Vladimíra Mináriková, ekonomka
Území Estonska se skládá z pevniny a 2222 ostrovů v Baltském moři. Říká se, že je to země tisíců ostrovů. Během svého více než pětiletého pobytu v Estonsku jsem navštívila sedm z nich: Saaremaa, Muhu, Hiiumaa, Vormsi, Kihnu, Naissaar a Aegna. Byly a stále jsou pro mě lákavými místy, kam se Čech nedostane každý den. Jsou krásné a rozmanité co do rozlohy, počtu obyvatel, polohy v moři, a i počasí. Největší z nich, ostrov Saaremaa, vypadá skoro jako pevnina. V jeho hlavním městečku Kuressaare to žije, naleznete zde supermarkety, hrad, jezdí se tam po vyasfaltovaných silnicích. Naopak např. na ostrově Naissaar (v překladu Ženský ostrov) nebyla žádná restaurace, bistro či malinký obchůdek, kde byste si koupili alespoň rohlík. Plulo se na něj bárkou, která se natolik kymácela ze strany na stranu, že se každou chvíli čekalo, že půjde ke dnu. Avšak ta absolutní nádhera na ostrově, překrásné pláže, celý ostrov zalesněný a úplně plný borůvek! Modro a modro. „V letech 1949-1953 byla uprostřed ostrova vybudována továrna na námořní miny a rozsáhlé skladiště pro úschovu vyrobených min. Celý výrobní komplex podléhal přísnému režimu utajení, byl obehnán několika ploty z ostnatého drátu a obklopen bezpečnostními zónami hlídanými nejmodernějšími zabezpečovacími systémy. S přístavem a kasárnami byl spojen úzkorozchodnou železnicí.” [1] Tato železnice tam ještě zůstala, stejně tak i obrovská hromada starých prázdných min.
Na největší souostroví, Saaremaa a Muhu [2], se můžete přepravit letadlem, ale přirozenější a zážitkovější je necelá půlhodinka plavby trajektem nejprve na menší ostrov Muhu, který je s ostrovem Saaremaa spojený uměle vytvořeným náspem. Když přejíždíte násep autem, cítíte jakýmsi způsobem uvolňující pocit – zleva i zprava je mělké moře plné labutí a ostatního ptactva, pokud zrovna svítí slunce, doporučuji tam všem vždy zastavit na odpočívadle – to místo má fantastické výhledy na širé moře, pevninu i okolní ostrovy.
Na ostrůvku Muhu si lze v letních měsících prohlédnout skanzen Koguva (kde se lze i stylově ubytovat v původních roubenkách), kostel sv. Kateřiny či pštrosí farmu (majitelka vlastní rovněž bílého klokana, zebry a alpaky, prodává pštrosí vejce a jiné výrobky).
O ostrově Saaremaa jako takovém by se daly psát samostatné sáhodlouhé články. Je tam toho k vidění mnoho, vyzdvihla bych např. kráter v Kaali či pozorování tuleňů, na což se specializují různé cestovní a zážitkové agentury. Nechávám proto čtenáři samostatnost při případném prozkoumávání a v případě, že by do těchto míst chtěl zavítat, také trošku překvapení.
Je to jediný ostrov, který jsme procestovali také v zimě, a to dokonce při -25 °C. Než jsme dojeli do přístavu ještě na pevnině, nevěděli jsme, zda se bude pouštět přejezd auty na ledu, nebo zda vyrazí trajekt. Ten nakonec vyplul a jako ledoborec se zakousl do obrovských ledových ker. Jízda autem po zamrzlém moři se v Estonsku povoluje při skutečně již velmi tlusté a kvalitní vrstvě ledu a má svá pravidla. Lze cestovat pouze za denního světla, což v Estonsku v zimě znamená odpoledne asi tak do 15 hodin, při jízdě nesmí být zapnuté bezpečnostní pásy, maximální rychlost jízdy je okolo 40 km za hodinu atd.
