Marta Ulrychová, kulturní antropoložka
Je všeobecně známo, že Estonsko se svým více než jedním miliónem obyvatel patří k nejmenším evropským zemím, mnohem menším než je Česká republika. Znalost reálií o této pobaltské zemi se u průměrného občana ČR zpravidla omezí na hlavní město, přibližný počet obyvatel, komplikovaný jazyk či na její úspěchy v digitalizaci státu. U absolventa univerzity již lze předpokládat jisté povědomí o proslulé univerzitě v Tartu, u lingvistů obeznámenost s „tartuskou“ školou, u hudebníků znalost svébytného folkloru, rozvinuté sborové kultury, hudby Arva Pärta a dalších skladatelů. Aby se tyto nahodilé informace a útržky ve vědomí občanů různých zemí propojily a vytvořily ucelenější systém, o to se stará řada ambasadorů narozených v Estonsku, ale žijících v zahraničí. V naší republice k nim patří Iivi Zájedová, zakládající členka Česko-estonského klubu působící v ČR.
Paní Zájedová připravila v Praze řadu kulturních pořadů a akcí, s jejichž pomocí se snaží seznámit naše občany s Estonskem, se stejným zápalem se však stará i o propagaci české kultury v Estonsku.[1] Za všechny akce jmenujme seznámení s českými lidovými tanci, pořad, který spolu se studenty pražské taneční konzervatoře (PTK) připravila ve spolupráci s velvyslanectvím naší republiky v Tallinnu, Tartu a Rakvere. Sama má jako bývalá tanečnice pražského Národního divadla k tanci a hudbě blízko. Její pozornost se proto soustředila mimo jiné na působení estonských folklorních souborů doma i v zahraničí. V rámci výzkumných prací objela mnoho zemí (USA, Austrálie, Kanada, Anglie, Německo, Švédsko atd.), v nichž žije větší estonská diaspora. Takto, jako odbornici obeznámenou s touto problematikou, ji poznali i badatelé z řad etnografů a folkloristů, na jejichž konferencích a kolokviích o této a podobné tematice pravidelně referuje. Připomeňme zejména její účast na sympoziu konaném v Praze (Podzim 2017, Akademie múzických umění), kde referovala na téma Estonské folklorní slavnosti – politicky korektní forma 2. poloviny 20. století. O činnosti folklorních souborů v estonských diasporách, o „Lesní univerzitě“ (MÜ) poblíž Toronta apod. Vystoupila i na 10. konferenci spolku Genius loci českého jihozápadu v říjnu roku 2016 v Rokycanech na téma Úloha kulturních festivalů Estonců v exilu. S tímto spolkem zůstává spojena i nadále. O dva roky později v listopadu přednesla na konferenci téhož spolku pořádané ve stejném městě u příležitosti stého výročí vzniku Estonské a Československé republiky příspěvek o atributech estonské státnosti[2] Na konferenci věnované historickým stavebním památkám, kterou multidisciplinární spolek Genius loci českého jihozápadu pořádal v září téhož roku v západočeských Přešticích, referovala o rekonstrukci historické památky v Raadi a památkové péči v Estonsku. K činnosti v tomto spolku se přihlásila i letos příspěvkem o Tallinnu jako hanzovním městě.[3]
19. Zájedová je také pravidelnou účastnicí kolokvia Od folkloru k world music, jež je součástí Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou. V roce 2017 zde vystoupila s příspěvkem Pokřivené zrcadlo folkloru, v němž podala historický přehled vývoje folklorního hnutí v Estonsku od poloviny 19. století do současnosti.[4] Kolokvií se zúčastnila i v následujících letech, tedy i v červenci loňského roku, kdy zde přednesla příspěvek s názvem Svět vytvořený runovými písněmi: propojení prostoru a hudby v tvorbě Veljo Tormise.[5] Doufejme, že se s I. Zájedovou budeme setkávat i v budoucnu, a to nejen v rámci výše uvedených pravidelných akcí.
[1] Od roku 1990 byla Iivi Zájedová předsedkyní pobočky Československo-estonského sdružení Tallinn v Praze (předseda v Tallinnu Ago Vilo)
Související
Estonsko a estonština v bodech[2] Zájedová, Iivi 2019: Sto let od vyhlášení Estonské republiky. In: Sborník XIV. Konference Genius loci českého jihozápadu. Rokycany: Muzeum dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, s. 118-129.
[3] Konferenční sborník vyjde v příštím kalendářním roce.
[4] Zájedová, Iivi 2017: Pokřivené zrcadlo folkloru (Na příkladu estonských národních tradic). In: Od folkloru k world music: Zrcadlení. Náměšť nad Oslavou: Městské kulturní středisko, s. 77-91. Na kolokviu O paměti 2018 vystoupila s příspěvkem Éra estonské migrace a důležitost zachovaní kulturní paměti a na kolokviu Spiritualita 2019 s příspěvkem Estonský festival „Laulupidu“ a spiritualita.
[5] Zájedová, Iivi 2020: Svět vytvořený runovými písněmi: propojení prostoru a hudby v tvorbě Veljo Tormise.