Iivi Zájedová, předsedkyně Česko-estonského klubu, viceprezidentka EWC
Letos slaví Česko-estonský klub, který byl založen na večeru Res Baltica (1. – 2.2.1991) v Realistickém divadle na Smíchově, 30. výročí svého vzniku.[1] Cílem klubu je pokračovat v činnosti neformálního sdružení působícího v Československé republice před druhou světovou válkou a Baltského svazu (Läänemere Liit), byť se jedná o návaznost spíše symbolickou. Vytvoření Česko-estonského klubu (dále jen ČEK-TEK) bylo spontánní reakcí na vývoj v tehdejším Pobaltí a jeho první aktivity tudíž přirozeně směřovaly k podpoře obnovení nezávislosti Estonska. V době formálního vzniku Česko-estonského klubu již existovaly společnosti jako Litevská společnost, Lotyšský klub, pobočka Československo-estonského sdružení Tallinn v Praze.
Od svého vzniku klub úzce spolupracoval zejména s Baltským svazem, s nímž bylo společně uspořádáno mnoho akcí, například demonstrativní průvod v Praze k místům bývalých velvyslanectví Estonska (též Litvy a Lotyšska), nebo rozšiřování časopisů a letáků k 51. výročí anexe pobaltských států Sovětským svazem apod.[2] Stejně tak se zúčastnila společných akcií i pražská pobočka Estonsko-československého sdružení v Praze a o událostech a životě v Estonsku jsme se dovídali právě z časopisu této společnosti.[3]
Členem klubu jsou především překladatelé, lidé z akademických, vědeckých a jiných kruhů. ČEK-TEK není velký spolek, má přibližně 50 členů, je členem Estonské světové rady EWC/ÜEKN a Společenství estonských kulturních spolků (EKSÜ).[4] V Praze díky Ludmile Němcové úspěšně spolupracujeme s islandskou sekcí Severské společnosti.[5] Základní myšlenka spočívala v tom, že Island byl první zemí, která uznala obnovené samostatné Estonsko. Klub také v Praze připravoval estonskou část několika kulturních festivalů ve spolupráci s kulturním centrem Skandinávský dům.[6] Členové klubu navštěvují i přátele z jiných měst republiky. Například jsme navštívili řeholní sestru Vojtěchu Zikešovou z Kongregace Sester Neposkvrněného Početí Panny Marie III. řádu sv. Františka z Assisi v Olomouci, která žila v Estonsku několik let, mluví plynule estonsky a po návratu na Moravu založila kavárnu „Õde“, kde můžete ochutnat estonské speciality.
Činnost klubu se po mnoho let ubírala dvěma hlavními směry. Jedním je vydávání publikací Česko-estonského klubu o Estonsku a tím druhým je organizování, koordinace a řízení různých výstav a akcí. Klub pravidelně pro své členy pořádá kulturní večery, jako jsou oslavy estonského státního svátku, svatojanské večery, vánoční setkání a pro širší veřejnost odborné semináře, večery estonské poezie a literatury, výstavy, jako například estonská architektura, divadla nezávislého Estonska, Města Estonska, Estonská literatura v českých překladech, Estonské slavnosti tance atd.[7] Členové klubu též organizovali nebo se podíleli na zajištění filmových produkcí animátora Priita Pärna Jaro, Tajemství Kaali[8] a filmu Kořeny[9], setkání s režisérem Arvem Ihem, jenž natočil první filmovou koprodukci estonského hraného filmu s účastí České republiky Karu süda – Medvědí srdce.[10] Členové klubu pomáhají při přípravách a natáčení filmu Leegion 1945 v rámci projektu WaR Productions, KVH Schwarzwald.[11] Pro veřejnost byly uspořádány Estonské dny v Praze, naposledy s účastí Praha TV v kinosálu Městské knihovny.[12] V rámci Estonských dnů byly zorganizovány procházky Prahou po místech spojených s Estonskem a Česko-estonským klubem.[13] Cílem ČEK-TEK je mimo jiné podpora mladých Estonců v mnoha ohledech a k tomu měl klub možnost vyslat svou mladou delegátku na festival ESTO.[14]
Mezi aktivity klubu a jeho členů patří publikační a mediální činnost jako Nová Baltika a Balt-East.[15] V roce 2008 vyšla kniha Malé Estonsko v Česku/ Väike Eesti Tšehhis, která byla věnována výročí vzniku ČEK-TEK. V knižních publikacích vyšly Slovník pobaltských spisovatelů, Pobaltská regionální spolupráce: kooperace v regionu 1991-1997 očima Estonské politické historiografie. Články a příspěvky od členů klubu jsou zveřejňovány také v novinách a v časopisech.[16] Mediálně je klub viditelný od roku 1991-1992 v Českém rozhlasu, v roce 2003 vysílalo Rádio Svobodná Evropa v přímém přenosu naši akci Estonsko, malá země – velká literatura, a v roce 2019 u příležitosti Estonských dnů v Praze připravila Praha TV reportáž.
