Studentův anděl strážný

Agnė Gilytė

 Mentor – zní to nově, neobvykle a evidentně je to slovo cizího původu. Kdo to tedy jsou mentoři a čím se zabývají?

Studentská reprezentace Vilniuské university (SRVU) má pět výborů. Jedním z nich je výbor pro zahraniční otázky. Jeho záběr je velmi různorodý a široký: zastupuje zájmy studentů na mezinárodní úrovni, navazuje a prohlubuje kontakty, uskutečňuje a zdokonaluje mentorský program atd. „Za pomoci mentorského programu se snažíme každému zahraničnímu studentovi Vilniuské univerzity usnadnit jeho integraci do studentského prostředí,“ říká viceprezidentka Studentské reprezentace Jekatěrina Bortkevič. Podle jejích slov je tato činnost dobrovolnou iniciativou studentů a jejich aktivity univerzita vždy podporovala.

Proč a komu jsou mentoři potřební?

Mentor je svým způsobem kurátor. Pomáhá zahraničním studentům řešit jejich problémy spojené s pobytem a studiem ve Vilniusu, seznamuje je s univerzitou a její historií, představuje jim Litvu, organizuje výlety na zajímavá místa země, stará se o navazování kontaktů, pořádá schůzky.

Mnozí zahraniční studenti přijíždějí v rámci programu Erasmus za pomoci Odboru mezinárodních vztahů VU. Pro příchozí studenty je vypracován speciální dotazník I want a mentor, který každý z nich obdrží. Těm, kteří projeví zájem, je přidělen mentor.

Jak se stát mentorem

Podle mentorských zásad je mentor povinen: umět alespoň jeden cizí jazyk, účastnit se školení mentorů, být zodpovědný, společenský a mít snahu zdokonalovat se. „Jako mentoři působí okolo 26 studentů,“ raduje se Jekatěrina, „Možnost účastnit se programu má každý, kdo projeví zájem.“

 Počátky programu

Mentorský program SRVU se podařilo uvést v život před dvěma lety. „V jiných zemích to není nic nového. Samotný program a jeho struktury jsou ovšem v různých zemích různé,“ potvrzuje viceprezidentka SRVU. Je to dlouhodobý program, který se provádí na základě zásad přijatých na zasedání rady SRVU. „Očekávám, že v tomto roce narozdíl od let minulých bude vše fungovat efektivněji. Máme v plánu uskutečnit všechno to, co jsme naplánovali již dříve.“

Trolejbus – něco nového a exotického

Hned po příjezdu do Litvy bývají studenti zavaleni studijní literaturou, slovníky, encyklopediemi a přeplněným rozvrhem. První týden je určen k jejich adaptaci, vyřízení dokumentů a seznámení se s Vilniusem a jeho okolím. Tomuto období se říká Orientation week. Během něj se zahraniční studenti se svými mentory účastní slavnostního koncertu nebo je pro ně připravena orientační hra ve stylu „Jak se dostat hromadnou dopravou na kolej“. Pro nás je to všední, pro cizince mnohdy atrakce.

Litevsky za půl roku

Většina studentů přijíždí z Evropy, ale objeví se tu i Američané či Kanaďané. Někteří přibyvší vládnou začátečnickou litevštinou, znají základy hovorového jazyka, ale v zásadě probíhá komunikace převážně anglicky. Proto je u mentorů nezbytná znalost angličtiny. Jekatěrina se domnívá, že pro ty, kteří se chtějí naučit litevsky, je to otázka půl roku. Někteří jsou schopni po necelém roce stráveném v Litvě hovořit plynně.

Jak vidí Litvu cizinci?

Jednou z částí mentorského programu je i sociologický průzkum Litva očima cizinců. Podle Jekatěriny se našli i tací, kteří považují Litvu za část bývalé Jugoslávie. „Slyšet něco takového je opravdu zvláštní, když víte, že většina lidí přijíždí z Evropy.“ Odpovědi bývají opravdu různé, ale většina z respondentů naštěstí ví kam jede a už o naší zemí nějaké informace má.