Veronika Škvárová, členka ČEK-TEK
Pro zájemce zde přinášíme návrh na procházku Prahou po místech spjatých s Estonskem, Estonci, Česko-estonským klubem (ČEK-TEK) a dalšími dvěma pobaltskými státy. Během tohoto putování se z následujícího textu dozvíte zajímavé informace, které není jednoduché zjistit z jiných zdrojů. Popis trasy je koncipován tak, že již k vycházce nepotřebujete mapu.
Výchozí bod: zastávka MHD Ruská u Estonské ulice
Konec trasy: Modrý dům, sídlo Česko-estonského klubu, nejbližší MHD: Hradčanská
Délka: 12 km
Od startu se vydejte směrem nahoru, na přechodu přejděte kolmo hlavní ulici a vystoupejte po schodech do vilové čtvrti. Zahněte doprava do ulice Na Šafránce a dejte se hned první ulicí vlevo a ocitnete se v Estonské ulici. Odtud se vydejte opět první ulicí vlevo (Hradešínská) a tou až na konec do parku, kde po pravé straně v č. p. 3 sídlí lotyšské velvyslanectví. V parku zabočte vpravo a projděte jím kolem Husova sboru až k vodárenské věži v Korunní ulici (1). Od věže pokračujte rovně dolů, za prvním parkem odbočte vlevo a jděte ulicí Slezskou až na náměstí Míru. Část tohoto úseku si můžete zpestřit projitím sadů Svatopluka Čecha, které zde k ulici přiléhají. Projděte náměstí Míru při pravé straně a pokračujte z něj dolů ulicí Anglickou, držte se její pravé strany. Na druhé křižovatce si všimněte hned na prvním domě v Balbínově ulici pamětní desky litevského obrozence (2). Pokračujte rovně dolů stále ulicí Anglickou až na křižovatku s ulicí, po níž jezdí tramvaje (Škrétova). Zde vpravo a na další křižovatce sejděte šikmo po schodech do parku za Národním muzeem. Projděte rovně podchodem a dojděte před hlavní budovu NM a dále rovně až před novou budovu NM (dříve Federální shromáždění, potom rádio Svobodná Evropa). (3) Odtud se vydejte přes přechod pro pěší na Václavské náměstí. Běžte dolů až k ulici s tramvajovými kolejemi. Zde odbočte vpravo do Jindřišské ulice a pokračujte rovně až k Jindřišské věži. Za ní odbočte vlevo ulicí s tramvajovými kolejemi (Dlážděná) a jděte rovně až k budově Masarykova nádraží. Za jeho budovou a zastávkou tramvaje odbočte vpravo do ulice Na Florenci. Dále projděte průchodem v domě č. p. 7 a vyjděte v ulici Na Poříčí. Zde zahněte vlevo podél paláce Archa (4) a pokračujte rovně až na náměstí Republiky, kde ulice končí. Z náměstí se vydejte vlevo, minete gotickou Prašnou bránu a za ní odbočte vpravo do ulice Na Příkopě, která vás dovede do dolní části Václavského náměstí. Zde odbočte vpravo do ulice Na Můstku. Pak první ulicí vlevo (Rytířská), kde po pravé straně v č. p. 27 sídlí Maďarské kulturní středisko (5). Pokračujte rovně na náměstí Uhelný trh a dále rovně mírně doleva stáčející se ulicí Martinskou. Těsně před kostelem Sv. Martina ve zdi odbočte do uličky vlevo a projděte průchodem na Národní třídu. Zde se dejte vpravo a pokračujte až k Vltavě. Po pravé straně ulice v č. p. 11 sídlí Národní kavárna (6), po levé straně nepřehlédněte Národní divadlo (7). Přejděte most Legií a hned za ním zabočte vlevo na Janáčkovo nábřeží. Dál druhou ulicí vpravo (Vodní) a to až na její konec před Švandovým divadlem (8). Před divadlem udělejte vpravo v bok a odtud stále rovně po ulici s tramvajovými kolejemi cca. 1 km. Ihned za prvním přechodem pro chodce minete vlevo