V roce 2013 vznikla v Česko-estonském klubu myšlenka Eesti Tuba – setkávání v rámci klubu, kde se mládež a děti učí estonský jazyk, a také tráví čas společně s dospělými. Hlavním konceptem Eesti Tuba je setkávání se Estonců, estofilů nebo přátel estonské kultury žijících v Praze při různých aktivitách.[17]
e-mail: cek-tek.praha@gmail.com
Klub umísťuje přehled aktuálních pořádaných akcí i novinek z Estonska na Facebook
[1] Viz čl. Opoziční uskupení Baltský svaz
Související
Estonsko a estonština v bodech[2] Více v Malé Estonsko v Česku – Väike Eesti Tšehhis, Nakladatelství Balt-East, Praha 2008
[3] Předsedou Estonsko-československého sdružení v Tallinnu byl Ago Vilo, v Praze Iivi Zájedová
[4] Počet Estonců v České republice se pohybuje kolem 200 osob.
[5] Společně uspořádali několik úspěšných kulturních večerů v Mánesu a v Klubu Lávka. Doc. Ing. Ludmila Němcová, CSc. je členkou výboru Severské společnosti a předsedkyní její islandské sekce a zároveň členkou ČEK-TEK, viz Malé Estonsko v Česku – Väike Eesti Tšehhis, Nakladatelství Balt-East, Praha 2008
[6] viz čl. Estonské akce Skandinávského domu
[7] Více Malé Estonsko v Česku – Väike Eesti Tšehhis, Nakladatelství Balt-East, Praha 2008
[8] „Kevade“ a „Kaali saladus“ přeložil David Pliska
[9] „Poéma o lásce“ Nora Särak a „Čekání na zázrak“ Aljona Suržikova
[10] Členka klubu Jana Tomsová je filmová producentka.
[11] Celý projekt je koncipován jako hraný dokument, kdy budou scény doplněny estonským mluveným slovem. Tak budou nastíněny stěžejní mezníky a nelehká situace Estonců, kteří na konci války ocitli daleko od domova. Hlavním cílem je rozšíření všeobecného povědomí o jejich dalším osudu na sklonku druhé světové války. Více na Youtube kanál – WaR Production
[12] Estonské dni proběhly v roce 2005 (Akademie Věd) a v roce 2018/EV 100 (Hamu).
[13] Členka klubu Veronika Škvárová připravila popis trasy tak, že již k vycházce nepotřebujete mapu.
[14] Dny ESTO znamená setkání Estonců ze zahraničí na festivalu za každých 4-5 roku. Během několika dnů se v roce 2019 odehrávaly v Helsinkách, v Tartu a v Tallinnu různé akce a aktivity. viz http://estofestival.com/en/
[15] Např. od estofilů Vladimíra Macury, Naděždy Slabihoudové, cestopis Josefa Miškovského https://www.databazeknih.cz/nakladatelstvi/balt-east-451?typ=&orderBy=rn&pageNumber=4
https://www.booktook.cz/p/male-estonsko-v-cesku-vaike-eesti-tsehhis/https://www.databazeknih.cz/nakladatelstvi/balt-east-451?typ=&orderBy=rn&pageNumber=3
[16] Ekonom, Mezinárodní politika, Perspectives: Review of International Affairs, Europeum/Integrace, Plav,
Mezinárodní politika, Navýchod, Cestománie, Plav, Český lid, Geografické rozhledy, Listy atd. Ve sbornících Středoevropské politické studie, Institut politologických studií FSV UK, Právnická fakulta Univerzity Palackého: Academic Press atd.
[17] Setkání v Eesti Tuba připravují Piret Pedas, Ene Päts, Karmen Ong-Korček a Iivi Zájedová.