Pro jednodenní výlety přes léto jsou vhodné ostrůvky Vormsi, Kihnu nebo Aegna. Kihnu leží na jihu, se svým typickým červeno pruhovaným folklórním prvkem všude, kam se podíváte, funguje zde půjčovna kol hned v přístavu, do kterého se vrátíte po celodenní klidné cyklistice po rovince, Aegna se nachází na severu, jakožto součást území hlavního města Tallinnu, kam jezdí výletní loďky zejména v letních měsících. Tento ostrůvek lze obejít pěšky za jeden den, stezky tam vedou velmi pěknou převážně zalesněnou přírodou s dřevěnými odpočívadly. Součást západního souostroví tvoří Vormsi s nezvyklými břidlicovými plážemi, bažinou, volně se pohybujícími krávami u kostelíku a opět překrásnou květenou, hojně jsou zastoupené borovice a břízy jako všude v Estonsku.
Nejbáječnějším a nejpřátelštějším ostrovem je podle mého názoru ostrov Hiiumaa, tedy Obří země, druhý největší ostrov Estonska. Centrem ostrova je městečko Kärdla. Na ostrově lze pozorovat ptactvo, které hnízdí v lagunách, obdivovat venkovské kostely, petrklíče a další květenu na přelomu jara a léta, koupit si vlněné pončo ve fabrice na vlnu, vyšplhat se na majáky, pochutnat si na čerstvé rybě atd.
Související
Estonsko a estonština v bodechPři pořizování fotografií jsem netušila, že z nich jednou vytvořím sbírku. Jsou foceny tudíž intuitivně a nejsou technicky dokonalé. Myslím si ale, že jejich dokonalost spočívá v atmosféře, kterou navozují. Je to poklidná příroda, venkov, který našinci připomíná spíše samotu. Lidé se tam neshlukují tolik jako v Čechách. Mají rádi volnost, prostor kolem sebe. Všechna stavení a prostranství jsou čistá a uklizená, nejsou zde k vidění žádné emoce – ani u lidí a přeneseně ani u jejich stavení.
V Estonsku jsem s rodinou procestovala téměř dokonale celé jeho území, zejména pevninu – překrásné národní parky Lahemaa, Soomaa a další mnohá místa. Ale ostrovní putování byl vždy takový bonus a velmi rádi jsme se na některé z ostrovů vraceli. Věřím, že také po epidemii, kdy bude možné v klidu cestovat, znovu navštívíme tato jedinečná místa. Není to prostředí, kde se vám budou vnucovat nejrůznější zážitky a kde budete přehlceni akcí. Tyto ostrovy jsou určeny pro jiné tipy prožitků. Klidné, v souznění s přírodou, minimalismus a čistotná venkovská stavení, jsou to místa, kde si odpočinete od přeplněnosti, a jednoduchost (ale ne nedostatek!) vás osloví. Ostrovy oplývají jakýmsi druhem ticha, které si ale musíte sami najít, to ticho se zde nenabízí agresivním marketingem.
A v tomto duchu jsem pojala i svoji sbírku fotopláten z těchto ostrovů. Nenabízím ji široké veřejnosti formou reklamy, ale jsem šťastná, když se svými cestami dostává k těm lidem, kteří mají o Estonsko, o jeho ostrovy a jejich jednoduchou atmosféru (v krásném slova smyslu) opravdový zájem.
Všechny barvy na obrazech jsou originální, žádné neprošly barevnou korekcí, protože jsem chtěla zachovat autentičnost, a pokud se tedy některé jeví jako strohé nebo naopak příliš barevné, tak takové opravdu byly a takové jsou estonské ostrovy.
V současné době je asi třetina kolekce Imelised Eesti Saared (v překladu Úžasné estonské ostrovy) umístěna v Galerii Kafe od Holky v Přerově, v ulici Mostní 13, kde je bude možno zhlédnout po zrušení protiepidemických restrikcí, tedy po znovuotevření galerií a restaurací. Výstava je putovní, o dalším umístění během roku budu vždy informovat prostřednictvím svého facebookového účtu. Pokud se na výstavu, ať bude kdekoli, vydáte, budu srdečně ráda za případnou zpětnou vazbu, za podněty, za zájem nebo i kritiku. Do tohoto článku vkládám pouze koláž tří komprimovaných fotografií, protože prožitek z velkých obrazů je naprosto odlišný, než by byl v malinkém formátu zde na papíře. Přijďte se podívat, neopakovatelnou podívanou přeje autorka, Vladimíra Mináriková.
[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Naissaar
[2] https://visitsaaremaa.ee/en/