odbočku do Kinského zahrady (9). Za prvním blokem domů si cestu můžete zpestřit tím, že vystoupáte vlevo do mírného kopečka do aleje Obětí totality a na jejím konci sestoupíte zpět na hlavní ulici, zde se nazývá Újezd. Dále rovně, přejděte na pravou stranu ulice. Za průchodem u Českého muzea hudby končí ulice Újezd a začíná ulice Karmelitská, a hned první dům po pravé straně č. p. 8 je Rohanský palác, dnes sídlo MŠMT (10). Dále stále rovně až na Malostranské náměstí, zde hned na kraji odbočte do podloubí vlevo, dojděte na konec chodníku, zabočte vpravo a projděte podél Lichtenštejnského paláce po levé straně (11), na konci paláce odbočte vpravo dolů. Sejděte na zastávku tramvaje, přejděte koleje a z náměstí pokračujte vpravo ulicí Mosteckou směr Karlův most. Ještě před mostem ale odbočte vpravo do ulice Lázeňská. Touto ulicí stále rovně, stočí se vlevo na Velkopřevorské náměstí a dále na lávku přes Čertovku. Za lávkou zahněte vpravo, obejděte poslední dům vlevo a ocitnete se na začátku ulice Na Kampě. Ihned první dům vlevo je sídlem estonského velvyslanectví (12). Pokračujte rovně ke Karlovu mostu, podejděte ho a za ním vpravo do ulice U Lužického semináře. Touto ulicí stále rovně, držte se vlevo až dojdete ke světelné křižovatce. Tu přejděte rovně až k parku na Klárově a ke stanici metra Malostranská, a dále rovně mírně do kopce po ulici Klárov (jezdí po ní tramvaje) až k hotelu Hoffmeister v zatáčce (13). Od hotelu se vydejte vpravo nahoru po schodech a po chodníku, až podejdete lávku. Vyjděte na ni, přejděte ji a v parku se dejte doleva na vyhlídku na Prahu. Pokračujte po asfaltové cestě až k soše J. Zeyera po pravé straně, cca 50 m (14). Za sochou kráčejte vpravo, vraťte se na lávku, za ní vlevo zpět na chodník do místa, odkud jste na lávku odbočili. Postavte se k lávce zády a pokračujte rovně podél ulice s tramvajovými kolejemi. Po cca 200 metrech před sebou uvidíte přísně střeženou budovu izraelského velvyslanectví. Těsně před ním odbočte vpravo do ulice Na Špejcharu a po 50 m stojí vlevo Modrý dům, před nímž tato procházka končí (15).
—————–
1) U vodárenské věže v Korunní 75 je restaurace U Vodárny, kde ČEK-TEK pořádal několik výročních akcí.
2) Pamětní deska: v domě na rohu Anglické a Balbínovy ulice pobýval koncem 19. století litevský národní obrozenec, lékař Jonas Basanavičius, který v Praze začal vydávat první litevské noviny Aušra (Úsvit)
3) Nová budova Národního muzea: v letech 1991-92 v prostorách tehdejšího Federálního shromáždění sídlila kancelář designované velvyslankyně Estonska v Československu paní Iivi Zájedové. Ve vedlejší budově Státní opery v roce 1990 zkompletoval český estofil Vladimír Macura a Iivi Zájedová sebrané podpisy české veřejnosti na podporu nezávislosti Estonska. Podpisy byly zaslány na Helsinskou konferenci 75. Později v budově sídlilo rádio Svobodná Evropa, vysílalo odtud i do Estonska. Ve staré budově NM (v kapitoliu) proběhla v únoru až březnu 1998 výstava „Divadlo nezávislého Estonska“.
4) V paláci Archa sídlilo v meziválečném období velvyslanectví Estonské republiky.
5) Maďarské kulturní středisko: od roku 2010 zde ČEK-TEK pořádá různé kulturní akce pro veřejnost. Ve stejné ulici (Rytířská) v č. p. 31 byla v roce 2003 uspořádána výstava map estonských měst.
