Číslo 2/2018 Archivy

Třívrstvá Riga ukončených modernit

Riga je nádherné město, i když většina ji vnímá spíš zvláštně. Pro turistu to je stará Riga, levný alkohol nebo v lepším případě varhany v Dómské katedrále. I to samozřejmě je Riga,…

Ukrajinci v ČR. Myroslav Zuzuk, malíř

Českoby Olena Braiko 2 min read

Pěstování hokkaido je cesta k vítězství. Je taková rostlina – křídlatka japonská. Je to tři metry vysoký plevel, pod kterým nic neroste. Sám ale roste všude – podél kolejí, stezek apod. Boj proti němu stojí velké peníze. Hokkaido křídlatce nedovolí, aby se rozrůstala. Navíc přináší užitek – vloni jsem na malém pozemku vypěstoval a rozdal 40 dýní.

Martyn (Úryvek)

Ukrajinaby Kateryna Kalytko 7 min read

Povídka Martyn, z níž pochází přeložený úryvek, vyšla v povídkové sbírce ukrajinské spisovatelky Kateryny Kalytko Zemlja Zahublenych, abo Maleňki strašni kazky (Země ztracených aneb Malé strašidelné pohádky, 2017), která v minulém roce na Ukrajině získala cenu za nejlepší knihu roku BBC.

Taras Ševčenko — superhrdina a feminista

Ukrajinaby Anna Chlebina 8 min read

Pro odborníka na ukrajinskou literaturu snad není banálnější téma než životopis Tarase Ševčenka. Jeho „zbronzovělá“ postava se stala národním symbolem a modlou. Děti se ve škole učí definici „Taras Hryhorovyč Ševčenko, básník, malíř a veřejný činitel“, která jim utkví v paměti na celý život. Avšak v jeho životopise najdeme množství detailů, které většina dnešních Ukrajinců vůbec nezná. Ševčenko byl výrazná, charismatická osobnost a vyjadřoval na svou dobu velmi nestandardní myšlenky. Abychom ocenili převratný přínos Ševčenkových idejí a pochopili příčiny jeho popularity, musíme se na jeho život a dílo podívat očima jeho současníků.

Riga jako skrytá identita

Lotyšskoby Galina Babak 8 min read

Všední život v hlavním městě Lotyšska připomíná svými vnitřními zákonitostmi mnoho jiných měst bývalého Sovětského svazu. Vnímavý pozorovatel, odhodlaný pochopit podstatu východoevropské identity, ale brzy odhalí i jeho historicky podmíněné zvláštnosti a pronikne do světa místního básnického undergroundu.

Martin C. Putna: „Návrat k tradicím nemusí být nutně špatnou věcí“

Českoby Radko Mokryk 7 min read

V průběhu posledních několika let profesor Martin C. Putna cestoval zeměmi střední Evropy. Na základě těchto cest vznikla kniha Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy (Vyšehrad, 2018). O tom, co je to střední Evropa, zda je Východ hrozbou a kam dnes patří Čechie – o tom všem jsme si s panem profesorem Putnou popovídali na konci letošního dubna.

Rusko kontra novičok

Ruskoby Pavel Kopecký 4 min read

Pravdu mají nejspíš ti, kdož říkají, že minulost se permanentně opakuje. „Kabát“ historie se pravda mění, tkanina dokonce jako by byla předená stále hustěji a měla pestřejší vzor, ale při troše pozornosti postřehneme, že jádro věci zůstává obvykle totožné.

Spor o polský „zákon o holocaustu“. Národ spasitelů, který se (opět) střelil do nohy

Polskoby Filip Harzer 8 min read

Polský koncentrační tábor. Tři slova, která vyvolala nevídanou diplomatickou roztržku mezi Polskem, Izraelem a Spojenými státy. Tři slova, za která v současnosti podle nového polského zákona hrozí až tři roky ve vězení. Aneb jak se polský vnitropolitický vývoj srazil s vnitropolitickým vývojem v Izraeli a polská diplomacie dostala lekci jako vyšitou z příručky „tak se PR nedělá“.

Volyň, Bandera a partyzáni: polsko-ukrajinská válka o dějiny

Polsko Ukrajinaby Radko Mokryk 9 min read

V průběhu posledních let se Ukrajina stala prostorem informační války. Jeden z nejrozšířenějších stereotypů, který se o Ukrajině po Majdanu šíří, je údajný pravicový radikalismus tamních politických elit a obecná radikalizace společnosti. Jakousi vlajkovou lodí tohoto procesu se stala postava Stepana Bandery, kontroverzního vůdce ukrajinských nacionalistů v období 30-40. let. Bandera je dnes nejenom hrdinou řady fake news z Ukrajiny, ale i příčinou mnoha mezinárodních politických skandálů. Polsko a Ukrajina, kdysi spřátelené země, dnes zápasí o své dějiny. A nezdá se, že by aspoň jedna strana hodlala v nejbližší době ustoupit.

Prostá hudba smrti

Ruskoby Kirill Kobrin 5 min read

Srovnáme-li hudbu, která vznikala v Sovětském svazu během druhé světové války, s tou, jež byla vytvořena v pozdějších letech v rámci ritualizovaného vzpomínání na válku, ukáže se, že písně válečných let se od těch pozdějších, skládaných proto, aby připomínaly a oslavovaly domnělé válečné hrdinství, zásadně liší. Postrádají heroický patos, jsou to písně spíš civilní a zcela nehrdinské.