Eva-Maria Liimets, Velvyslankyně Estonské republiky v Praze 2018-2021 [1]                   

 

Vážení čtenáři,

rok 2021 je pro česko-estonské vztahy jubilejní. Kromě motivu aktuálního speciálního čísla časopisu, kterým je 30. výročí založení Česko-estonského klubu v Praze, oslavujeme také sto let trvání diplomatických vztahů. Rychlý rozvoj vzájemných kontaktů Česka a Estonska započal společnými výzvami po první světové válce. Tehdy se oběma zemím podařilo strastiplnou cestou získat samostatnost. Československo – předchůdce dnešní České republiky – uznalo nezávislost Estonska de iure 29. prosince 1921. Tou dobou již také Československo otevřelo v Tallinnu konzulát. Začaly se tak utvářet pevné vztahy mezi dvěma mladými republikami, což následně vyústilo v otevření prvního estonského zastupitelského úřadu v Praze v roce 1925. Čestný konzulát sídlil až do roku 1939 v budově Legiobanky, která je dnes známá jako architektonická památka, vedené jejím tehdejším ředitelem Josefem Beckem.

Po druhé světové válce se spolupráce vybudovaná mezi našimi zeměmi přerušila, Estonsko bylo okupované, a jsem proto teprve pátým velvyslancem v Praze. Od roku 1997 se současné estonské velvyslanectví nachází v srdci města na ostrově Kampa, ve středověkém domě U modré lišky. Každý Estonec, který přijde před tento dům, ucítí svěží závan hanzy starého města v Tallinnu. A to přesto, že Baltské moře v Česku nahrazuje Vltava linoucí se středem Prahy. Je zajímavé, že ve spojitosti s Estonskem si Češi jako první věc vybaví les, krásná přírodní rašeliniště, sport a digitalizaci.

Česko-estonské vztahy začaly být velmi aktivní v devadesátých letech, kdy si obě země vytyčily stejné cíle – připojit se k demokratickým a organizacím hájícím lidská práva, tedy k Evropské unii a NATO. Cestu k těmto cílům si začaly dláždit ihned po vítězství demokracie, když v jedné zemi proběhla zpívající a ve druhé sametová revoluce. Je zajímavé, že v obou státech zastávali funkci prezidenta povoláním spisovatelé – v Estonsku Lennart Meri a v Česku Václav Havel. Po Havlově návštěvě Estonska v roce 2000 oba prezidenti prosazovali myšlenku, že naše země mají možnost a také povinnost sdílet s Evropskou unií své dosavadní zkušenosti, a rovněž ideály. Na těchto zkušenostech a společných hodnotách vycházejících ze vzájemného respektu a pomoci je dodnes postavena mezinárodní spolupráce.

Silným bodem česko-estonských vztahů jsou kulturní kontakty, které rozvíjejí čeští estofilové, výuka estonštiny na Masarykově univerzitě v Brně, Česko-estonský klub v Praze a přátelé českého jazyka a kultury v Estonsku. Je důležité připomenout, že i když v době sovětské okupace byly česko-estonské vztahy přerušeny, pokračovaly kontakty mezi vědci a lidmi z oblasti kultury. V Estonsku pracoval Československý spolek. Přátelé Estonska v Česku podporovali snahy pobaltských zemí o osamostatnění – ceníme si toho dodnes. Překládaly se knihy, což nám dávalo možnost se navzájem lépe poznat. Myslím si, že máme stejný smysl pro humor, a můj názor se potvrdil, když herec Ondřej Pavelka předčítal během pražské literární noci z knihy estonského autora Andruse Kivirähka „Muž, který rozuměl hadí řeči.“ Publikum živě reagovalo. Stejně vřele jsou přijímaná estonská hudební a filmová díla. Zde bych mohla pokračovat v dlouhém výčtu. Dnes máme ve svých hlavních městech velvyslanectví, která společně pracují na posílení partnerství v různých odvětvích. Za estonské velvyslanectví v Praze mám tu čest poděkovat všem partnerům, Česko-estonskému klubu a přátelům Estonska, se kterými spolupracujeme již celé století.

[1] Od 26. 1. 2021 je Eva-Maria Liimets ministryní zahraničí Estonské republiky. Do jmenování nového velvyslance bude plnit úkoly vedoucího úřadu chargé d’affaires Katre Sai.

 

 

Tagged:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *