Filip Jan Zvolský, režisér, textař, člen Česko-estonského klubu
Rád bych se s Vámi podělil o zkušenost, jak obyčejný Čech přijde k lásce k Estonsku. A kupodivu ta cesta vede přes Prahu a její pověsti. V roce 2012 jsem totiž v rámci Muzea pražských pověstí a strašidel vydal knihu pověstí „Tajemství pražských půlnocí aneb strašidla a pověsti staré Prahy“. Tuto knihu společně s muzeem objevila estonská spisovatelka a překladatelka Loone Ots při své návštěvě Prahy a rozhodla se o ni podělit s Estonci. A jelikož je to žena činu, začala ji překládat a našla nakladatele. Já mezitím žil s pocitem, že jde jen o milý, ale takový nadšenecký počin, který nebude mít reálný výsledek. A najednou mi Loone psala, že 16.11.2019 je prezentace knihy „Vana Praha legendid ja kummitused“ v Tallinnu a o den později v Tartu. Ihned jsem věděl, že u toho musím být. A byl. Přiletěl jsem a Tallinn jsem si na první pohled zamiloval. Zdá se rovněž, že i Estonci si oblíbili pražské pověsti, a kniha se dostala mezi 10 nejprodávanějších.
Tím začalo naše velké přátelství s Loone, a také další spolupráce. I když na ni jsme si počkali až do jara. A protože jsme oba duše divadelní a divadla byla tou dobou v obou zemích uzavřena, začali jsme spolu spřádat plány na to, jak připravit něco, čím bychom se ohlédli za nelehkým jarem zpětně. A tak vznikla divadelní hra „Láska v karanténě“.
Zní to jednoduše: „vznikla hra“, ale jednoduché to nebylo, i když inspirace se sklenula mezi Prahou a Tallinnem tak silná, že hra vznikla ve čtyřech dnech. Využili jsme samozřejmě moderní technologie Google documents, tedy sdíleného dokumentu, do nějž jsme oba psali. Loone ženské postavy a já ty mužské. Bylo úžasné sledovat myšlenky a nápady toho druhého, které se rodily doslova před očima a děj posouvaly dál. Měli jsme sice dopředu dánu jakousi dějovou linii, ale mnohdy nás nápady a myšlenky vedly trochu jinam, což bylo zajisté dobře. Zažili jsme i chvíle, kdy jsem si říkal, jak by bylo skvělé, kdyby její postava zareagovala tak a tak… a najednou vidím, jak Loone přesně to píše.
Základem hry jsou tři příběhy partnerských dvojic, které spolu stráví 40 dní v karanténě. Ženské postavy jsou vždy z Estonska a mužské z Čech. Budoucí divák se tak něco málo dozví o obou kulturách. To hlavní je ale samozřejmě to, co se odehrává mezi postavami.
Čtyři předvelikonoční dny psaní – čtyři dějství. Hra vznikla v angličtině a oba jsme záhy naše společné dílo přeložili do svých rodných jazyků. Tím ovšem opět neskončila naše spolupráce, byť další pokračování už bylo oddělené. Domluvili jsme se, že v době uzavřených divadel uděláme streamované scénické čtení, a to v obou zemích ve stejný okamžik. Loone předtočila a ještě více rozehrála příběhy tří dvojic s herci v Tallinnu a sama četla na kameru režijní poznámky. Já se rozhodl pro lehce odvážnější řešení – live stream. Oslovil jsem tři herecké dvojice, které spolu opravdu žijí v partnerském vztahu, a tak karanténu prožily spolu. Naše verze tedy byla technicky složitější, více improvizovaná, ale vše se zdařilo a obě verze můžete najít na internetu dodnes.
Tato hra mi přinesla ještě další plus. Každý přesah hranic všedního dne – a to spolupráce neznající hranice států jistě je – přináší další nečekaná setkání. A tak jsem se setkal s paní Iivi Zájedovou a záhy se rád přihlásil do Česko-estonského klubu, přičemž pevně věřím, že to přinese opět nové možnosti spolupráce na česko-estonském poli působnosti.
Související
Estonsko a estonština v bodechPokud byste si totiž snad mysleli, že jednou knihou a jedním dvojitým scénickým čtením naše spolupráce s Loone skončila, to byste se mýlili. Jakmile to bude možné, chceme hru nazkoušet v Čechách i Estonsku a jevištní premiéry udělat ve stejný den (já se svým Divadlem Apropo). A aby vše bylo dovedeno k dokonalosti, chceme se s nimi vzájemně navštívit ve svých zemích. U toho by rozhodně Česko-estonský klub neměl chybět. Jsem také přesvědčen, že do světa společné tvorby se s Loone určitě opět vydáme, jen co přijde nápad na ideální hru.
No a aby ani knižní svět nebyl ochuzen o další spolupráci, Loone právě nyní překládá moji knihu pro děti „Bája v království času“. Ostatně Bája se do Království času dostává skrz Pražský orloj a já se skrz pražské pověsti dostal do krásného a dosud pro mě neznámého světa – Estonska, které je mým „královstvím báječného času“.
Estonská verze Lásky v karanténě:
Česká verze Lásky v karanténě: