Číslo 3/2017 Archivy

Co se dá vidět v Bělorusku bez víza

Nedávno Bělorusko zrušilo vízovou povinnost pro bezmála 100 států světa, mezi nimiž se nachází i Česká republika. Má to ovšem háček: mezi příletem a odletem z hlavního letiště v Minsku…

Země „Měsíc autorského čtení“

Ukrajinaby Hryhorij Semenčuk 5 min read

Tři prostá slova, která fgurují v našem každodenním slovníku – měsíc, autor, čtení –, jsou mezi sebou propletena příběhy, knihami, cestou a setkáními: již 18 let překonávají hranice mezi čtenářem a spisovatelem, a především mezi sousedními státy. Více než 90 spisovatelů, kteří vystoupí v rámci festivalu Měsíc autorského čtení (dále jen „MAČ“), každý rok cestuje mezi městy – účastníky festivalu –, aby promluvili o tom, co mají naše literatury a země obecně společné a co naopak odlišné.

NaZápad – ruská, ukrajinská a běloruská meziválečná emigrace na výstavě v letohrádku Hvězda

Českoby Jakub Hauser 4 min read

Památník národního písemnictví za spolupráce pražského Slovanského ústavu, Národní galerie a Národního flmového archivu ve své hlavní výstavě letošní sezóny představuje v sálech letohrádku Hvězda specifckou kapitolu kulturních dějin meziválečného Československa: aktivity a osudy emigrace z území bývalého carského Ruska. Jakkoliv může výstava působit v omezených a expozičně komplikovaných prostorech letohrádku tematicky naddimenzovaná, právě její tematická šíře a až zahlcení exponáty usiluje o základní sdělení: obohacení v té době mimořádně pohostinného Československa, jakožto i měřítko fnanční a organizační pomoci emigraci, byly neobyčejné. Lidé, kteří se z větší části proti své vůli ocitli mimo své domovy, významně zasáhli do všech oblastí činnosti mladého státu a vytvořili dosud poměrně málo reﬂektovanou kulturní vrstvu československých dějin.

Umělecká cesta Marcela Ianca

Rumunskoby Monika Růžičková 5 min read

Od smrti významného rumunského architekta, malíře a sochaře Marcela Ianca již uplynulo 33 let. Narodil se 24. května 1895 v Bukurešti v židovsko-rumunské rodině. Díky spojení dvou kulturních tradic – evropské a rumunské, umocněné jeho židovským původem – byl v zasvěcených uměleckých a kulturních kruzích pokládán za jednu z nejznámějších osobností v Evropě. Na své dlouhé umělecké cestě prošel osobitým vývojem. Jeho malířský styl se vyhranil po pobytu v Curychu, kde se stal spoluzakladatelem dadaistického hnutí, a v Paříži, kde ho ovlivnily především kubismus a surrealismus. Prostřednictvím svých obrazů dokázal nabídnout vždy něco nového. Jeho originalita a vytříbený umělecký cit našly svůj výraz v tvorbě, která se zásadním způsobem zapsala do vývoje evropského malířství 20. století. Umělecká dráha spoluzakladatele dadaismu se uzavřela po téměř sedmi desetiletích plodného života. Zemřel v kruhu svých nejbližších 21. dubna 1984 v malé vesničce Ein Hod, která se po emigraci do Izraele v roce 1941 stala jeho druhým domovem.

Gagauzie: nečekaný hráč v evropské geopolitice

Gruzieby Kateřina Fuksová 7 min read

Moldavská republika zaujímá prvenství v nepříliš lichotivém žebříčku nejchudších států Evropy. Tuto polozapomenutou východoevropskou zemi trápí kromě jiného dramatický odliv práceschopných obyvatel, korupce v nejvyšších kruzích politiky a vnitřní nestabilita…

