsledky voleb těžce. Prohlásila je za zmanipulované a po předsedkyni Státní volební komise požadovala prohlášení o jejich neplatnosti.

V prvním říjnovém týdnu byl sestavením nového kabinetu pověřen vůdce vítězné strany Branko Crvenkovski, který zastával premiérský post již v letech 1992–1998. Prezident Boris Trajkovski zavázal Crvenkovského, aby postupoval v souladu s ústavními pravidly a na základě oficiálních výsledků voleb. Jednání se tedy vedla mezi vítěznou koalicí a Demokratickou unií pro integraci. Jejich průběh nepřinesl žádné senzace a výsledek žádná překvapení. Ahmetiho strana získala posty vicepremiéra a ministrů spravedlnosti, dopravy a spojů, zdravotnictví a školství. Dále také čtyři místa náměstků ministrů – obrany, zemědělství, financí a vnitra. Samotný vůdce strany však do vlády nominován nebyl, a to i přesto, že prezident Trajkovski i představitel EU v Makedonii Alain Le Roy jeho zapojení do vlády doporučovali. Koalice Společně pro Makedonii, v níž má nejsilnější pozici SDSM, si ponechala rozhodující vliv v nejdůležitějších ministerstvech – vnitra, zahraničí, obrany a financí.

Kabinet Branka Crvenkovského zdědil po svých předchůdcích nejen stále výbušnou politickou situaci, ale i značné ekonomické problémy. Podle premiérových slov tak budou prioritami jeho vlády obnovení míru a stability, zajištění zákonnosti, realizace ekonomických reforem a integrace Makedonie do Evropy.