6) Národní kavárna: v době 2. světové války se tu scházeli pražští Estonci. Vedle v č. p. 7 v divadle Viola pořádal český estofil V. Macura od roku 1988 estonské literární večery. Nyní zde lze v několika inscenacích vidět herečku estonského původu Lilian Malkinu. Ve vedlejší hlavní budově Akademie věd byly v květnu 2005 uspořádány první Estonské dny, konaly se tu výstavy „Estonská akademie věd v dokumentech“ a „Čas kronik“ uspořádané ve spolupráci s Akademií věd ČR, Estonskou akademií věd a Estonskou národní knihovnou. Výstavy byly doplněny přednáškami na historická témata.
7) Národní divadlo: v letech 1981-1997 byla členkou baletu Estonka I. Zájedová. V roce 1983 zde v Prodané nevěstě zpívala roli Mařenky estonská operní diva Anu Kaal v estonštině. Kuriozitou je, že v jednom představení slavné české opery ztvárnily hlavní role Estonky.
8) Švandovo divadlo: český estofil V. Macura uspořádal 1. – 2.2.1991 spolu s Baltským svazem (zal. 1974) večer Res Baltica. Byly zde uvedeny scény přibližující okolnosti, za kterých byly baltským státům vnuceny vojenské základny, citovány rozhovory se Stalinem a Molotovem, text tajného protokolu paktu Molotov-Ribbentrop z konce třicátých let. Přítomní byli i představitelé Charty 77, československý ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier. Na večeru byl založen Česko-estonský klub.
9) Kinského zahrada: v červnu 2017 v letohrádku Kinských uspořádala ČEK-TEK ve spolupráci s Velvyslanectvím Estonska výstavu s vernisáží a přednášku o festivalech estonských lidových tanců.
10) Rohanský palác: též Kuronský palác, v letech 1799-1811 patřil kuronským vévodům (Kuronsko byl tehdejší autonomní stát v rámci Litevského velkoknížectví, resp. polsko-litevského státu, nacházelo se na území dnešního západního a jižního Lotyšska). Kuronští vévodové vlastnili v českých zemích i další majetky v ratibořickém a náchodském panství, vč. zámků Náchod a Ratibořice, a dcera posledního kuronského vévody Petra Birona se jmenovala Kateřina Vilemína Zaháňská. V Čechách je známa jako „paní kněžna“ z Babičky B. Němcové.
11) Lichtenštejnský palác, dnes sídlo Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění; Katedra tance HAMU a Tallinnská univerzita spolupracují od roku 2008. V únoru 2018 se zde konaly Estonské dny s bohatým kulturním programem ve spolupráci s Estonským velvyslanectvím.
12) Estonské velvyslanectví: dům U modré lišky ze 17. stol., velvyslanectví zde sídlí od roku 1997. V domě bydlel v letech 1935 – 1948 Jiří Voskovec. Jednou do měsíce se tu koná Eesti Tuba ČEK-TEK.
13) Hotel Hoffmeister: v roce 1994 zde došlo k setkání estonského prezidenta Lennarta Meriho s členy ČEK-TEK, kteří zazpívali estonskou hymnu v estonštině. Sám L. Meri byl překvapen, že se ve střední Evropě zpívá estonská hymna v estonštině.
14) Pomník J. Zeyera: ztělesňuje Olgerda Gejštora a Annu Jagellonskou. Olgerd Geištor je Zeyerovo epické dílo odehrávající se v prostředí Litvy v rámci polsko-litevského státu, Zeyer se o Litvu poměrně dost zajímal.
15) Modrý dům a kaple sv. Jana – sídlo ČEK-TEK, který byl založen v únoru 1991. Účelem klubu bylo získání podpory české veřejnosti pro obnovení nezávislosti pobaltských států v době, kdy byly ještě pod okupací SSSR. Náplní činnosti klubu je propagace estonské kultury v ČR a vydávání časopisu, jenž by informoval o dění v Estonsku (klub založil nakladatelství Balt-East). Kaple sv. Jana byla postavena v roce 1995 a slouží potřebám Obce křesťanů. Česko-estonský klub se tu několikrát do roka pravidelně schází.