NaVýchod – 9. stránka – časopis, který rozšíří vaše obzory

Krym a severní Černomoří v kontextu starověkých dějin

Krym byl vždy, i ve starověku, významnou obchodní a strategickou křižovatkou. Vzkvétal zde obchod, setkávaly se tu rozmanité kultury a zuřily tu kruté boje.

Kultura Krymských Tatarů: rozmanitost. Problém obrození

Krymby Anastasija Levkova

Proč o kultuře Krymských Tatarů málokdo ví nejen ve světě, ale i na Ukrajině? Z jakých tradic vyrůstá? Které její žánry jsou nejzajímavější a nejrozvinutější? Co je na ní zvláštního a fenomenálního? Čím může svět dnes zaujmout?

Ohromný experiment

Českoby Alexandra Vagner

Česká republika si v letošním roce připomíná události pražského jara, krátkého období v dějinách Československa, kdy byl učiněn pokus zreformovat zkostnatělý komunistický systém a vytvořit jeho novou, humánnější podobu, která pak byla pojmenována „socialismus s lidskou tváří“. Tento pokus byl neúspěšný a vedl k tzv. „normalizaci“, která znamenala návrat ke komunistické stagnaci.

Čeští aktivisté brání demokracii a svobodu projevu

Českoby Galina Babak

V posledních letech se v českém mediálním prostoru stále častěji setkáváme s pojmem aktivista. Pro řadu lidí je ale tento pojem téměř sprosté slovo. O tom, co znamená být aktivistou, kdo se účastní pokojných protestů v České republice a zda podobné akce mohou upozornit na důležité problémy ve společnosti, jsme mluvili s Otakarem van Gemundem (1969) – zakladatelem skupiny Kaputin.

Ukrajina a potlačení pražského jara

Česko Ukrajinaby Radko Mokryk

Před 50 lety se odehrála jedna z nejdůležitějších událostí poválečných dějin Evropy. Do Československa vstoupily sovětské tanky, aby potlačily reformní hnutí pražského jara. Nehledě na to, že se formálně jednalo o společnou operaci států Varšavské smlouvy, v Československu tehdy dobře věděli, že okupaci má na svědomí Kreml a tanky běžně označovali jako „ruské“. Několik dnů před kulatým výročím ale předseda Komunistické strany Čech a Moravy Vojtěch Filip prohlásil, že za invazi nese zodpovědnost Ukrajina, nikoli Moskva. Jak to tedy na Ukrajině v roce 1968 doopravdy vypadalo?

Na karnevalu dějin (úryvek)

Ukrajinaby Martin Vrba

Nakladatelství Triáda připravuje české vydání pamětí ukrajinského matematika a disidenta Leonida Pljušče Na karnevalu dějin (Na karnavale istorii, 1976). V tomto čísle časopisu NaVýchod vám přinášíme ukázku, která je v souladu s hlavním tématem čísla věnována dění na Ukrajině v srpnu 1968.

Ukrajinský disident na karnevalu dějin

Ukrajinaby Hana Kosáková

Matematik Leonid Pljušč (1938–2015) patří k významným ukrajinským disidentům. Strávil několik let v sovětských psychiatrických léčebnách, díky solidárním projevům světové veřejnosti ho ale v roce 1976 propustili a on mohl vycestovat na Západ, kde se věnoval studiu ukrajinské kultury a také podpoře jiných stíhaných disidentů. Jeho paměti Na karnevalu dějin (Na karnavale istorii, 1976) vyjdou díky vydavatelství Triáda na podzim i česky.

Vrávorání české východní politiky

Českoby Pavel Havlíček

Situace v regionu východní Evropy se i nadále odvíjí od bezprecedentní ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2014, kvůli které došlo k zásadnímu přehodnocení vztahů mezi jednotlivými zeměmi regionu a členskými státy EU, respektive NATO. Rusko se ocitlo v mezinárodní izolaci a byly na něj uvaleny sankce, kdežto tři země Východního partnerství (Ukrajina, Gruzie a Moldavsko) postupně podepsaly asociační dohodu s EU. V souvislosti s tím vypadají zahraničněpolitické zájmy České republiky poměrně jednoznačně. ČR však prozatím nedokázala významněji posílit svou pozici ve východní Evropě ani přispět ke zvýšení stability a bezpečnosti v regionu, a to navzdory svému nekonfliktnímu postavení (například neexistence společné hranice a problémů z toho vyplývajících, minimální historická zátěž vztahů či hustá síť zastupitelských úřadů v regionu).

Levitující konvičky, hrací kostky a ‚městonauti‘. Malíř vrací Varšavě lesk Paříže severu

Polskoby Filip Harzer

Před 74 lety, v říjnu 1944, bylo po urputných dvouměsíčních bojích poraženo varšavské povstání proti nacistům. Němci při něm polské hlavní město téměř úplně srovnali se zemí. Varšava pak po válce vznikla znovu, od stolu a v době, kdy se dostalo ke slovu socialistické plánování. Z původního rázu města zbylo jen velmi málo. Sentimentální představy Poláků o předválečné „Paříži severu“ ale ožívají v surrealistických akvarelech polského malíře a architekta Tytuse Brzozowského. V rozhovoru mluví o svém díle i o vztahu Poláků ke své velmi mladé metropoli.

Rusko v syrské válce

Ruskoby Pavel Kopecký

Mezinárodní politika někdy vážně připomíná cirkusovou manéž, v níž jsou mezinárodní právo a morální apely na lidskost obvykle jen způsobem, jak zakrývat vlastní národní zájmy. A podle toho se také hovořívá (nebo mlčí) o těch či jiných civilních obětech, nenapravitelných škodách na světovém kulturním dědictví, anexích a podobně.

Nejnovější články - Page 9 of 70