Číslo 2/2017 Archivy

Historie moldavského flmu

Moldavsko je pro mnohé z nás jednou z nejméně známých zemí Evropy. Přesto je ale jeho kultura zvláštní a jedinečná – ukrajinské, ruské i rumunské vlivy se tu zajímavým způsobem prolínají s domácí tradicí a vytvářejí ojedinělou syntézu. Jejím pozoruhodným odrazem je i historie zdejší kinematografe, kdysi velmi úspěšné, dnes téměř neznámé…

Proč nás dnes zajímá východní Evropa? Rozhovor se studenty Filozofcké fakulty UK

Českoby Anton Romanenko 7 min read

Na Ústavu východoevropských studií (dále jen ÚVES) FF UK jsou vyučovány vzdělávací programy Ruský jazyk a literatura a Východoevropská studia se zaměřením na rusistiku, ukrajinistiku a baltistiku. Loni bylo ke studiu v bakalářských a magisterských programech tohoto ústavu přijato 61 studentů. Zapsali jsme několik monologů, v nichž studenti hovoří o tom, co je sem přivedlo, proč je důležité se východní Evropou zabývat a jakým výzvám mohou mladí odborníci čelit

Jevhen Perebyjnis: „Využijeme každou možnost pro šíření pravdy o ruské agresi na Ukrajině.“

Ukrajinaby Radko Mokryk 4 min read

Není tajemstvím, že Česká republika – nehledě na historické vazby s Ukrajinou a obrovskou ukrajinskou komunitu – zůstává pro Ukrajinu jednou z nejkomplikovanějších zemí, pokud jde o mezinárodní otázky. V březnu 2017 do Prahy přijel Jevhen Perebyjnis, který se ujal funkce mimořádného a zplnomocněného velvyslance Ukrajiny v České republice – a zahájil svoji činnost ofciálního představitele Ukrajiny v komplikovaném českém prostředí. Pan velvyslanec poskytl rozhovor pro NV, v němž vysvětlil, jak si svoji novou pozici představuje

Jurij Vynnyčuk: Tango smrti

Ukrajinaby Tereza Chlaňová 4 min read

Román Tango smrti byl vydán v roce 2012 a okamžitě se na Ukrajině stal jedním z nejpopulárnějších a nejprodávanějších románů, získal také ocenění Kniha roku BBC. Tématem románu je Ukrajina – její minulost (část románu se odehrává před, během a po druhé světové válce) a současnost. Druhá linie syžetu je situována do současnosti, román tak reprezentuje dnešní pohled na minulost, její světlé i temné momenty, a snaží se položit most mezi tím, co bylo, a tím, co je. Vynnyčukův román je nesmírně důležitý v kontextu chápání historie Ukrajiny 20. století a klade množství otázek, na něž neexistuje jednoduchá odpověď.

„Čeští ukrajinisté jsou hrdinové“

Ukrajinaby Galina Babak 2 min read

Jak jsou Češi na východě vnímáni? A jak se tam sami prezentujeme? O kulturních česko-ukrajinských vztazích a o obrazu České republiky na Ukrajině jsme si povídali s ukrajinskou bohemistkou a literární kritičkou Irynou Zabiiakou, která v dubnu roku 2017 proslovila v Praze cyklus přenášek o současné ukrajinské literatuře.

„Naším úkolem je bořit stereotypy.“ Aneb proč je důležité zkoumat dějiny a kulturu východní Evropy

Českoby Jakub Múčka 10 min read

O východní Evropě dnes dostáváme zprávy především ve spojitosti s tamní vyhrocenou politickou situací. Při výkladu těchto otřesů ovšem často ulpíváme na povrchu a nejdeme ke kořenům problémů. Na to, zda a jak může studium historie a kultury tohoto regionu pomoci hlouběji pochopit mentalitu a politické uvažování Východoevropanů, jsme se ptali vyučujících na Ústavu východoevropských studií FF UK – Mgr. Terezy Chlaňové, Ph.D. a PhDr. Marka Příhody, Ph.D.

U kořenů české slavistiky (Slovanská studia „modrého abbé“)

Českoby Jiří Hubáček 10 min read

Zrozen v Uhřích; bydlil v Čechách; spatřil Rusko, Polsko; zemřel v Moravě, aby tak náš celý národ sbratřil; proto zde si, potomkové jeho, přisahajte lásku ku Slávě, nebo toť jest…

Proč je Bělorusko bílé?

Běloruskoby Pavel Kotau 6 min read

„Proč je Bělorusko bílé?“ Tato otázka napadne asi každého, kdo se poprvé setká s názvem východoevropského státu. Než odpovíme, je třeba poznamenat, že v češtině (i v jiných evropských jazycích) se běžně používá výraz nesprávný. Bělarus (Беларусь) znamená totiž vlastně Bílou Rus, nikoli „Bílé Rusko“. Odkud se ale ona „bělost“ vzala, je už otázkou složitější. Výklady, které ji spojují s barvou vlasů či krojů místních obyvatel nebo ji interpretují jako symbolickou barvu osvobození z tatarského jha, je třeba zamítnout jako nedávno vzniklé legendy a smyšlenky.

Petra Procházková: „Přepychové mešity a supermoderní mrakodrapy? Reálný obraz Čečenska je mnohem bolestivější“

Čečenskoby Jakub Múčka 8 min read

Dnešní Čečensko už jen matně připomíná obrázky kdysi rozbombardované válečné země, se svým supermoderním hlavním městem Grozným se stalo doslova výkladní skříní Kavkazu. Je paradoxní, že navzdory tomu, že byly vybudovány skvostné mešity a mrakodrapy, do země nejezdí nezávislí novináři a sami Čečenci odtud i po ukončení války neustále utíkají – ročně je to několik tisíc osob, které v zemích EU žádají o azyl. Často se také mluví o vraždách, únosech a mučeních, které ale nikdo nevyšetřuje.

Kdo v Gruzii sní Gruzínský sen

Gruzieby Tereza Soušková 8 min read

Mnohým Čechům tato země není neznámá. Díky ztepilým vrcholkům Kavkazu, v jehož stínu se Gruzie nachází, je cílem milovníků vysokohorské turistiky z celého světa. Spousta cestovatelů si z této republiky se sovětskou minulostí odnese pouze krásné fotografe z letní dovolené, láhev výborného vína či polouvěřitelnou historku, jak je v horách honil medvěd. Mladý stát si ale od získání nezávislosti prošel bouřlivým vývojem, mnohdy podobným tomu našemu, a v současnosti čelí stejným otázkám, jaké shodně hýbou nejvyššími patry politiky po celé Evropě.