Organizace Pražský Majdan vznikla spontánně na podzim roku 2014, a to v reakci na dění na Ukrajině, zejména v návaznosti na události na kyjevském Majdanu a následnou anexi krymského poloostrova. zpočátku se jednalo téměř o uměleckou performanci, kdy se skupina českých a ukrajinských aktivistů dohodla na společné akci a z jejich iniciativy vyrostlo na pražském staroměstském náměstí miniaturní stanové městečko velmi podobné tomu kyjevskému, ovšem v mnohem menším provedení.
Víceméně všichni zúčastnění tehdy doufali, že krymská krize bude přechodného rázu a Putinovo Rusko na nátlak Západu brzy ustoupí od tohoto kontroverzního kroku, což se nestalo, a tak se ze stanového městečka stal petiční a informační stánek, který se na Staroměstském náměstí objevuje do dnešních dnů, a to téměř každou neděli odpoledne, v létě i v zimě skoro za každého počasí.
Zapojení aktivisté po jisté době došli k závěru, že by bylo vhodné dát této aktivitě nějaký oficiální sráz, a proto vzniklo protestní hnutí Pražský Majdan. Vzhledem ke stále se zhoršující situaci, zejména na východě Ukrajiny, začínalo být zjevné, že země bude potřebovat humanitární pomoc. Někteří členové hnutí měli v té době již za sebou dobrovolnické mise, napříjak jsou válečné události na Ukrajině prezentovány v českých médiích. Přirozeně také neustále informuje o tamějším nejnovějším vývoji situace. V neposlední řadě tato dobrovolnická organizace poskytuje morální podporu napadené Ukrajině, ať už lidem na místě, nebo Ukrajincům žijícím zde v České republice, kteří žijí v permanentní nejistotě a strachu o svou rodinu a netuší, zda se vůbec někdy vrátí klad v Kosovu, a původně protestní hnutí tedy rozšířilo svou činnost i do této oblasti. Začínalo se uspořádáním sbírky použitého oblečení, zdravotnického materiálu a trvanlivých potravin, které spříznění dobrovolníci vozí sami svými vlastními auty do postižených míst na Ukrajině. Několik dobrovolníků také zorganizovalo projekt „Sítě pro Ukrajinu”, v jehož rámci se pravidelně scházeli v zapůjčených prostorách a společně pletli maskovací sítě pro ukrajinskou armádu. Tato aktivita měla i výrazný sociální rozměr, neboť scházející se Češi a Ukrajinci společně diskutovali o momentální situaci na Ukrajině i o politické situaci v Evropě. Poté, co Pražský Majdan působil zhruba rok jako občanské sdružení, začal prostřednictvím dobrovolníků působících přímo na Ukrajině svůj první větší humanitární projekt, a sice finanční podporu vojenské nemocnice v Žytomyru, na kterou byla uspořádána veřejná sbírka.
Pražský Majdan také několikrát zorganizoval za pomoci dobrovolníků z ukrajinské diaspory v ČR prázdninové pobyty dětí z Ukrajiny v Česku. Jednalo se o děti z rodin, v nichž jeden z rodičů zahynul v důsledku války, většinou otec jako voják. Tato akce dostala příznačný název Děti hrdinů.
V létě roku 2016 podnikli čeští dobrovolníci cestu na Ukrajinu, během níž se jim podařilo dostat téměř až k frontové linii na Donbasu. Zde se také zrodil nápad na nový projekt, který se v současné době začíná realizovat. Jde o rekonstrukci vytápění rehabilitačního centra v Charkově, které dobrovolníci též navštívili. V kontextu aktivit, kterým se mladá humanitární organizace věnuje, se jedná o první větší projekt tohoto typu.
Pražský Majdan plní také úlohu informační, k čemuž slouží již zmíněný informační stánek na Staroměstském náměstí. Zde se mohou lidé zeptat na různé nejasnosti týkající se toho, jak jsou válečné události na Ukrajině prezentovány v českých médiích. Přirozeně také neustále informuje o tamějším nejnovějším vývoji situace. V neposlední řadě tato dobrovolnická organizace poskytuje morální podporu napadené Ukrajině, ať už lidem na místě, nebo Ukrajincům žijícím zde v České republice, kteří žijí v permanentní nejistotě a strachu o svou rodinu a netuší, zda se vůbec někdy vrátí do své rodné země. Podobné dobrovolnické skupiny vznikly také v zahraničí, kupříkladu ve Francii a Velké Británii. V těchto zemích vystupují tato uskupení pod názvem Euromaidan. Tyto aktivity jsou důkazem toho, že pár jednotlivců a dobrá myšlenka mohou pozitivně zasáhnout do osudů stovek, možná i tisíců lidí postižených válkou a že každá, i zdánlivě malá, pomoc má smysl.