Autoritář, který to myslel dobře: Zviad Gamsachurdia, otec gruzínské nezávislost

Gruzieby Tereza Soušková 8 min read

Na hlavní třídě v Tbilisi, pojmenované po středověkém gruzínském básníkovi Rustavelim, se shromáždily tisíce lidí. Píše se 1. duben 2007 a Gruzie pohřbívá prvního prezidenta nezávislé Gruzie po pádu Sovětského svazu, Zviada Gamsachurdiu, jehož ostatky po 13 letech konečně spočinou na rodné půdě. Nebýt výstřelu z pistole, který za nevyjasněných okolností ukončil jeho život, oslavil by tento den 68. narozeniny. V čele pohřebního průvodu jdou muži oblečení do národního kroje, nesou Gamsachurdiovy fotografe v nadživotní velikosti a ikony. Za zpěvů národních písní průvod pomalu míří na Mtacmindu, jeden z kopců, které obklopují hlavní město a kde se nachází gruzínská obdoba našeho Slavína.

3D Evropa aneb romantika Trojmoří

Polskoby Ivan Preobraženskij 5 min read

Účast amerického prezidenta Donalda Trumpa na schůzce zemí iniciativy Trojmoří v Polsku zaplnila první stránky evropských médií. Někdo hovoří o novém rozdělení Evropy, jiní dokonce o vzkříšení ducha RakouskoUherska. Odlišných názorů k tomuto projektu se sešlo víc než dost. A nikdo ve skutečnosti neví, co má očekávat. Každý od projektu zkrátka očekává něco jiného.

Americko-ruské vztahy: Od koluze ke kolizi?

Ruskoby Pavel Havlíček 8 min read

Nový americký prezident Donald Trump nastoupil sice do úřadu 45. amerického prezidenta již v lednu 2017, ale střední a východní Evropě nebyla jeho politika vůči vlastnímu regionu dlouhou dobu srozumitelná. Panovaly obavy, že se Trump může zkusit domluvit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na potenciálním rozdělení sfér vlivu v Evropě či na zrušení sankčního režimu zavedeného Obamovou administrativou proti Kremlu. Tyto obavy ovšem byly v posledních několika měsících rozptýleny hned několika argumenty; domácí dynamikou ve Spojených státech, stejně jako naprostou nekompatibilitou ruského a amerického chování v mezinárodních vztazích.

V Polsku vítěz bere vše

Polskoby Filip Harzer 6 min read

Informuji na Twitteru o politickém dění v Polsku už nějakou dobu. A nějakou dobu se Polsku věnuji v článcích pro server Českého rozhlasu iROZHLAS.CZ. Za ten čas jsem nasbíral zajímavé kontakty i skupinu „hejtrů“. Nejvíc jich je z řad polské pravice – příznivci vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) špatně snáší informování o krocích vlády, které vzbuzují kontroverze. Zloba ale nemíří jen od „pisovců“. Druhý tábor, tedy opoziční, ve své zuřivosti často za konzervativci nezaostává. Mám dokonce jednoho svého pravidelného dopisovatele, pana Jerzeho. Po spršce invektiv je při druhém, třetím emailu docela konstruktivním partnerem pro diskusi.

Dvě tváře Romů v Lukašenkově Bělorusku

Běloruskoby Ondřej Klípa 7 min read

Alexandr Lukašenko rád Bělorusko prezentuje jako mnohonárodnostní zemi, kde žijí všichni v míru a svornosti. Většina ofciálních publikací a propagačních materiálů o Bělorusku neopomene uvést, že je země domovem více než 140 národů. Folklorní festivaly národních kultur se těší velké oblibě – nejen ten největší, každoroční, v Grodnu (blízko hranic s Polskem), ale i řada jeho menších nápodob po celé zemi. Nesmí chybět typické kroje a hlavně ochutnávky „národních“ jídel. Nutno říci, že se pokojnému soužití všech etnik v Bělorusku vcelku daří. Především totiž tamější rozmanitost zdaleka není taková, jak by se ze zmíněných prezentačních materiálů a akcí mohlo zdát. Astronomický počet „národů“ obývajících republiku ve skutečnosti často představuje nenápadnou skupinku nepatrného sibiřského etnika rozptýlenou mezi většinové obyvatelstvo.