Tartuská univerzita - vědecké centrum Estonska

Liina Havlíčková, bioložka, členka Česko-estonského klubu

Tartuská univerzita (UT) se nachází ve druhém největším městě Estonska – v Tartu – a jde o univerzitu státní. Jedná se o největší a nejprestižnější vysokoškolskou instituci v zemi, jedinou z Pobaltí patřící mezi 1,2% špičkových světových univerzit, a nejlepší instituci terciárního vzdělání v „Nové Evropě“.[1] Více než polovina estonských vědeckých publikací pochází právě od vědců z UT. Patří mezi 1% nejvíce citovaných univerzit a výzkumných center na světě a 54 vědců z UT se řadí ke světové špičce (1%) nejvíce citovaných výzkumníků.

Od královských počátků po mezinárodní centrum vědy

Tartuská univerzita byla založena v roce 1632 švédským králem Gustavem Adolfem II. jako Academia Gustaviana a je jednou z nejstarších univerzit v severní a východní Evropě. Podle modelu švédské univerzity v Uppsale se skládala ze 4 fakult – filozofie, práva, teologie a medicíny. V roce 1710 byla univerzita z důvodu severní války uzavřena. Znovuotevřena byla až roku 1802 jako ruská univerzita, jejímž oficiálním vyučovacím jazykem byla němčina; během 19. století se stala mezinárodním centrem vědy. Mezi zdejší studenty nebo profesory patřila taková jména jako Moritz Hermann Jacobi (vynálezce galvanoplastiky), Karl Ernst von Baer (zakladatel teorie evoluce a současné embryologie) či Alexander Schmidt (zakladatel teorie krevní transfuze a principů zabraňujících srážlivosti krve). V roce 1909 získal Wilhelm Ostwald, jeden ze zakladatelů fyzikální chemie, Nobelovu cenu v oblasti chemie za objevy učiněné právě na UT.

Boj za zachování estonské kultury

Estonské národní obrození, které má své kořeny v 50. letech 19. století, vedlo k postupné organizaci estonských studentů. Literární večery, kde byly předčítány kapitoly z estonského národního eposu Syn Kalevův (Kalevipoeg), se staly základem Estonské studenské společnosti (Eesti Üliõpilaste Selts, EÜS), jež byla založena v Tartu roku 1870. Až do roku 1936 byli členy EÜS bez výjimky studenti UT. Koncem 19. století vlna rusifikace vyústila v zavedení ruštiny jako oficiálního vyučovacího jazyka na univerzitě. Navzdory významným strukturálním změnám té doby si však univerzita dokázala udržet mezinárodní úroveň vědeckého výzkumu.

V roce 1918 Estonsko vyhlásilo samostatnou republiku a v roce 1919 byla Tartuská univerzita obnovena s výukou výhradně v estonštině, studium zde vystavělo základy pro rozvoj národní kultury. Sovětská okupace a následná druhá světova válka v roce 1940 znamenala ukončení činnosti studentských spolků a akademických kruhů, a rovněž přerušení vědeckých kontaktů se západoevropskými univerzitami. Od roku 1944 došlo k nahrazení učebních osnov po vzoru Sovětského svazu, byly zavedeny povinné předměty dle marxisticko-leninské ideologie, studenti i profesoři byli tvrdě pronásledováni či deportováni do Gulagu. Nicméně i v této temné době zde vznikaly práce s globálním významem, například v oblasti sémiotiky od Jurije Lotmana či estonské a ugrofinské fonetiky od Paula Arista.

Špičkoví vědci a centra excelence

V roce 1991 po znovuosamostatnění Estonska bylo opět možné obnovit univerzitu v estonském stylu, s estonštinou jako oficiálním jazykem. UT je jedinou estonskou klasickou univerzitou typu universitas s vědeckým výzkumem v oblasti humanitních, sociálních a přírodních věd, lékařství i v technických oborech. K nejvýznamnějším úspěchům patří objevy na poli laserové medicíny, materiálové vědy, laserové spektroskopie, molekulární a buněčné biologie, biochemie a psychologie. 8 vědců z UT patří mezi nejvlivnější světové vědce se zaměřením na přírodní vědy: např. Urmas Kõljalg a Leho Tedersoo náleží ke špičce v oboru mykologie, Kessy Abarenkov v informatice biodiverzity a Heikki Junninen v atmosférické fyzice.

Evropský fond pro regionální rozvoj poskytl financování výzkumu pro období 2016-2023 třem centrům excelence řízeným Tartuskou univerzitou. Cílem Centra pro genomiku a translační medicínu je aplikovat data ze studia lidského genomu na prevenci onemocnění, diagnostiku a klinickou péči. Centrum molekulárního buněčného inženýrství se zaměřuje na výzkum chemické a genetické modifikace živých buněk za účelem získání dalších poznatků vedoucích ke vzniku nových léků a k efektivnější výrobě chemikálií. Cílem Centra pro nové materiály a technologie pro systémy skladování a úpravy energie je vyvinout funkční materiály šetrné k přírodě a udržitelné energetické, senzorické a nanoelektronické technologie.

Cesta k personalizované medicíně

V roce 2001 byl na UT založen estonský projekt Genome – biologická databáze a biobanka populace. V současnosti věnovalo biobance svůj genom zatím 200 000 dárců, což představuje 20% dospělé populace Estonska, přičemž velikost vzorku dobře reprezentuje strukturu obyvalstva, co se týče věku, pohlaví i geografie. Analýza DNA dárců umožňuje každému z nich sestavení osobní genetické zprávy, která přispívá k pochopení různých zdravotních rizik a odlišných reakcí estonského obyvatelstva na tentýž lék. Tato databáze hraje důležtou roli pro estonskou i světovou vědu a je velkým krokem k personalizované medicíně. Plánem pro období 2019-2022 je vývoj informačních a legislativních řešení s cílem chránit zájmy dárců genomu.

Výzkum nemoci COVID-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2

Estonská vláda alokovala finanční zdroje na pokračování výzkumu tartuských vědců v oblasti šíření COVID-19 a monitorování viru v odpadních vodách i pro rok 2021. První tým vědců provádí extenzivní studii založenou na dotazování náhodného statistického vzorku 16 000 – 20 000 symptomatických i asymptomatických osob napříč Estonskem. Cílem je vytvoření databáze k mapování a modelování šíření nemoci. Druhý vědecký tým pracuje na systému včasného varování před výskytem koronaviru SARS-CoV-2 založeného na analýze odpadních vod. Vědci navíc plánují využít analýzu genomu poskytnutou estonskou biobankou k nalezení možných forem genů chránících před vážnými projevy nemoci – někteří lidé například mohou být vůči viru imunní díky zvláštnosti jejich genomu.

UT je bez nadsázky předním výzkumným a vzdělávacím centrem v Estonsku, a rovněž působištěm několika nejnadanějších hlav v globálním měřítku. Budoucnost Tartuské univerzity určitě ještě přinese mnoho průlomů na poli vědy. Vivat academia! Vivant professores!

Seznam literatury

https://www.ut.ee/en/university

https://www.timeshighereducation.com/news/best-universities-new-europe-ranking-2018