Alik už dávno s otcem nebydlel, ale často ho navštěvoval. Přicházel a na několik dní se starým zůstával. Kupoval jídlo na týden, házel do pračky věci se stopami jídla a stařecké bezmoci, zaléval květiny, myl podlahu. Občas Alik dlouho postával na temné chodbě a poslouchal, jestli otec dýchá. Žije ještě? Pokaždé, když slyšel jeho nerovnoměrné sípavé oddechování s úlevou konstatoval – dnes ještě ne. Ale jistě brzy. Velmi brzy. Ten den dříve nebo později nastane, nedá se svítit. Po starých dědíme kromě bytů také jejіch mrtvá těla.

Měsíc autorského čtení, který původně vznikl v Brně, se od roku 2015 koná také v ukrajinském Lvově. Nejprve byla Ukrajina pozvána jako festivalový host a 31 současných ukrajinských spisovatelů navštívilo nejen Brno…